Pohled Kaie

„Tak ahoj... spolubydlící.“

Zíral jsem na jeho ruku, jako by to byl nějaký mimozemský předmět, než moje oči vystřelily vzhůru a střetly se s těmi jeho.

Spolubydlící? Ten chlap, co jsem ho dneska večer viděl v klubu... jak si to v kabince na záchodech rozdává s jiným chlapem... bude teď můj... spolubydlící?

„Umyl sis ruce?“

Sakra, Kaii! Umyl sis ruce? To byla vážně ta první podělaná věc, co tě napadla?

„Dáváš si pěnovou koupel pokaždé, když ošukáš holku?“ Night nechal ruku klesnout zpátky podél těla, ale naklonil hlavu na stranu a přimhouřenýma očima se na mě podíval.

„N-ne...“ páni... tohle začalo být hodně rychle trapné.

„Tak proč to očekáváš ode mě?“ Jeho obočí se unaveně stáhlo k sobě, než se otočil a přenesl svůj kufr na druhou stranu pokoje. „Odklid si z té postele věci. Chci si tam dát svoje.“

„Vezmi si tuhle stranu,“ přešel jsem k posteli, která mi byla blíž, a sundal z ní všechno oblečení, které jsem na ni hodil, než jsem šel do klubu. „Já radši spím blíž k oknu.“

Ne že by mi bytí blízko okna v něčem nějak pomohlo. Stejně jsme byli v šestém patře, takže i kdyby přišla možnost skočit, padal bych přímo vstříc jisté smrti. Mít postel u okna ve mně ale vyvolávalo pocit, že se tam nebudu tolik dusit.

„Mně to vyhovuje.“ Night pokrčil rameny a přešel k posteli, přičemž si položil tašky ke zdi. „Dám ti čas na přeskládání tvých věcí, vzhledem k tomu, že už jsi tu asi nějakou chvíli žil sám.“

„Ani ne,“ pokrčil jsem rameny a otevřel skříň na své straně pokoje, abych do ní umístil všechno své přebytečné oblečení. „Ten třeťák, se kterým jsem sdílel pokoj, odmaturoval teprve před měsícem. Neměl jsem moc času na to se roztahovat a zabrat to tu celé. Tvoje skříň je úplně prázdná.“

„Super.“ Okamžitě se zvedl z postele a položil na ni kufr. Když ho otevřel, uviděl jsem, že má všechno oblečení už úhledně naskládané na ramínkách a v obalech na šaty, které pak prostě jen zavěsil na tyče, než to samé udělal s obsahem druhého kufru.

Během deseti minut viselo veškeré jeho oblečení úhledně na ramínkách a další položky, které byly perfektně složené, umístil do šuplíků. Avšak poslední věc, která se z tašky objevila, mě vážně překvapila. Byla to totiž celá kosmetická taštička plná líčidel.

„Ty používáš make-up?“

Nechtěl jsem být vyloženě zvědavý... ale na svou obranu... ještě nikdy jsem neviděl žádného ze svých kamarádů používat make-up. Upřímně... trochu mě to zaskočilo.

„Jo.“ Night promluvil nonšalantně, aniž by se nad mou otázkou vůbec nějak víc zamyslel. „Občas vezmu sem tam nějaký modelingový kšeft.“

„Aha!“

Není divu, že nosil make-up. A to s modelingovými kšefty mě vlastně ani nepřekvapovalo. Ten kluk byl neuvěřitelně hezkej... ne že by to se mnou mělo jakoukoliv spojitost. Prostě jsem mu jen vysekl poklonu...

„Máš teď něco proti chlapům, co nosí make-up?“

Otočil jsem se na něj a začal rychle mrkat. „Nemám s tím problém.“

„Seš si tím jistej?“ Night nadzvedl obočí a přistoupil blíž, aby si stoupl před svou postel. „V tom klubu jsi na nás celou dobu zíral. A od tý doby, co ses se mnou potkal tady, na mě nepřestáváš házet tyhle pohledy.“

Sakra! Vážně jsem na něj zíral?

„Nesmysl!“ odsekl jsem mu a snažil se vyhnout jeho očím. „Nezíral jsem na tebe!“

„Po celé budově jsou kamery. Chceš to ukázat?“

„Hele...“ povzdechl jsem si a frustrovaně si promnul zátylek. „Nebyl jsem... neudělal jsem to naschvál... v tom klubu. A ty bys měl bejt rozumnější než nechávat dveře kabinky takhle dokořán! Nenapadlo mě, že tam bude někdo, kdo by použil záchody jako místo na zasouvání!“

Jak to, že mi tenhle kluk dokázal jít na nervy, aniž by se o to byť jen snažil? Nechtěl jsem být hrubý, ale vážně... nemusel poukazovat na každou moji chybu a omlacovat mi ji o hlavu, aniž by o tom na vteřinu přemýšlel.

„Hele kámo, budu k tobě teď naprosto upřímnej, abych na tohle nemusel odpovídat v budoucnu znovu a znovu... Jsem gay. Líbí se mi muži.“ Řekl mi přímo a bez obalu. „Není to něco, co bych s oblibou chodil oznamovat lidem na potkání, ale protože jsi mě dneska v noci viděl, jak si to rozdávám na pánských záchodcích, říkal jsem si, že tě radši předem varuju.“

„A já nejsem homofob,“ ujistil jsem ho. „Možná se o tu komunitu zas tak nezajímám a nejsem v ní aktivní, ale nejsem ani žádnej omezenec. Takže to, že jsi tady, mi nevadí... dokud to na mě nebudeš zkoušet.“

„Vážně? Dezinformace, které vy chlapi o téhle komunitě máte, jsou až ohromující.“ Night si odfrkl. „Chodit a zkoušet to na každého chlapa, na kterého se podívám... to je jako říct, že heterosexuální chlapi ošukají cokoli s vagínou.“

No... to mělo něco do sebe.

„Ale když se mi někdo líbí, tak mu to dám jasně najevo.“

Prudce jsem k němu vzhlédl a sledoval, jak se mu koutek rtů nepatrně zkroutil do úsměvu.

Zdálo se to jenom mně... nebo to vážně vypadalo, jako by zrovna teď mluvil o mně?

Už jsem se ho na to chystal zeptat, když už se rozhodl být ke mně zrovna teď tak upřímný... než jsem si všiml, jak si svléká bundu a pak si přes hlavu přetahuje tričko, aby odhalil pevné svaly svého hrudníku.

Do prdele!

Proč jsem měl najednou tak sucho v ústech? Co to se mnou sakra bylo?

Vytáhl jeden z těch skládacích košů na prádlo, položil ho vedle své postele a hodil do něj své oblečení... a já po celou tu dobu nedokázal odvrátit hlavu.

Z toho, jak byl stavěný, bylo jasné, že cvičí. Doposud jsem si myslel, že hezkou postavu má z naší party jen Devon, ale teď, když jsem viděl Nighta... cítil jsem v žaludku zvláštní mravenčení, které jsem si nedokázal vysvětlit.

„Půjdu se osprchovat.“ Nightův hlas mě vytrhl z mých myšlenek. „Nebo se chceš jít dát do kupy první ty?“

„Jsem v pohodě.“ Odpověděl jsem mu a naprázdno polkl. „Převlíknu se tady.“

„Fajn.“

Night si přehodil ručník přes rameno a bez dalšího rozmýšlení vešel do koupelny.

„Proč je tu takový horko?“ zamumlal jsem si pod nos, když jsem vstal z postele a došel ke své skříni, abych se převlékl.

Sundal jsem si oblečení, co jsem měl na sobě, hodil ho do svého koše na prádlo a natáhl si šortky, abych se připravil do postele. Zrovna když jsem hledal tričko na spaní, uslyšel jsem za sebou zapískání. Trhl jsem sebou, otočil se a uviděl Nighta. Stál na druhé straně pokoje, opíral se o protější stěnu jen s ručníkem ovinutým kolem pasu a z vlasů mu kapala voda, zatímco si mě těma svýma oříškovýma očima měřil od hlavy až k patě; s malým úšklebkem, co si mu pohrával na rtech.

„Hned bych si to s tebou rozdal... kdybys mě nechal.“