Arielina hruď se bolestivě stáhla a její tvář ještě více pobledla.

Klimatizace sice udržovala stálou teplotu po celý rok, ale teď si připadala, jako by stála v ledové jeskyni.

Když si Jayson všiml jejího mlčení, po několika dlouhých vteřinách konečně odvrátil zrak z její tváře. "Zdraví Nancyiny matky se zhoršuje. Jejím jediným přáním je vidět, že je o Nancy postaráno. Nancy mě potřebuje po svém boku. Zkrátka zůstaň na svém místě jako paní Larkinová a nedělej potíže. Já tě obtěžovat nebudu."

Způsob, jakým o svém poměru mluvil, zněl až spravedlivě.

On ji nebude obtěžovat?

Ariel na dlouhou chvíli ztuhla a pak se zničehonic rozesmála. Potlačila bolest na hrudi a řekla: "Jestli tě potřebuje, pak bys tu se mnou vážně neměl být."

Beze slova se otočila a vyběhla po schodech nahoru, přičemž za sebou bez ohlédnutí zabouchla dveře.

O několik minut později se zdola ozval řev motoru auta. Jayson odjížděl – bezpochyby mířil rovnou za Nancy.

Vyčerpaná Ariel se dobelhala do koupelny a opláchla si obličej studenou vodou. Ten chlad zbystřil její smysly.

Zapnula notebook a kontaktovala Aarona Fostera, právníka, kterého poznala před třemi lety. Požádala ho, aby jí pomohl sepsat dohodu o rozvodu.

Aaron odepsal: "Slečno Walkerová, máte nějaké konkrétní požadavky? Například ohledně domu, auta nebo jak rozdělit majetek?"

Ariel se odmlčela a pak klidně odepsala: "Nechci nic."

Nechtěla ani Jaysona, tak proč by měla chtít něco z těch věcí?

Navíc se na internetu dočetla, že pokud nebude nic požadovat, proces bude rychlejší. Nebude muset tahat své už tak slábnoucí tělo přes nekonečná vyjednávání s ním.

Aaron jí rychle poslal hotovou dohodu.

Ariel si ji vytiskla. Svírala pero tak pevně, až jí zbělely klouby, ale nezaváhala. Potlačila chvění a podepsala se.

Pak překonala bolest a spěšně si sbalila věci.

Když stála ve dveřích, naposledy se dlouze podívala na domov, o který poslední tři roky s láskou pečovala.

Beze slova odešla.

Druhý den si Ariel vzala v práci volno a domluvila si kurýrní službu doručení v ten samý den, aby vytištěné rozvodové papíry zanechala na recepci společnosti Bluum Corp.

O něco tak bezvýznamného, jako je balíček, se Jayson nikdy osobně nestaral, a tak jako příjemce vyplnila Coltona.

Od chvíle, co se za Jaysona provdala, pracovala v Bluum Corp.

Odmítl jejich manželství zveřejnit a zakázal jí se k němu ve firmě přibližovat, takže byla odsunuta na oddělení PR. Její prací bylo řídit image společnosti na veřejnosti.

V průběhu let se Ariel díky svým schopnostem vypracovala na pozici PR manažerky.

Za celé tři roky si nevzala ani jeden den nemocenské, ani nevynechala jediný den.

Byla v tom, co dělala, dobrá ne proto, že by ji to bavilo, ale proto, že vždycky usilovala o dokonalost. S její profesí to také nemělo nic společného.

Když už se ale rozhodla pro rozvod, nehodlala v Bluum Corp zůstat.

Jakmile kurýr odešel, Ariel pohlédla na hodiny. Bylo téměř 10:00 dopoledne.

Zatnula pěsti. Měla na práci něco mnohem důležitějšího.

…

Ariel dorazila k věznici Eastgate v Eldorii.

Když svírala volant, dlaně se jí potily. Byly to tři roky. Při pomyšlení, že bude znovu čelit Lucasovi Sandersonovi, byla nervózní.

Dnes ho konečně měli propustit.

Na jeho uvítanou si s měsíčním předstihem zarezervovala soukromý salonek v restauraci.

Lucas byl dítě, které adoptoval její otec. Vyrůstali spolu. V nemilosrdné rodině Sandersonových to byl vždy Lucas, kdo se k ní choval laskavě.

Přes deset let ji chránil a nikdy k ní nepromluvil hrubě. Vždycky přísahal, že i když ji ostatní mohou zklamat, on to nikdy neudělá.

Podívala se na sebe do zrcátka. Tvář měla bledou kvůli nemoci, a tak si nanesla trochu tvářenky, aby vypadala zdravěji. Aby si nedělal starosti, vzala si prášek proti bolesti a svůj outfit doplnila slunečními brýlemi a kloboukem.

Brána před ní se pomalu otevřela.

Bez rozmyslu vystoupila z auta. Její údy se pohybovaly téměř samy od sebe.

Vysoký muž v černém, svírající starý batoh, vyšel sebevědomým krokem. Jeho krátké vlasy byly úhledně zastřižené. Jeho klidný, pronikavý pohled přelétl po davu, jako by hledal ji.

Ariel se v tu chvíli téměř zastavilo srdce.

V krku jí vyschlo a oči ji pálily. Než si to stačila uvědomit, už k němu kráčela. "Lucasi…"