Zachary svého bratra pokáral: „Říkali ti, ses měl po nákupu těch věcí vrátit. Přesto ses někam zatoulal a my měli strach. Příště už to nesmíš dělat, nebo ti jednu vlepím!“

Gavin ztuhl, protože to bylo poprvé, co mu kdy vynadalo nějaké dítě. Vyjma Benjamina to byl vždy on, kdo chtěl lidi doma bít.

V té chvíli propukl v jednom rohu letiště jásot.

„Dani! Dani!“

„Dani! Ááá! Dani! Ta nejkrásnější bohyně!“

Arissa se ohlédla po fanoušcích, kteří se v nepříčetnosti drali k východu.

„Hloupí fanoušci. Předtím nám převrhli zavazadla a ani se neomluvili!“ hudrovala Jesse a vypadala rozkošně, jak se rozčilovala. Jessein hlas zněl ze všech čtyř dětí nejvíce žensky.

„Jsem upřímně zvědavý, jaká celebrita přiměla ty lidi chovat se tak iracionálně!“ odfrkl si Zachary.

„Nezranil se někdo?“ podivila se Arissa. Kdyby její děti mlčely, neměla by jak se to dozvědět.

„Ne. Jenom nám převrhli zavazadla a utekli!“ zavrčel Zachary a zamračil se tím směrem.

„Jsou fakt otravní. Já jim ukážu zač je toho loket!“ Oliver, který se to také právě dozvěděl, měl v úmyslu se pomstít.

Arissa impulzivního Olivera rychle zastavila. „Pojď zpátky.“

Gavin zíral na fanoušky s výrazem opovržení. „Mami, pojďme rychle pryč. Ti lidé jsou opravdu otravní!“

Gavin byl důkladně znechucený. Ze všeho nejdůležitější bylo, že se s tou ženou nechtěl setkat, protože se bál, že by ho poznala.

„Tak dobře, jdeme.“ Arissa posbírala své děti a rychle zamířila ven. Na celebritu už ani nepomyslela.

Gavin pohlédl směrem k Rolls-Roycu a matně v něm uviděl nějaké dítě. S úlevou si oddechl. Podle očekávání si ho s Jasperem spletli.

„Mami, tady je spousta lidí. Pojďme ven tamtudy!“ Gavin se bál, že ho bodyguardi zpozorují. Následkem toho udělal krok vpřed a zatahal Arissu za ruku, aby ji navedl na opačnou stranu. Arissa si všimla, že druhý východ je rušnější. Nemohla se rozhodnout, jestli se má smát, nebo brečet. „Zlatíčko, tudy je lidí víc!“

„Nebude tam tolik lidí! Tam je snadnější chytit si odvoz,“ zalhal Gavin.

Arissa uviděla taxíky ve směru, kterým chtěl její syn jít, a vydala se tam se zbytkem svých dětí.

V tu chvíli z východu vyšla vysoká postava obklopená bodyguardy.

Jeho rysy byly podmanivé a sluneční brýle, které měl na sobě, nedokázaly zakrýt jeho zastrašující auru.

Jeho odtažitá a chladná aura přilákala několik ohromených pohledů z davu.

Ethen Frank se držel po mužově boku a pozoroval reakce přihlížejících. Na tuhle scénu byl zvyklý.

Jeho šéf byl středem pozornosti, ať už šel kamkoli.

Rozhlédl se po okolí a všiml si několika dětí v dálce, což ho přimělo podívat se na ně znovu. Možná to bylo kvůli Gavinovi, že si myslel, jak jsou děti v tomhle věku roztomilé.

Čtyři děti na sobě měly sladěné oblečení a každé neslo batoh, když se shlukly kolem jedné ženy.

Ze zvědavosti se na ně Ethen podíval znovu.

Mohla by to být čtyřčata?

Podíval se na ženu vedle nich a zůstal ohromený její postavou, přestože se na ni díval jen zezadu.

Gavin nenápadně pohlédl směrem k Ethenovi a zbystřil nad jeho přítomností. Naléhavě odvrátil hlavu.

Tatínek je tady!

Ethen zahlédl chlapcův profil a byl v šoku. „Pane Grahame, Gavin...“

„Nasedněte rychle do auta. Neztrácejte čas,“ řekl muž a nastoupil.

Ethen obrátil zrak k autu a úlevně si povzdechl, když v něm uviděl známou tvář.

Usmál se a zavrtěl hlavou. Spletl jsem si ho s někým jiným.

„Gavine!“

Poté, co pozdravil dítě v autě, přešel k sedadlu řidiče a ještě jednou se podíval druhým směrem, ale tu ženu a ty čtyři děti už neviděl.

Jasper byl nadšený, když uviděl Rolls-Royce, jakmile ho k němu bodyguardi přivedli. Všichni kluci milovali auta, obzvláště takhle luxusní.

A tak neutekl. Jedl cukrovou vatu, zatímco se rozhlížel a hrál si s věcmi v autě.

Bodyguardům připadalo zvláštní, když viděli jeho chování. Cítili, že je s ním něco jinak, protože ten chlapec by na to už měl být zvyklý.

Jasper si jejich pohledů všiml a ovládl svůj výraz. Připravoval se na setkání s tím „tatínkem“.

Jestli si mě bodyguardi spletli, pak tu musí být jiný kluk, který vypadá jako já. To vysvětluje, proč si nevšimli své chyby. Ano. To bude ono. Copak maminka neporodila čtyřčata, ale rovnou paterčata?

Nedlouho poté se Jasper konečně setkal s Benjaminem.

Podíval se na muže, který nasedl do auta. Ten muž byl chladný a pohledný a jeho aura byla intenzivní. Jasper polkl slinu, která v sobě měla náznak sladkosti.

Tenhle muž je můj tatínek?

Když se Jasper podíval na Benjamina, oči se mu zalily zvědavostí.

Vypadá trochu jako Zachary. To bude určitě tatínek.

Když Benjamin uviděl svého syna, jak na něj nepřítomně zírá, zvedl obočí. „Přišel jsi mě vyzvednout?“

Ten muž promluvil hlubokým hlasem s nádechem jemnosti. Byl však natolik přísný, že by si ho nikdo nedovolil neuposlechnout. Ve skutečnosti byl šťastný, že mu syn přijel naproti na letiště.

Přesto byl pro Jaspera Benjamin cizincem. Chlapec se cítil nejistý a neodvážil se nic říct. Také se obával, že by se Benjamin mohl dozvědět, že on není tím klukem, jehož celé jméno ani neznal.

Nicméně si Jasper pomyslel, že tenhle muž není zas tak k zahození.

Vypadá dobře a je bohatý – to je ohromně mocné. Určitě dokáže maminku ochránit!

Jasper si ukousl cukrové vaty a v srdci ucítil příval vzrušení.

Benjamin byl také zvyklý na to, že jeho syn nerad mluví. Pohladil Jaspera po hlavě a rozzářily se mu oči, když v Jasperově ruce uviděl hned několik cukrových vat.

Takové věci měly rády jenom děti, ale kdyby mu syn jednu nabídl, neodmítl by. „To je pro tatínka?“

Jasper se podíval na cukrové vaty ve svých rukou a pak se otočil na Benjamina, který si sundal sluneční brýle. Lidé se báli pohlédnout do jeho úzkých očí, jako by setkání s jeho pohledem mohlo prozradit jejich tajemství.

Jasper strnul. Ty cukrové vaty byly pro jeho sourozence a ne pro Benjamina.

„Já ti... jednu dám!“ Nakonec Benjaminovi jednu podal.

Vzhledem k tomu, že jich koupil pět, stejně by je sám nestihl sníst. A všechny se navíc začínaly roztékat.

Když Benjamin viděl, jak na něj jeho syn zírá, vzal si cukrovou vatu a zakousl se do ní. Z toho intenzivního návalu sladkosti v ústech mu nebylo příjemně, a tak svraštil obočí.

Tohle je až moc sladké. „Nejez tolik těchhle sladkých věcí. Budeš mít kazy!“ střelil Benjamin pohledem po svém synovi.

„Gavine, koupils jednu i pro mě?“ Ethen se s úsměvem na tváři podíval na Jaspera. Jasper zamrkal a posunul se dopředu, aby podal Ethenovi dvě cukrové vaty. Teď mu zbyly pro něj jen dvě. A jedna z nich už byla skoro snědená.

„Děkuji ti, Gavine!“ Ethen se posadil zpátky na sedadlo a šťastně se pustil do své cukrové vaty.

Benjaminův výraz posmutněl, když si uvědomil, jak štědrý byl jeho syn k Ethenovi. Po dvou soustech nebyl schopen dát si další. Pak zíral na cukrovou vatu ve své ruce a snažil se přijít na to, co s ní má dělat.

Jasper si všiml, že se Benjamin potýká s konzumací cukrové vaty, jako by to byl lék, a tak šeptem řekl: „Dej mi ji zpátky, jestli ti nechutná.“ Byla to věc, na které by si Jasper sám rád pochutnal.

Benjamin vycítil, že po nich Jasper prahne, a tak mu tu sladkost vrátil. „Příště, až budeš mít na něco chuť, kup si jen jedno. Nekupuj jich tolik!“

„Dobře!“ odpověděl Jasper. Seděl v koutku a jedl cukrovou vatu. Jeho oči občas po očku zabloudily k Benjaminovi.