Benjamin si všiml výrazu svého syna a předpokládal, že hledá dárek. Hned mu to tedy vysvětlil: „Tatínek měl tentokrát moc práce, takže jsem ti žádný dárek nepřivezl. Příště ti to vynahradím!“

Benjamin měl ve zvyku přivézt Gavinovi dárek pokaždé, když odjel na služební cestu. Gavin na druhou stranu nikdy neřekl, jestli se mu líbí, nebo ne. Tentokrát žádný nepřivezl, a přesto ho Gavin přijel vyzvednout na letiště. Benjamin proto ve svém srdci pocítil osten viny.

Jasper po něm šlehl pohledem a pak sklopil hlavu, aby mohl dál jíst svou cukrovou vatu.

Ethen se najednou ozval: „Pane Grahame, to je paní Adamsová.“

Jasper nastražil uši. Kdo je paní Adamsová?

Když Benjamin uviděl ženu, která k nim kráčela, v očích mu kmitlo. Přimhouřil oči a otočil se na Jaspera. Tenhle chlapec mě sem nepřijel vyzvednout, přijel sem kvůli své matce?

Danna zahlédla povědomé auto a pospíchala k němu. Ochránci venku ji uctivě pozdravili: „Paní Adamsová!“

„Je tu Benjamin?“ zeptala se a natáhla se, aby otevřela dveře auta. Když muže v autě spatřila, srdce se jí rozbušilo. „Benjamine!“ zvolala s úsměvem.

Benjaminovo chování zůstalo neutrální.

„Přijel jsi mě vyzvednout!“ Danna překypovala nadšením.

„Právě jsem se vrátil ze služební cesty!“

Danna na okamžik zkoprněla, ale pak se zasmála. „To je ale náhoda. Já se zrovna taky vrátila z jednoho natáčení.“

Jakmile se posadila vedle Jaspera, rychle si ho vzala do náruče. „Gavine, ty jsi přijel vyzvednout maminku? Maminka je moc ráda! Stýskalo se ti po mně?“

Maminku? Jasper svraštil obočí. Jakmile se na Dannu podíval, tvář se mu okamžitě protáhla. Komu by se po ní stýskalo? Kdo je ta ženská? Tatínek je přece ženatý s jinou ženou! To kvůli téhle ženské tam tatínek nechtěl maminku?

Jasper zuřil. Tahle ženská není moje maminka, a přesto si tak říká? A navíc, ten její parfém strašně páchne.

Hepčí! Jasper se zakuckal z Dannina parfému a kýchl přímo jejím směrem.

Na Dannu něco stříklo a ona ztuhla. Rychle Jaspera odhodila stranou a popadla kapesník, aby se očistila. „Ty...“

Když si uvědomila, že je přítomen Benjamin, rychle se pokusila potlačit svůj hněv a nasadila úsměv. Předstírala starost a natáhla ruku, aby se dotkla Jasperova čela. „Gavine, ty jsi nastydl?“ zeptala se ustaraně.

Ty malej spratku, jak se opovažuješ na mě prskat takový hnusy?

Jasper její ruku odstrčil. Nesnášel, když se ho dotýkala, a posunul se blíž k Benjaminovi. Tahle ženská mi zrovna chtěla vynadat, ale najednou obrátila a předstírá, jak se o mě stará. Jen tu hraje divadlo, na které není nikdo zvědavý.

Danna si všimla, že se od ní Jasper odtáhl, a rozzuřila se. Tenhle malej parchant. Počkej, až budeme doma, já tě naučím slušnému chování. Ani trochu úcty ke mně nemáš. Jaká drzost!

Danna uviděla v Jasperově ruce cukrovou vatu. Předstírala, že jí na chlapci záleží, rychle mu ji vytrhla z ruky a hodila ji do koše v autě. „Děti by takové nezdravé jídlo neměly jíst. Zkazí se ti zuby!“

„Jak jsi mohla vyhodit moje věci? Ty ošklivá zrůdo!“ Jasperovi bylo jasné, že to Danna udělala schválně, a zapomněl, že hraje Gavinova náhradníka, a začal na ni křičet.

Chlapec na Dannu vrhal nenávistné pohledy s tváří plnou hněvu.

Danna dítě ještě nikdy neviděla takhle rozzuřené. Zůstala oněmělá. Připadalo jí naprosto nehorázné, že s ní Gavin takhle mluví.

„Udělala jsem to pro tvoje dobro, a ty své matce říkáš ošklivá zrůdo? Kdo tě to naučil? Benjamine, jak se z Gavina mohlo stát něco takového? Udělala jsem to jen pro jeho dobro...“ Během toho, co mluvila, Danně zrudly oči. Vypadala, jako by ji chování jejího syna hluboce zranilo a rozesmutnilo.

Jasper protočil panenky. Ta teda fakt umí hrát.

Benjamin svého syna ještě nikdy neviděl tak rozzuřeného. Když je Gavin naštvaný, nanejvýš prostě nemluví a všechny ignoruje. Neviděl jsem ho jen pár dní a jeho osobnost se úplně změnila.

„Gavine Grahame, omluv se své matce!“ Benjaminova tvář potemněla. Danna je pořád Gavinova biologická matka, ať už je jakákoliv. Navíc to dítě mluvilo jen v afektu.

„Chceš, abych se jí omluvil? Ani náhodou! Vyhodila moje věci schválně. Proč bych to měl dělat?“ Jasper byl tvrdohlavý. Beze stopy zájmu na Dannu dál zlostně zíral. Tahle ošklivá zrůda. Tatínek nás určitě opustil kvůli ní.

Vzpomněl si na to, jak se Arissa musela dřít, aby jeho i jeho sourozence vychovala. Když se narodili, málem při tom zemřeli. Při pomyšlení na to Jasperovi zrudly oči. Cítil se ukřivděný a rozzlobený.

Kvůli tomu začal Benjamina nenávidět. Posunul se ke dveřím auta. „Zastavte auto. Chci vystoupit!“ Jakejpak tatínek! Když po mně chce, abych se omluvil týhle ošklivý zrůdě, už ho nechci.

Benjamin se zamračil a vzal Jaspera do náruče. Tichým hlasem ho napomenul: „Proč děláš takový povyk?“

Jsi jenom dítě. Jak můžeš křičet a ječet na dospělé? Benjamin byl ze synova jednání rozzuřený.

Jasper se hlasitě rozplakal, když viděl, že se ho Benjamin nezastal, a místo toho mu přísně vyhuboval. Cítil se naprosto ukřivděný. Kdyby ho lidé slyšeli plakat, bylo by jim ho líto.

„Ty nejsi můj tatínek! Jsi zlej člověk!“

Benjaminova tvář byla temná, když zíral na plačícího chlapce ve svém náručí.

Uáá! Uáá!

Jasperův pláč byl tak intenzivní, že až rval uši.

„Benjamine, nebuď tak přísný. Gavine, pojď k mamince. Omlouvám se. Omluvím se ti já. Jestli máš rád cukrovou vatu, maminka ti ji koupí. Dobře?“

Danna se naklonila, aby si vzala Jaspera k sobě. Jasper ale nebyl Gavin. Rozhodně tedy neměl v úmyslu spolupracovat. Navíc ho Benjamin pokáral právě kvůli téhle ženské.

„Nemluv na mě. Stejně mě nemáš ráda, tak nebuď tak falešná. Nejsi moje maminka! Jsi podvodnice!“ křikl Jasper na Dannu.

Atmosféra v autě během vteřiny ztichla.

Danna byla v šoku a vyděšená. Jak to ten parchant ví? Danna potlačila svůj pocit viny a nenápadně se podívala na Benjamina. Muž zíral na chlapce ve své náruči s temným výrazem. Nedokázala rozeznat, na co myslí.

„Benjamine, tenhle chlapec...“

Danně se v očích okamžitě objevily slzy. Nasadila výraz, jako by ji neuvěřitelně zraňovalo, že ji její syn nemá rád. Smutně se podívala na Jaspera a začala ho přemlouvat: „Gavine, proč bych tě neměla ráda? Já jsem tě porodila. Byla jsem s tebou těhotná deset měsíců a málem jsem potratila. Zlobíš se proto, že jsem ti nezavolala? Měla jsem spoustu práce. Příště už ti zavolám, ano? Nezlob se na maminku. Dělá mě to moc smutnou...“

Jasper sledoval tu královnu dramatu Dannu, jak dovedně předstírá, že jsou pokrevní příbuzní. Uvnitř protočil panenky.

Nenápadně pohlédl na Benjamina, a když uviděl, že se na něj Benjamin mračí, slzy mu začaly téct nanovo. „Vy dva mě nemáte rádi. Myslíte si, že jsem jen na obtíž, že jo?“

Jasper si uvědomil, že by neměl být tak okatý. Nechtěl v Danně vzbudit žádné podezření. Až přijde čas, bude mít v jednání s touhle ženskou navrch on.

Jeho tvář byla plná smutku a plakal, až se mu třásla ramena. Uvnitř už ale spřádal plán.