Lakota

"Sakra, Lotus. Přestaň se chovat jako idiot," zamumlám nahlas, když mě znovu probudí, a už mě ta moje otravná Lykanka začíná vážně štvát. Takhle se Lotus chová už od půlnoci, a když mě probudila poprvé, myslela jsem, že mi chce zazpívat k narozeninám, jako to dělala každý rok od chvíle, co se objevila.

Zmůže se jen na to, že musím vstát z postele a řídit se jejími pokyny, ale já na to nehodlám přistoupit. Za pár hodin musím být před sídlem Smečky, abych se přeměnila, jak už to tak v osmnácti bývá, ale já se nepřeměním, protože nechci, aby někdo zjistil, že mám Lykana.

Zvenku zaslechnu nějaké zvuky a moc dobře vím, odkud přicházejí; z patra Betů. Přesněji z Janeina pokoje, který je přímo nad mým, a přesně vím, co ty zvuky znamenají: právě se miluje se svým Druhem, naším budoucím Alfou.

Jace je domýšlivý blbec stejně jako jeho Otec, a nemůžu se dočkat dne, kdy otec a já z téhle Smečky odejdeme. Jace a Jane oslavili osmnáctiny skoro před dvěma měsíci a ukázalo se, že jsou souzení Druhové. Lotus je od toho dne z nějakého důvodu neustále rozrušená, a když jsou poblíž, většinou se stáhne někam hluboko do mé mysli.

Jsem naprosto bdělá a vím, že už znovu neusnu. Vylezu z postele, abych zavřela okno, když vtom ucítím úžasnou vůni. "Druh, Druh," křičí mi v hlavě Lotus, a já přistoupím blíž k oknu, abych zjistila, odkud ta vůně vychází; prudce vzhlédnu, když mi dojde, že přichází z Janeina pokoje.

Rychle se stáhnu zpět do pokoje, když nad sebou na balkoně někoho uslyším, a mám docela dobrou představu o tom, kdo to je.

"Tati, vstávej," křiknu přes myšlenkové spojení a o pár vteřin později stojí otec před mým pokojem. Prostřednictvím spojení mu řeknu, co jsem zjistila, a Echo nad sebou málem ztratí kontrolu.

Ozve se zaklepání na dveře od našeho patra a otec se rozhodne zůstat schovaný, zatímco jdu otevřít, abych se vzápětí ocitla tváří v tvář Jaceovi. Dívá se na mě se znechucením. Za ním stojí jeho Otec, a i když vím, že je náš Druh, Lotus a já ho za Druha nechceme.

Musel vědět už od chvíle, kdy mu bylo osmnáct, že jsem jeho Družka, a přesto všem řekl, že jeho Družka je Jane; a ona tu hru hrála s ním. Myslela jsem, že je to moje kamarádka, ale hádám, že se jako kamarádka tvářila jen kvůli postavení mého otce, a teď už chápu, proč se Lotus chovala tak divně.

"Proč mě Bohyně spojila s bezvlčí Družkou?" zeptá se s odporem ve tváři a já na něj jen zírám bez jakéhokoliv výrazu.

"Já, Jace, budoucí Alfa Smečky Stříbrného stínu, tě zavrhuji, Lakoto, jako svou Družku a Lunu," vyřkne a já se v bolestech svezu a chytím se za hruď; dívám se na něj, jak tam klečím na kolenou.

"Já, Lakota, přijímám tvé zavržení," procedím skrz zaťaté zuby a ušklíbnu se, když se skácí v bolestech na zem.

Dva Válečníci Jacea popadnou, aby ho odnesli do patra Alfů, a jakmile se na mě náš Alfa podívá z patra, následuje svého Syna.

O chvíli později mě otec zvedne do náruče, aby mě odnesl do pokoje, a po pár minutách už cítím, jak bolest ustupuje.

Jelikož jsem Alfa a Lykanka, netrvá mi dlouho se zotavit. Asi o hodinu později se ozve další zaklepání na dveře, a po několika vteřinách slyším, jak se otevírají.

Otec je zrovna na hraniční hlídce, a tak ho myšlenkově kontaktuji, abych ho upozornila, že v našem patře někdo je.

"Lakoto, to je Doktor. Kde jsi?" zvolá, ale je mi jasné, že tam není sám. Poručím Lotus, aby mi pomohla působit zesláble. Zašeptám, že jsem ve svém pokoji, a chvíli nato se ve dveřích objeví Doktor, následovaný naším Alfou a Jacem.

Doktor mě vyšetří a Jace ze mě po celou dobu nespustí oči. Začíná z něj jít mráz po zádech. Když Doktor skončí, přistoupí k našemu Alfovi. "Protože je Bezvlčí, zotavení ze zavržení jí potrvá nejméně týden, Alfo," pronese a já vidím, jak se Jaceovi na tváři zjeví samolibý úšklebek. Doktor naše patro opustí, když mu Alfa nařídí, že se o mě postarají.

Jace následuje Otce a Doktora ke dveřím a já si úlevou vydechnu, když mě konečně nechají o samotě. Napnu sluch. Slyším zavření dveří a hned vím, že odešel jen Doktor.

"Jacei, jestli chceš pro Smečku silného dědice, budeš tu muset Lakotu udržet. Budeš se s ní muset spářit, abychom zajistili, že naše Smečka dostane silného dědice; Jane se s tím bude muset prostě smířit, stejně jako moje Družka."

"Tati, promluvím o tom s Jane a nařídím jí, aby to mládě přijala za své. Stejně jako jsi to udělal ty před osmnácti lety, tak i Lakota porodí mého dědice," odpovídá Jace, a Lotus z toho téměř zařve nahlas, když jeho Otec dodá: "Spáříš se s ní, jakmile se zotaví ze zavržení. Mezitím ráno vyrazíme za Alfou Georgem."

"Tati, asi by ses měl vrátit. Mám problém udržet Lotus na uzdě," ozvu se přes naše myšlenkové spojení, a zhruba za deset minut otec vejde do našeho patra.

Doktor je s ním, a mně je hned jasné, že se otec postaral o to, aby na něj cestou zpět náhodou narazil; Doktor mu musel říct o mém stavu.