Amy se nakonec vrátila do NorthHillu a ubytovala se v bytě se dvěma ložnicemi. To bylo to jediné, co si v tu chvíli mohla dovolit. Ve skutečnosti ji pořízení tohoto bytu stálo téměř všechny peníze, které si našetřila za šest let práce v malém městě, ze kterého právě přijela.

Vzhledem k tomu, že má vysokoškolský titul, nemělo by ji stát mnoho úsilí sehnat v NorthHillu práci. I kdyby teď náhodou potkala Callana, šest let je dost dlouhá doba na to, aby ji už neovlivňovalo to, co se mezi nimi v minulosti stalo.

Byla tu vysoká pravděpodobnost, že se už oženil se svou sekretářkou. Amy myšlenky na Callana zapudila a začala hledat pracovní příležitosti na internetu; poslala žádost do tolika společností, do kolika jen mohla.

Nechtěla, aby její děti musely z jakéhokoliv důvodu hladovět. Uživit šest dětí najednou bude jistě stát spoustu peněz, a navíc jim zde slíbila lepší vzdělání, takže je musela co nejrychleji dostat do školy.

Následujícího dne večer dostala nabídku nastoupit hned další den jako zubní asistentka v nemocnici. Ačkoliv byl plat trochu nízký, pořád to bylo slušné ve srovnání s ničím. Doufala, že dostane lepší pracovní nabídku z některé z dalších společností, kam se hlásila.

Následující den nastoupila do práce a začala tvrdě pracovat. Muž, kterému přímo asistovala, byl zubař a velmi rychle si padli do noty. Nechtěla, aby se její plat z jakéhokoliv důvodu zkomplikoval, a tak si dávala velký pozor na vše, co dělala.

Třetího dne v práci si pro ni šéf poslal, a jakmile se objevila před jeho stolem, muž promluvil: "Až budou 2 hodiny odpoledne, měla byste být v laboratoři a zajistit, aby byly k dispozici všechny potřebné nástroje. Dnes k nám na vyšetření zubů přijde někdo výjimečný a já potřebuji, abyste byla naprosto obezřetná, rozumíte?"

"Rozumím, pane," sklopila Amy zdvořile hlavu, než odešla.

Až udeřily dvě hodiny, Amy už byla v místnosti se všemi potřebnými nástroji a nemohla se dočkat, až uvidí, kdo ten výjimečný člověk bude.

Najednou zvenčí uslyšela rozruch. Vykoukla z okna a uviděla asi sedm zaparkovaných černých džípů, uprostřed nichž stálo Lamborghini. Bylo zřejmé, že těch šest džípů tvoří eskortu komukoliv, kdo seděl uvnitř Lamborghini.

Rychle se shromáždily davy lidí a mnozí dokonce nakukovali okny, aby osobu uvnitř Lamborghini viděli.

Amy byla ještě zvědavější. Jak výjimečný tenhle člověk asi je, že už jen jeho přítomnost přiláká takový dav? Dva muži oblečení v černých oblecích stáli za dveřmi Lamborghini, které se samy otevřely. Objevily se štíhlé nohy, jež si našly cestu ven, a nakonec se ukázalo i celé tělo.

Sluneční paprsky mu dopadaly přímo na tvář a jeho zjev vyzařoval vznešenost a eleganci. Vypadal jako někdo z královské rodiny a sálala z něj taková moc, že to poznal každý, kdo ho v tu chvíli sledoval.

Amy si jeho tvář nemohla dobře prohlédnout, ale zajímalo ji, jestli ten výjimečný muž, který měl přijít na vyšetření zubů, je právě on. Pokud ano, musí si v jeho přítomnosti dávat velký pozor. To poslední, co chtěla, bylo dostat se v NorthHillu do potíží s jakýmkoliv mocným mužem. Vše, co chtěla, bylo mít dost peněz, aby se mohla dobře postarat o své děti.

Brzy se dveře otevřely, Amy se okamžitě otočila, a když uviděla svého šéfa, oddechla si.

"Všechno je připraveno, že?" zeptal se zubař.

"Ano, pane. Omlouvám se, právě jsem viděla nějakého muže vystupovat z Lamborghini, to je on, komu se budeme věnovat?" zeptala se.

"Přesně tak, je to nejmocnější muž v NorthHillu a spousta lidí má jen málokdy šanci ho vidět, proto kolem vidíte ty davy. Prosím, zajistěte, aby vše proběhlo hladce, protože jsem slyšel, že má horkou krev," řekl zubař.

"Bude to vaše první spolupráce s ním, pane?" zeptala se Amy.

"Přesně tak, a upřímně, jsem nervózní. Doufejme, že všechno dopadne dobře," řekl a ona ho znovu ujistila, že vše připravila tak, jak měla.

Nejmocnější muž v NorthHillu? Chovat se před takovým člověkem neopatrně je zkrátka sebevražedná mise.

Záhy se objevili dva urostlí muži v oblecích, jeden nesl kufřík, zatímco druhý nedržel nic, ale oba vypadali velmi vysokí a hroziví. Vůbec se neusmívali.

Místnost naplnila majestátní přítomnost a Amyiny oči padly na tohoto mocného muže. Byl vysoký, štíhlý a vypadal nesmírně pohledně. Jeho elegance byla přímo hmatatelná.

'Jeho přítelkyně musí mít štěstí,' pomyslela si Amy.

"Vítejte, pane," zubař se uklonil a pokynul mu, aby se posadil na místo, kde ho mohl vyšetřit. Muž se tiše posadil a zubař zahájil vyšetření jeho zubů.

"Pinzetu na vatu, prosím?" požádal zubař Amy, zatímco byl zabrán do práce. Amy stála opodál a podávala mu vše, co potřeboval, jak nejrychleji mohla, ale pinzetu na vatu nemohla najít.

Zapomněla ji přinést? Jak mohla být tak neopatrná?

"Já... já ji zapomněla, hned pro ni dojdu," řekla a rychle vyběhla ven. Bože! Jak na tohle mohla vůbec zapomenout?

Jakmile ji vzala, běžela rychle zpět do ordinace, ale k jejímu překvapení tam neviděla ani toho muže, ani jeho bodyguardy, jen zubaře.

S pinzetou na vatu v ruce se překvapeně zeptala: "Kde je?"

Zubař jí podal dopis a beze slova odešel.

Svraštila obočí a přemýšlela, co v tom dopise je. Opatrně odložila pinzetu a zjistila, že dostala výpověď. Jen tak? Jen za to, že omylem zapomněla jeden nástroj.

To musel být ten 'výjimečný muž', kdo nařídil, aby ji vyhodili? Byl tak zlý a bezohledný? pomyslela si Amy. Copak člověk nemůže udělat chybu?

Vyšla z ordinace a šla do zubařovy kanceláře, kde prosila: "Pane, byla to chyba, prosím, odpusťte mi. Nikdy bych to neudělala schválně. Nevím, jak jsem na to mohla zapomenout... prosím, už to nikdy neudělám."

"Muž, který dal příkaz k vašemu propuštění, není obyčejný muž, cokoliv řekne, je konečné. Takže pokud chcete někoho prosit, jděte za ním a proste," řekl zubař a pokračoval ve své práci.

Amy bylo jasné, že žádné prosby zubaře nepřimějí, aby šel proti příkazu tohoto 'výjimečného muže'.

Vyšla ven a seběhla po schodech dolů v naději, že by mohla zkusit štěstí, promluvit si s 'výjimečným mužem' a vysvětlit mu, že je to teprve její třetí den v práci. Byl to její třetí den v práci a kvůli svým dětem potřebovala dál pracovat.

Muže sice neviděla, ale spatřila asi čtyři urostlé muže, jak kráčejí k Lamborghini. Poznala, že někdo jde před nimi. Bez ohledu na to, jak je tenhle mocný muž zlý, musí být rozumný a zkusit ji pochopit.

Rozběhla se k urostlým mužům a než si stihli uvědomit, co se děje, už stála před 'výjimečným mužem'. Teprve teď mu mohla jasně vidět do tváře. Měl stejné rysy jako její tři chlapci. Náhoda, že?

Urostlí muži se k ní rozběhli a chtěli ji hrubě odtáhnout z jeho přítomnosti, ale 'výjimečný muž' jim pokynul, aby přestali. Všichni byli překvapeni.

Amy byla na chvíli tak ohromená a oněmělá, že se ztratila při pohledu do jeho pohledné tváře. Zamrkala a přišla k sobě, až když si uvědomila, že stojí před nejmocnějším mužem ve městě.

"Pane, prosím, odpusťte mi. Tohle je můj třetí den v práci a nevěděla jsem, že jsem zapomněla jeden nástroj. Nechci dostat výpověď, jsem opravdu pracovitá, prosím, pane," prosila Amy upřímně.

Muž jí jen lhostejně zíral do tváře, a když dalších třicet vteřin nepromluvil, Amy znervózněla a přemýšlela, jestli neřekla něco špatně. "Omlouvám se, jestli jsem řekla něco špatně, pane." Amy si pomyslela, že pro ni bude nejlepší prostě odejít a smířit se se svým osudem, než se dostat do potíží s tímto mužem.

Jeho pohled byl příliš nebezpečný a měla pocit, jako by ji měl spolknout. Byla roztřesená a chtěla se otočit k odchodu, ale muž promluvil: "Jak se opovažujete odejít?"

Amy na místě zamrzla. Jeho hlas zněl jako hrom a projel jí z něj mráz po zádech. Nepřivolala na sebe právě teď ten problém, kterému se celou dobu snažila vyhnout?

Amyina ústa se instinktivně zachvěla, když se snažila něco říct, ale všechna slova jí uvízla v krku.

'Výjimečný muž' udělal krok blíž k Lamborghini a ležérně pronesl: "Vyhoďte tu ženu."