Udělám krok vzad a obdivuji ženu ležící přede mnou. Říct, že je úchvatná, by bylo slabé slovo. Ale mou pozornost nejvíce upoutaly její oříškové oči hořící touhou. Její olivová pleť byla jako samet. Není to typ ženy, který obvykle vyhledávám, ale nemohl jsem si pomoct.
Dnes večer to mělo být jen o pár skleničkách na upuštění páry a pak rovnou domů. Když Jasper navrhl, abychom šli do klubu Eclipse, neměl jsem vůbec v úmyslu vzít si nějakou ženu domů. Ale pociťoval jsem k ní nevysvětlitelnou přitažlivost.
Právě jsem se chystal k odchodu, když jsem ji uviděl. Hned jsem věděl, že ji musím mít. Už z dálky bylo vidět, že se necítí dobře, jako by v nočním klubu vůbec nechtěla být. Což mě nutilo přemýšlet, proč si tedy vybrala zrovna tenhle podnik.
Sledoval jsem ji očima až k baru a už jsem z ní pohled nespustil. K mému vlastnímu překvapení mě pekelně rozčilovalo, když k ní neustále přistupovali další a další muži. Neuvědomili si, že jsem ji uviděl první a že bude moje.
Opřel jsem se a sledoval, jak je s postupem času čím dál víc nervózní. Pak se vedle ní objevil ten muž, o kterém říkala, že je to její bývalý. Napětí v jejím těle křičelo po vysvobození. Bez váhání jsem vstal a šel ji zachránit. Není nad to zachránit dámu v nesnázích. Často bývají vděčné a ochotné vám poděkovat všemi možnými způsoby. O ženě ležící v mé posteli sice nevím vůbec nic, ale zjišťuji, že si na ni dělám nárok. Jsem rád, že jsem dal na Jaspera, když mi řekl, že potřebuju jít ven.
„Ale no tak, kámo, jsi v New Yorku teprve měsíc. Firma ti neuteče. Dáme jen pár drinků. Udělám to tak, aby to stálo za tvůj čas.“
„Nemám náladu. Sakra, chci jenom, aby tenhle den už skončil,“ odseknu Jasperovi, zatímco sedíme v mé kanceláři.
„Proč necháváš Eleanor, aby se ti dostala pod kůži? Už jsi přece odvolal svatbu. Není k tomu co víc říct.“ Podívám se z okna a sleduji, jak malincí jsou lidé dole na ulici.
„To se ti snadno řekne. Ty nejsi ten, kdo musí přes telefon přesvědčovat matku o tom, že mezi mnou a Eleanor je konec.“
Vzhledem k tomu, kým jsem a jaké zastávám postavení, se ode mě očekává, že budu žít svůj život určitým způsobem. Musím naplňovat určitá očekávání a začíná to právě u Eleanor. Byla vychovávána k tomu, aby se stala mou ženou a budoucí členkou královského dvora. Má všechny kvality, které matka očekává od ženy, jež má být mou manželkou. Ale Eleanor pro mě neznamená vůbec nic. Ať už šlo o sex, nebo o náš každodenní život, Eleanor je nudná a povýšená, což rozhodně nejsou vlastnosti, které bych chtěl u ženy, se kterou bych měl strávit zbytek života. Nenarodil jsem se pro to, abych byl něčí manžel. Mám rád svou svobodu. Zatraceně, nenechám nikoho, ani své příjmení, aby mi ji vzal.
„Nemusíš se ženit hned zítra. Slyšel jsi svého otce. Stačí jen ukázat, že to s budoucností jména Sterling myslíš vážně.“ Neubráním se smíchu.
„Sakra dobře vím, jak vážné je být Sterling. Jenom proto, že mi v žilách koluje modrá krev, to neznamená, že chci mít cokoliv společného s královským dvorem. Jsem naprosto spokojený jako muž jménem Alistair.“
„Jsi pro mě jako bratr, Alistaire, a jako takový bych tě nikdy nevedl špatným směrem. Nejde o to, co chceš ty. Musíš jim dát dědice.“ Zavřu oči a vjedu si prsty do vlasů.
„Nemám zájem se s kýmkoliv ženit, natož mít dítě. Všichni se musí smířit s tím, že tohle není budoucnost, jakou bych pro sebe chtěl. Nechci vládnout žádné zpropadené zemi. Chci žít svůj život tak, jak sám uznám za vhodné. Jestli chtějí dědice, můžou si počkat, až se Beatrice vdá a bude mít dítě.“
„Ona není muž ani prvorozená. A hlavně, není další v pořadí na trůn.“
„Nebudu se ženit ani nebudu mít děti. Kdo si myslí opak, ten se plete,“ zopakuji frustrovaně.
„Co kdybychom o tom už nemluvili a šli na drink do klubu Eclipse?“
„Trhni si. Nemám náladu chodit do nočního klubu. Jestli chceš pití, jsi víc než vítaný a můžeš se ke mně přidat u mě v bytě.“
„Věř mi. Tohle je přesně to, co potřebuješ. Jít ven, pár skleniček a možná jednu nebo dvě ženy u tebe v posteli.“
„Jeden drink,“ řeknu mu a nechci v téhle nesmyslné konverzaci dál pokračovat.
„Takhle se mluví.“
Zatímco se vrací z opojení po orgasmu, přejdu k nočnímu stolku a vyndám pár kondomů. Vezmu si ji na všechny možné způsoby. Když si svlékám boxerky, vzhlédnu a zjistím, že na mě Samantha zírá s otevřenou pusou. Tahle reakce žen na mou osobu mě nikdy neomrzí. Jenže u ní je to jako droga, které chci víc.
Jakmile si vlezu zpátky do postele, Samantha se sama od sebe posune výš. Těší mě, že dělá přesně to, co chci, aniž bych jí musel cokoliv nařizovat. Oči jí září hladem a já přistihnu sám sebe, jak pociťuji touhu ji políbit. Nemám ve zvyku líbat ženy, není na tom nic přitažlivého. Poslední žena, kterou jsem políbil, byla Eleanor, na samotném začátku našich námluv. Samanthiny rty jsou sladké jako med. Přitáhnu si ji do klína a vzduch mezi námi rázem zhoustne touhou. Spolykám každý sten, který jí unikne ze rtů.
Přeruším polibek jen na tak dlouho, abych roztrhl obal kondomu, nasadil si ho a zaujal pozici. Naše oči se střetnou a já čekám, jestli chce, abych pokračoval. Její hlad a ten oheň v očích mi řeknou vše, co potřebuji vědět. Chce to stejně tak moc jako já. Začnu do ní vklouzávat a cítím, jak je úzká a drobná.
„Zatraceně,“ zavrčím. Cítím, jak se mi na zádech perlí pot. Pokračuji, dokud ji úplně nenaplním.
„Sakra,“ vzdechne.
Dopřeju jí chvíli, aby si užila mou plnost uvnitř. Byla pro mě stvořená. Její štíhlé tělo se přizpůsobuje bestii mezi mýma nohama. Díváme se na sebe, jakmile se začne pohupovat v bocích. Pomalu do ní přirážím a pak se zase stahuji. Začne zrychlovat tempo, čímž dává jasně najevo, že chce víc. Její hlad je hmatatelný. Netrvá dlouho, než se její tělo napne a stěny, které mě obepínají, se těsně stáhnou.
„To je tak dobré,“ sotva ze sebe vypraví.
Další minuta a ona vybuchne. Tělo se jí nekontrolovatelně třese. Jak vůbec mohla tahle žena být pro někoho jen minulostí? Nechám jí pár vteřin oddechnout a pak začnu nanovo, ale tentokrát do ní přirážím nemilosrdně a bez slitování. Její uspokojení jen rozdmýchává moji potřebu dostat ji přes okraj ještě jednou. Netrvá to dlouho a má touha po ní mě samotného dovede k vrcholu. Jsme celí udýchaní, když se svalím na bok. Když se mi srovná dech, vstanu z postele a jdu do koupelny se trochu opláchnout. Vrátím se do ložnice, kde Samantha sedí opřená.
„Dala by sis láhev vody?“ zeptám se jí.
„Ano, prosím.“ Dojdu tam, kde schovávám pár lahví vody. Jednu jí otevřu a podám. Převezme si ji a napije se, aniž by ze mě spustila oči.
„Kdo jsi a kdes byla celou tu dobu?“ zeptám se, vezmu si od ní láhev a dopiju ji.
„Jen obyčejná žena, která si chtěla užít chvíli oddechu od svého života.“
„Chápu. Jak se jmenuješ celým jménem, Samantho?“ Jedna noc s ní mi stačit nebude, to je mi nad slunce jasné.
„Prostě jen Samantha. U toho bychom měli zůstat. Není potřeba komplikovat si takhle dokonalou noc. Co kdybys tu prázdnou láhev položil a vrátili bychom se k tomu, co jsme dělali?“
Položím láhev a vlezu si zpátky do postele. Možná měl Jasper pravdu. Tohle je přesně to, co potřebuji pro jednu nekomplikovanou noc. Noc, kdy si užívám a zapomenu na své starosti. Dnes v noci budu myslet jen na ženu ve své posteli a zapomenu na své povinnosti spojené se jménem Sterling.
„Čteš mi myšlenky,“ řeknu jí.
„Doufám, že nejsi unavený. Jsem připravená na druhé kolo,“ pronese s úsměvem.
Nic na to nedodám. Místo toho se nad ni nakloním a políbím ji. Pro zbytek noci mám jen jeden jediný plán – nárokovat si každý kousek jejího těla. Očividně má stejný plán, protože si mě k sobě přitáhne blíž. Cítím, jak mi zabodne nehty do zad. Vyvolá to ve mně vzrušení, jaké jsem necítil už pěkně dlouho. Cítit pod sebou Samanthu, jak mi drásá kůži, mě nutí cítit, že opravdu žiju.
Přeruším polibek a začnu se propracovávat níž. Její sladká vanilková vůně vyzařuje z každého kousku její kůže. Ještě jsem na jejím těle nenašel jedinou chybičku. Je těžké nesrovnávat ženy, co pode mnou sténají, s Eleanor. Zatímco Eleanor se tak zoufale snažila působit sexy a uspokojit moje sexuální potřeby, žena pode mnou to dělá naprosto přirozeně. Jestli vůbec existuje dokonalá žena, pak je to Samantha. Pochybuji, že si vůbec uvědomuje, jaký na mě má vliv.
Ložnice se začne plnit jejími steny a vzduch se prosytí směsicí její vanilkové vůně a vůně sexu. Sakra, mám chuť na víc. Políbím ji na hrudní kost a ona pevně sevře prostěradlo. Prohne se ke mně v očekávání dalšího. Než se dostanu k jejímu klitorisu, těžce oddychuje. Nemůžu si pomoct a musím se na ni podívat. Má zavřené oči a její hruď se prudce zvedá a klesá. Slezu z postele, čímž ji donutím, aby ty oči otevřela a podívala se na mě.
„Neboj se, panenko. Jen se potřebuju pohodlně usadit na to, co přijde teď.“
Klekne si a stáhnu ji na okraj, až má zadek skoro mimo postel. Roztáhnu jí nohy zeširoka od sebe a jemně ji kousnu do vnitřní strany stehna. Odmění mě slastným výkřikem. Celá se leskne a je na mě víc než připravená. Líbám ji, dokud se nezastavím u jejího klitorisu. Několikrát ji olíznu a ochutnám její sladký nektar. Obemknu ji ústy a začnu sát, čímž ji přiměju, aby mou hlavu sevřela mezi svýma nohama. Neubráním se pousmání. Její touha je stejně silná jako ta moje. Samantha je přesně to, co jsem sice nehledal, ale po čem zoufale prahnu. Donutím ji prožít každou vteřinu naplno.
„Udělej se pro mě, panenko,“ přikážu jí, jakmile poznám, že je připravená přepadnout přes okraj.
Sakra práce, tahle žena mi rozhodně neusnadní, abych ji nechal jen tak odejít ze své ložnice, jakmile s ní skončím.
∞
Zazvoní mi budík. Rychle se posadím, abych Samanthu nevzbudil, ale je to zbytečné. Neleží vedle mě. Přistoupím ke komodě, vezmu do ruky mobil a budík vypnu. Zkontroluju obě koupelny u své ložnice, ale není ani v jedné. Napůl v polospánku se vrátím zpátky do ložnice a rozhlédnu se kolem. V tu chvíli si uvědomím, že tu nejsou její věci.
„Kam jsi zmizela, Samantho?“ zeptám se do prázdna.
Při druhém pohledu si všimnu kousku papíru na nočním stolku. Přejdu k němu a vzkaz si vezmu.
Děkuju za včerejší noc. Je to přesně to, co jsem potřebovala. -Samantha
Nevím, jaký mám mít pocit z toho, že mi žena vleze do postele a pak beze slova zmizí. Většinou jsem to já, kdo odchází. Možná je to tak lepší. Proč ale cítím tak silnou potřebu zjistit, kdo Samantha ve skutečnosti je a jak bych se s ní mohl znovu vidět?