„Tady máš,“ řekne Enzo a natáhne ke mně starou hnědou knihu.

Stejně jako u mafiánských pravidel na ní není nic napsáno, žádný název ani jméno autora. Dokonce ani žádný abstraktní vzor. Prostě jen obyčejná kniha.

Alespoň tahle vypadá jen jako starý deník a ne jako ta druhá, o které Enzo vyprávěl, že je vázaná v lidské kůži, fuj. Původní mafiánská pravidla, ne ta kopie, kterou jsem četla, ale i ta