Sebastian

O tři týdny později

Sotva dokážu svého vlka udržet na uzdě. Chce Victorii dotáhnout zpátky sem, označit ji a potrestat. Uplynuly tři týdny a můj vlk je čím dál tím neklidnější. Nejsem si jistý, jak dlouho ho ještě dokážu zadržovat, aby ji neuštval.

Tohle se vůbec nemělo stát. Měli jsme v plánu ji najít v klubu, pořídit provokativní fotky, kterými bych mohl vydírat jejího otce, nebo ho zničit, pokud nepřistoupí na mé požadavky. Místo toho jsem zjistil, že jeho dcera je moje družka a Kael ji chtěl.

„Pořád se kvůli ní netrápíš, že ne?“ ptá se mě Elias, můj Beta, zatímco sebou žuchne na pohovku vedle mých nohou.

Znovu jsem ztratil pojem o čase. Jak dlouho už zírám na svítidlo na stropě? Asi pěkně dlouho, protože mě bolí oči. Sleduji, jak si Elias upravuje manžetové knoflíčky, a vzpomenu si, že se máme setkat s developerem na druhém konci města, abychom prošli plány.

„Sebastiane!“ houkne Elias a luskne mi prsty před obličejem. „Vzpamatuj se,“ vyštěkne a já se posadím. „A co naše plány? Tohle byl od začátku tvůj nápad. Najít ji. Pořídit nějaké skandální fotky. Zničit jejího otce a vyštípat ho z rady. Měl bys slavit, že tě odmítla,“ řekne a plácne mě po noze.

Kael v mé hlavě při jeho slovech zlověstně zavrčí.

„O to nejde. Štve mě, že mě předběhla,“ zavrčím, naštvaný, že mě odmítla a pak místo toho, abych odmítl já ji a přijal to, můj zatracený vlk převzal kontrolu a rozhodl, že si ji necháme. Při té vzpomínce zavrtím hlavou. Teď je pouto přetržené jen na její straně, na mé ne.

„Nedokážeš to dotáhnout do konce, co?“ pronese Elias, odhrne si popelavě blond vlasy z očí a pozoruje mě.

Vydechnu a stisknu rty do úzké linky. Jestli ji najdu a odmítnu, Kael přijde o rozum a rozpoutá další vražedné šílenství. Už to poslední bylo dost těžké ututlat.

„Bylo to fajn, dokud jsem nezjistil, že je má družka,“ zamumlám.

Elias zvrátí hlavu dozadu a zírá do stropu. „Pokud to nechceš udělat, fajn. Ale aspoň jí zavolej a přestaň se tu kvůli ní utápět v žalu. Jestli ji chceš, běž si pro ni. Já tě soudit nebudu!“

Povzdechnu si.

„Vážně, brácho, prostě jí zavolej. Alespoň se pak budeš moci rozhodnout, jestli ji odmítneš, nebo ne.“ Pokrčí rameny, zvedne se a zamíří ke dveřím.

Sleduji, jak odchází, pak vytáhnu z kapsy telefon a listuji v kontaktech. Vytočím číslo, které jsem získal, když jsem onu noc v opilosti obvolával známé.

Stisknu tlačítko volání a poslouchám, jak to několikrát zazvoní, než to zvedne její otec. Zarazím se, podívám se na displej a dvakrát zkontroluji, jestli jsem náhodou nevolal na jeho číslo. Ne, rozhodně to bylo její.

„Potřebuji mluvit s Victorií,“ řeknu mu a snažím se zachovat lehký tón.

„Kdo je tam?“ dožaduje se Dominic.

Nad jeho nakrknutým tónem protočím oči; tenhle chlap je nesnesitelný kretén.

„Alfa Sebastian, Dominicu. A teď mi dej k telefonu svou dceru,“ odseknu mu.

„Nemáš žádný důvod volat mojí dceři. Co chceš?“ udeří na mě. „Odpověz. Má dcera nemá k mé smečce žádná práva. Pokud si myslíš, že ji přesvědčíš, aby mě přiměla změnit názor, můžu tě ujistit, že má dcera tě nenávidí úplně stejně jako já.“

„Kde je Victoria, Dominicu?“ zeptám se, už jím začínám být znuděný.

„Drž se od mojí dcery kurva dál!“

„To nepůjde, Dominicu. Victoria je moje družka. Takže až se má družka vrátí domů, řekni jí, ať mi zavolá,“ odvětím mu, než mu to zavěsím. Rozzlobeně zírám na obrazovku telefonu, pak jen protočím oči, když uslyším pohyb u dveří.

„Už jsi skončil s odposloucháváním?“ zeptám se Eliase.

„Myslíš, že bylo moudré mluvit s jejím otcem takhle?“ ptá se a já si promnu oči.

Od té doby, co mě odmítla, jsem sotva spal. Ve skutečnosti jsem skoro nevytáhl paty ze zasraného sídla smečky ze strachu, že by ji Kael uštval a rozpoutal válku mezi našimi smečkami.

„Pokud do dnešního večera nezavolá, nebo si mě nepřijde najít, zveřejníme to video a fotky, co jsem ti poslal,“ oznámím mu.

Kael mi v hlavě zavrčí při pomyšlení, že by ji ostatní viděli nahou a zranitelnou. „Chceš ji zpátky?“ zeptám se Kaela. Můj vlk nepřestává vrčet a Elias mě ostražitě pozoruje a cítí, jak ze mě sálá aura, zatímco se snažím svého vlka uklidnit.

„Dal jsi jí šanci. Pokud nezavolá zpátky, zveřejníme to, Kaeli. Pak se vrátí. Victoria nebude mít kam jinam jít,“ řeknu mu a on na mě přestane vrčet.

„Jsi si jistý?“ zeptá se Elias.

Zvednu se na nohy, přejdu do vzdáleného rohu místnosti k baru a vezmu sklenici a láhev whisky. Zvednu láhev k Eliasovi a on přikývne a padne zpátky na pohovku. Vezmu další sklenici a naliju nám oběma.

„Jestli nezavolá, provedeme náš původní plán,“ řeknu mu. Má poslední šanci odčinit svou chybu, nebo ji donutím litovat, že mě odmítla.

„Když ty fotky zveřejníš, zničí ji to. Nemyslím si, že je to tak vítězný tah, jak si myslíš, Alfo,“ řekne mi Elias a já usrkávám pití, zatímco ho přes okraj sklenice pozoruji.

„Měla svou šanci,“ odpovím mu a on přikývne a stiskne rty. Znám jejího otce a vím, že ji vyžene. Žádná smečka se neodváží ji přijmout; Alfa Dominic je vlivná figura a vlastní druhou největší smečku v tomhle městě.

Pro jeho pověst to bude tvrdá rána. Rána, o které vím, že ho připraví o místo v radě. Dost velká na to, aby rozpoutala válku, pokud bude tak hloupý, aby mě vyzval. S tímto vědomím nebude mít Victoria kam jinam jít než ke mně, nebo opustit město.