Zarek se ušklíbl při pohledu na Elířin konsternovaný výraz. Propálila ho pohledem, ale jakmile se k ní její otec otočil, její oči změkly.

'Zajímavé,' pomyslel si.

Bram krátce nato odešel a nechal za sebou soptící Eliru.

"Teď jsi moje otrokyně," dobíral si ji Zarek vesele.

"Ty..." Elira sotva ovládla své nutkání ho proklít.

"Ano?" Zarek se na její účet bavil až příliš. Nepamatoval si, kdy naposledy si takhle užíval chvíle.

'Její utrpení mě dělá šťastným? Není se mnou něco v nepořádku? S takovým přístupem není divu, že mě tak rozčilovala,' řekl si.

Elira se rozhodla z tohoto pokoje odejít, aby vychladla. Bála se totiž, že by mu mohla vyškrábat oči.

Elira odešla, aniž by mu řekla jediné slovo.

Zvláštní bylo, že jakmile odešla, Zarek se cítil neklidný a prázdný.

'Je to jen moje představivost,' pomyslel si a nevěnoval tomu další pozornost.

Elira sešla dolů do kuchyně, stále vzteky bez sebe.

Tessa se podívala na Elířinu nazlobenou tvář a byla zmatená.

'Cože? Elira je vždycky milá a usměvavá. Proč vypadá teď tak rozzlobeně?' podivovala se.

"Co se ti stalo?" zeptala se Tessa Eliry s obavami.

Elira, která se ztrácela v myšlenkách, si Tessy zpočátku ani nevšimla. Jakmile však uslyšela její ustaraná slova, vzhlédla a usmála se.

"To nic není. Pan Valerius chce, abych se stala jeho osobní služebnou. Sama víš, jak je děsivý. Jsem z toho trochu ve stresu," odhalila Elira poloviční pravdu.

Tessa zděšeně vydechla. Pracuje tu už od doby, než sem Elira přišla. Pamatuje si na ty rozbité skleněné mísy a šálky, kterými pan Valerius ve vzteku házel.

"Ach ne," povzdechla si Tessa soucitně.

Elira si vzpomněla na všechno to oblečení, které ji přinutil vyprat a vyžehlit, a kypěla vzteky.

"Není snadné mu sloužit," pronesla Tessa, aniž by tušila, na co Elira myslí.

"Jo," přitom se každé honilo hlavou něco úplně jiného.

Zrovna když si obě dívky povídaly, vešel do kuchyně Bram.

"Eliro," zachytil konec jejich rozhovoru.

Elira se otočila čelem k otci.

"Vím, že sloužit panu Valeriovi není snadné. Ale ať už jsi udělala cokoli, líbilo se mu to. Pracuji pro něj už přes 15 let. Ještě nikdy jsem neviděl, že by někoho upřednostňoval. Jsem moc pyšný, že se mé dceři podařilo ho ohromit a teď je jmenována jeho osobní služebnou," prohlásil Bram s mlhavým pohledem.

Elira se jemně usmála, ale uvnitř se cítila, jako by se měla udusit.

'Kéž bys jen věděl, jak těžké je mu sloužit, otče. Byl bys zděšený, kdybys věděl, proč si mě vybral jako svou služebnou,' povzdechla si Elira ustaraně.

"Tak běž a sbal si své věci. Musíš se přestěhovat do pokoje vedle pana Valeria," nakázal Bram a poslal dceru pryč.

Elira vešla do otcova domu a všimla si, že si její nevlastní matka a sestry něco šeptají.

Když ji zpozorují stát ve dveřích, nevlastní matka se na ni podívá, jako by byla nějaký zločinec.

"Co jsi udělala, aby sis získala jeho přízeň?" ušklíbne se Drusilla na Eliru.

Elira je zaražená tím, jakým způsobem s ní mluví.

"Cože?" opáčí Elira zmateně.

O čem to mluví?

"Přestaň předstírat, že jsi nevinná, lidi jako ty my známe," odsekne Lavinia ostrými a kousavými slovy.

"Nerozumím. Co jsem udělala?" Elira netuší, o čem se tyhle ženské baví.

"Tohle musí být ten způsob, jak pana Valeria svedla. Muži vždycky naletí na tenhle nevinný vzhled," odfrkne si Grizel.

Elířiny oči se rozšíří uvědoměním.

Obviňují její povahu. Ony si myslí, že se s tím mužem vyspala? Elira není naivní a ví, co se stává mezi mužem a ženou. Její takzvaný druh ji připravil o panenství a teď jí jde o život. Po svém druhovi se Elira už s nikým nevyspala. Připadalo jí to tak nějak špatné, jako by svého druha podváděla.

"Jsem člověk a služebná. Proč by se bohatý, pohledný drak chtěl vyspat se mnou?" snaží se s nimi Elira rozumně mluvit.

Ale ony už zašly ve svém přesvědčení a nenávisti k Eliře tak daleko, že odmítají poslouchat jediné slovo z toho, co říká.

"Sklapni, nelži. Tvůj otec tě nemohl vystát, tak tě poslal pryč. Kdo ví, s kolika muži ses tam vyspala? Tvá babička se dá snadno oklamat a navíc jí na tobě vůbec nezáleží. Jen tě u sebe nechává ze slušnosti," Grizel Eliru obviňuje s takovou nenávistí, že Elira zůstává ohromeně zírat.

Elira by na ně nejraději vyjela, ale před očima se jí mihne tvář jejího otce. Nechce otci ubližovat.

"Podívejte, jak tam pořád stojí jako nějaká nestydatá děvka. Kdo ví, musela se vyspat se všemi strážemi na panství," Drusilla popadne Eliru za vlasy a bolestivě silně za ně zatáhne.

"Drusillo, nech mě být," odtrhne od sebe Elira Drusillu. Drusilla ztratí rovnováhu a tvrdě spadne na zem.

"Aáá..." vyjekne bolestí.

Grizel a Lavinia se vrhnou Drusille na pomoc.

Grizel se rozzuří a vlepí Eliře tvrdou facku na tvář.

Elira zavrávorá a upadne na zem.

Elira by nejraději vstala a dala jim okusit jejich vlastní medicínu.

"Co se to tady děje?" Bram zaslechne ve svém domě rozruch a vběhne dovnitř, aby se podíval, co se děje.

Vidí svou ženu, jak dává Eliře facku. Ví, že jeho žena, která je zároveň i jeho družkou, Eliru nemá ráda. Má pocit, že ji zradil, protože nepočkal, až si ji najde, a podvedl ji s jinou ženou. Má ve svých argumentech pravdu. Proto poslal Eliru pryč do bezpečí.

Když pan Valerius oznámil, že chce, aby se Elira přesunula do sousedního pokoje, měl radost. Ví, že podkroví není pro Eliru vhodné. Nemůže s tím ale nic dělat.

"Šikanovala Drusillu," postěžovala si jeho žena a rozplakala se mu v náručí.

Bram se na Eliru podíval s prázdným výrazem.

"Běž si sbalit věci, Eliro," řekl jí klidně.

Elira cítila, jak jí puká srdce. Své pocity však skryla, odešla do svého pokoje a během pár minut si sbalila své věci.

Otcův dům opouštěla s těžkým srdcem a zabrala pokoj, který byl pro ni určen.

Zarek čekal, až Elira přijde do svého pokoje. Jakmile uslyšel zvuky pohybu z vedlejší místnosti, zavolal na ni.

"Eliro," zvolal Zarek.

Elira uslyšela Zarekovo volání a šla k němu jako robot.

"Dones mi večeři nahoru," přikázal jí.

Po tom, co se událo předtím, neměla Elira už moc energie se s ním zabývat. Proto prostě jen udělala, oč ji požádal, a přivezla mu jeho jídlo na vozíku.

Zarek na ni zvláštně pohlédl.

'Proč se chová tak poddajně?' blesklo mu hlavou.

'Měl rád její vzdor. Tahle verze Eliry na něj působila zvláštně,' uvažoval.

Aby z ní dostal nějakou reakci, požádal ji, aby ho nakrmila.

"Cože?" zeptala se s šokem.

"Nakrm mě," zopakoval.

Elira na něj pohlédla, jako by se zbláznil. Ale srdce ji stále bolelo z toho, co se stalo předtím. A tak ho s velkým odporem začala krmit.

Zarek si myslel, že bude dělat cavyky. Ale její klidná a plachá tvář rozezněla v jeho hlavě varovné zvony.

V tu chvíli si všiml červeného otisku ruky na její tváři.

"Kdo tě uhodil?" zeptal se rozzuřeně.

Pouhá představa, že ji někdo šikanuje, ho přiváděla k nepříčetnosti.

Eliru jeho ustaraná slova překvapila. Vzpomněla si na to, jak se k ní choval on sám ještě před chvílí.

"To nic není," zamumlala a odešla od něj.

Zarek ji sledoval, jak dělá další práce opodál od něj.

'Se mnou se pohádáš kvůli tomu, že se k tobě chovám špatně. Ale necháš někoho, aby tě uhodil?' pomyslel si při pohledu na ni.

Pochopil, že to musel být někdo z rodiny jejího otce. Jinak ona není z těch, které by mlčely.

"Byla to tvoje nevlastní matka?" uhodl Zarek správně.

Elira ho probodla pohledem.

"Záleží na tom? Vy mě šikanujete a ony taky. Jaký je v tom rozdíl?" odsekla Elira.

Zarek se okamžitě rozzuřil.

"Ty mě srovnáváš s nimi?" zeptal se nebezpečně klidným hlasem.

Po těle jí přeběhl mráz.

"To neumíte česky?" Elira byla rozzlobená a frustrovaná. Ukazovala svůj hněv na nesprávné osobě.

Elira byla přitisknutá ke zdi a jeho dlaň jí svírala hrdlo.

Zarek chtěl v jejích očích vidět strach, jaký vidí u všech ostatních. Elira mu však pohlédla do očí a upřela na něj opovržlivý pohled.

Už jen to samotné Zareka rozzlobilo a on stiskl dostatečně silně na to, aby jí odřízl přísun vzduchu.

'Fyzicky jsem slabší než on a on toho využívá ve svůj prospěch,' proletělo jí myslí.

"Zbabělče," zašeptala těsně předtím, než její vidění pohltila temnota.

Zarek ji okamžitě pustil a Elira se na něj svalila. Z reflexu ji zachytil.

Její slovo mu dál znělo v hlavě.

'Někdo ji uhodil s vědomím, že se nemůže bránit. A teď ji já šikanuji úplně stejně, jako to udělali oni,' pomyslel si zahanbeně.

Zvedl ji do náruče jako nevěstu a jemně ji položil na její postel.

Proměnil se do své dračí podoby a vzlétl na oblohu, aby si vyčistil hlavu.