SIENNA

Vyšla jsem z letiště a okamžitě mě zasáhl hluk rušného města. Troubení aut, dopravní ruch a chvatné kroky vytvářely ostrý kontrast s poklidnou atmosférou Havaje, na kterou jsem si tak zvykla.

Připadalo mi, jako bych vstoupila do jiného světa. Bujná krajina a uklidňující mořské vlny na Havaji se ve srovnání s betonovou džunglí přede mnou zdály být jen vzdáleným snem. Ačkoli jsem toužila vrátit se zpět na ten pokojný ostrov, zdraví mého otce bylo mou hlavní prioritou. Musela jsem se ujistit, že je v pořádku, než se budu moct vrátit ke svému tamějšímu životu.

Zdravotní stav mého otce nabral prudký spád a já tu byla spíše jako ustaraná dcera než jako zdráhající se návštěvník. Můj otec tu pro mě vždy byl, předával mi moudrost a vedl mě, a teď byla řada na mně, abych zajistila, že se mu dostane té nejlepší péče.

Můj příjezd do města měl být nenápadný; o mé přítomnosti věděl pouze Arthur, loajální tajemník mého otce. Proto mě naprosto vyvedlo z míry, když přede mnou zastavilo drahé auto. V domnění, že je určeno pro jiného cestujícího, jsem rychle ustoupila stranou, abych ho nechala projet. K mému naprostému šoku z auta vystoupili dva muži a rázně se vydali mým směrem.

Oči se mi rozšířily, když mě s překvapivou silou popadli za paži a vpravili mě do auta. Vzedmula se ve mně panika a už už jsem chtěla volat o pomoc, když jsem si všimla chladné, nevítané přítomnosti někoho, kdo pohodlně seděl v autě. Nebyl to nikdo jiný než Dominic, můj bývalý manžel.

Dělala jsem si takové starosti o otce, že mi úplně vykouřilo z hlavy to, co mi řekl, když mi volal.

Dominicův pronikavý pohled se střetl s mým, když jsem nastoupila do auta. Jeho tvář nesla ten charakteristický odtažitý výraz, který mi během našeho bouřlivého manželství tolik zevšedněl. Roky, které jsme spolu strávili, se vyznačovaly emocionálním odstupem, a teď mi při pohledu na něj při tomto nečekaném a nevítaném setkání běhal mráz po zádech.

"Překvapení? Neříkal jsem ti snad, že tě vyzvednu?" Dominicův hlas byl stejně mrazivý jako jeho vystupování. Jeho tmavé oči jako by se mi zabodávaly do duše, a na okamžik jsem se přenesla zpět do doby, kdy byly naše životy nevysvětlitelně propletené.

Mé počáteční překvapení a strach se začaly měnit ve směsici hněvu a vzdoru. Když jsem hledala útěchu na Havaji, nechala jsem Dominica i bolest z našeho zkrachovalého manželství za sebou. Tento ostrov byl mým útočištěm, místem, kde jsem znovu objevila sama sebe a našla v životě nový smysl. Nemohla jsem dovolit, aby Dominicovo náhlé objevení zničilo ten klid a uzdravení, na jehož dosažení jsem tak tvrdě pracovala.

"Co chceš, Dominicu?" odvětila jsem pevným hlasem, ačkoliv mi srdce divoce bušilo. "Víš, že jsme rozvedení, že ano?"

Dominicovy rty se zkroutily do slabého úsměvu bez špetky pobavení. "Rozvedení? To je směšné."

Prostor na zadním sedadle auta mi najednou připadal dusivý, a nebylo to kvůli nedostatku místa. Přestože jsme v autě seděli jen já a Dominic, jeho dominantní přítomnost jako by vyplňovala každý centimetr vozidla. Jeho chladná a odměřená aura vyzařovala po celou dobu jízdy, takže se mi jen stěží volně dýchalo.

Zatímco za oknem ubíhalo město, nedokázala jsem se zbavit pocitu, že jsem uvízla v situaci, kterou jsem se tak zoufale snažila nechat za sebou. Vzpomínky na naši společnou bouřlivou minulost se mi draly zpět a tíha jeho očekávání visela těžce ve vzduchu.

"Kam mě to vezeš, Dominicu?" zeptala jsem se odvážně.

"Jedeš navštívit svého otce, ne?"

Při zmínce o mém otci se mi sevřelo srdce. Navzdory našemu napjatému vztahu to byla stále moje krev. Představa, že by mohl být v nebezpečí nebo v nouzi, mnou prolétla jako vlna obav.

"Co se stalo mému otci?" vyžadovala jsem odpověď, zatímco můj strach a hněv ustupovaly tváří v tvář upřímné starosti.

Dominic se opřel na sedadle, oči ze mě nespustil. "Tvůj otec má nemalý dluh, a kvůli tomu prodělal ten infarkt."

Má mysl horečně pracovala, aby si tohle odhalení nějak přebrala. Můj otec nikdy nebyl z těch, kdo by se mnou probíral své finanční záležitosti, a představa, že se topí v dluzích, byla šok. Ale co s tím měl společného Dominic?

"Proč do toho seš zapletený, Dominicu?" zeptala jsem se, moje podezření rostlo.

Dominicův pohled zůstával klidný. "Myslíš si o mně tak hrozné věci, Sienno. Opravdu věříš, že bych udělal něco, čím bych svému tchánovi ublížil?"

"Nevěřím ti, Dominicu. Takže mi promiň, když je pro mě těžké uvěřit, že s tím nemáš nic společného."

Místo aby se urazil, zkroutily se Dominicovy rty do zlomyslného úsměvu, což byl pohled, po kterém se mi srdce rozbušilo naplno a po zádech mi přejel mráz. Byl to zvláštní pocit, stát tváří v tvář muži ze své minulosti, muži, který mi byl zdrojem jak vášně, tak bolesti.

"Chyběla jsi mi, Sienno," prohlásil hlasem tak chladným a ovládaným jako vždy.

Jeho slova zněla jako děsivá ozvěna z minulosti. Vzpomínky na náš bouřlivý vztah mi zaplavily mysl a já si nemohla pomoct a vybavila si to intenzivní propojení, které jsme kdysi sdíleli. Navzdory mnoha útrapám a bolestem srdce se našly chvíle nepopiratelné přitažlivosti, chvíle, které zanechaly stopu v mém srdci a duši.

"Já to samé říct nemůžu," odpověděla jsem hlasem, který zněl mnohem odhodlaněji, než jak jsem se cítila. Vzpomínky na naši bolestnou minulost byly příliš čerstvé, příliš živé na to, abych mohla prostě jen tak uvítat jeho znovuzjevení v mém životě.

Dominicovi zůstal úsměv na rtech, jako by ho má odpověď pobavila. "Ach, ty jsi vždycky byla tvrdý oříšek, Sienno. Přesně to mě k tobě tehdy tolik přitahovalo."

"Jak to myslíš?" zeptala jsem se zmateně. On ale mlčel.

Auto dál proplouvalo labyrintem městských ulic a vzdálená světla velkoměsta se slévala do moře třpytivých hvězd. Dominicovy oči se zabodávaly do mých a napětí ve vzduchu se dalo krájet. V nastalém tichu jsem cítila tíhu jeho pohledu, pohledu, který měl moc probouzet touhu i obavy zároveň.

Jakkoli jsem se to snažila popírat, nemohla jsem ignorovat ty složité emoce, které ve mně jeho přítomnost rozvířila. Měli jsme svůj důvod, proč jsme se rozešli, a tím důvodem bylo zkrachovalé manželství poznamenané zradou a zraněním. Minulost však má ve zvyku znovu vyplouvat na povrch, a já se teď ocitla zpátky v Dominicově záhadné pavučině, do které jsem se znovu zaplétala.

***************