Sienna – úhel pohledu

Ve škole jsem se co nejvíc všem vyhýbala a snažila se potlačit svou bezútěšnost, ale mé srdce mě neposlouchalo. Kdykoli jsem byla sama, nakonec jsem se rozplakala. Roxy nebyla jen má nevlastní sestra, byla to i má nejlepší kamarádka, a tak jsem v časech takové beznaděje nevěděla, na koho se obrátit. Lukas nebyl k nalezení, takže jsem mu Roxyin vzkaz nemohla vyřídit.

Když jsem se vrátila domů, slyšela jsem v Roxyině pokoji nevlastní matku a Roxy, jak se baví o šatech na Alphův večírek. „Vezmi si ty červené šaty,“ řekla máma.

Můj otec byl nejbohatší obchodník ze smečky Redwood Crest. Jeho jmění bylo hned po Alphově, a oba, on i Alpha, byli partnery v mnoha podnicích. Moje nevlastní matka, Gemma, byla otcova sekretářka. Její vyvolený spřízněný zemřel před rokem. Byla úplně se zlomeným srdcem, když ji můj otec potkal. Láska rozkvetla a ti dva se po bouřlivém románku vzali. Od té doby, co si má nevlastní matka Gemma před pár týdny vzala mého otce, se můj život drasticky změnil. Gemma i Roxy byly ty nejmilejší osoby na zemi a obě zařídily, že jsem se cítila velmi vítaná. Konečně jsem měla kamarádku a sestru v jednom, které jsem se mohla se vším svěřit. Ale teď...

Šourala jsem se po podlaze, a jakmile jsem dorazila do svého pokoje, zevnitř jsem se zamkla a svalila se na postel s pocitem naprostého vyčerpání. O půl hodiny později na dveře zabušil otec. „Sienno, jsi připravená?“

Sakra. Vyskytla jsem z postele a otevřela mu.

Zíral na mě svýma hlubokýma modrýma očima, které zrcadlily ty moje. Můj otec měl tmavé vlasy, ale já zdědila vlasy po matce. Položil mi ruku na čelo. „Jsi v pořádku, beruško?“ zeptal se. „Vypadáš, jako by tě přejel buldozer.“

Navzdory své mizérii jsem se na něj usmála. „Jsem v pohodě, tati.“

„Tak se převlékni do něčeho slušného.“ Řekl to, než zavřel dveře. „Za patnáct minut odjíždíme.“

S povzdechem jsem se rychle převlékla do žlutého trička, džínových šortek a plátěnek Converse a vyšla ven. Moje vlasy vypadaly, jako by si v nich pták mohl postavit hnízdo.

Uviděla jsem Roxy oblečenou do krásných červených šatů, které jí končily u stehen. Zrzavé vlasy měla stažené do drdolu, přes který si naaranžovala perly. Sladila je s červenými lodičkami na vysokém podpatku. Byla tak rozjásaná, že se zatočila a zeptala se: „Jak vypadám, Sienno?“

„Krásně,“ odpověděla jsem s nuceným úsměvem.

Pevně mě objala a řekla: „Bohyně, já jsem tak šťastná! Konečně budeme s Rykerem zasnoubení. Představ si, že budu Lunou té nejsilnější a nejbohatší smečky v celé Americe?“

„Jsem za tebe ráda, Roxy,“ zamumlala jsem.

Položila mi ruku na ramena. „Prosím, nezlob se na mě. Prostě jsem nevěděla, koho si vybrat: Rykera, nebo Lukase. Myslím, že Ryker je pro mě ta nejlepší volba. Je to můj spřízněný.“

Způsob, jakým o nich mluvila, mě opravdu děsil. Jak by mohla milovat dva lidi a vybrat si jen jednoho? Proč si nevybrat oba? Polyandrie nebo polygamie nebyly v naší komunitě ničím neobvyklým.

„Mluvila jsi s Lukasem?“

Olízla jsem si rty. „Já... nemohla jsem se s ním potkat,“ vyhrkla jsem.

„Cože?“ Obočí nad světle hnědýma očima se jí stáhlo.

Pokrčila jsem rameny. „Nebyl tam.“

„Zatraceně!“ procedila skrz zuby. „Prosím tě, prostě mu zavolej.“

„Holky!“ rozlehl se tátův hlas a přerušil náš rozhovor. „Tak dělejte, máme zpoždění.“

Roxy si mě změřila pohledem. „Tohle si vezmeš na večeři?“ ušklíbla se.

„Ano,“ odpověděla jsem a vydala se k příjezdové cestě, kde už čekal otec s Gemmou.

K Alphově sídlu jsme dorazili za půl hodiny. Jakmile jsme vstoupili do haly, komorník ohlásil naši přítomnost. Alpha Conrad okamžitě vyšel ven i se svou ženou, Lunou Celine.

„Declane!“ přivítal Alpha Conrad mého otce, zatímco zavadil pohledem o mě. „Jak se máš?“

Moji rodiče, Roxy i já jsme se Alphovi a Luně uklonili. „Mám se dobře!“ odvětil otec.

Luna Celine se na mě laskavě usmála. „Všechno nejlepší k narozeninám, Sienno,“ řekla a objala mě. „Copak jsi dnes dostala za dárky? Určitě už čekáš, až se tvoje vlčice ukáže!“

Čekala jsem na setkání se svou vlčicí tak dlouho, ale cítila jsem její zdráhavost vylézt na povrch, protože Rykerova odmítavost vůči nám ji deptala. Bylo zvláštní, proč z něj měla má vlčice tak špatný pocit.

Všichni jsme si cestou dovnitř vyměňovali zdvořilostní fráze. Roxy byla v Alphově sídle poprvé a při pohledu na všechen ten luxus kolem nás měla oči navrch hlavy. Když jsme vešli dovnitř, uviděli jsme Brodyho, Rykerova mladšího bratra, jak sedí na pohovce. Aniž by vzal Roxy na vědomí, vyskočil, jakmile mě uviděl, a šel mě obejmout. „Všechno nejlepší, podvodnice!“ zasmál se a široce se usmíval. „Vypadáš, jako by se přes tebe přehnalo tornádo!“ poznamenal. Brody vypadal jako jeho bratr, jen o palec menší. A já byla se svými pěti stopami a pěti palci menší než oni oba.

„To nic není,“ zamumlala jsem. Koutkem oka jsem viděla, jak nás Roxy pozoruje. Nemohla jsem si pomoct, ale sepjala jsem si zpocené dlaně, protože jsem se odtud chtěla dostat co nejrychleji a vyhnout se tak trapasům a bolesti u srdce.

„Kde je Ryker?“ zeptala se má nevlastní matka a vzrušeně, se zvědavostí, si prohlížela dům.

„Za chvíli se k nám připojí,“ řekl Alpha Conrad.

Posadila jsem se k Brodymu a Luně Celine, zatímco Roxy si sedla s mámou a táta s Alphou.

Má nevlastní matka začala: „Máte opravdu nádherný dům, Luno Celine.“

„Děkuji,“ odpověděla svým typickým jemným úsměvem. „Stojí to hodně práce, zvládat tohle místo a celou smečku.“

Gemma se zachihňala. „Samozřejmě, dovedu si to představit.“ Láskyplně se podívala na Roxy, která se pod jejím pohledem začervenala. „Moje Roxy je taky naprosto dokonalá, co se týče péče o domácnost. Dohlíží na to, aby bylo všechno perfektní a na svém místě. A nejen to, navíc výborně vaří.“

Zamračila jsem se. Roxy tyhle věci nikdy nezajímaly.

„To samé ale nemůžu říct o Sienně,“ zasmála se máma. „Sienna je spíš takové třeštidlo! Je sportovní typ a ráda si dělá ve svém pokoji nepořádek,“ smála se. „Je to nejjasnější žárovka v lustru! A je úžasné, jak nachází stále nové způsoby, jak se plést. Ale naprosto ji zbožňuju.“ Položila si ruku na hruď a tiše se smála.

Její skryté rýpance byly nečekané a uváděly mě do rozpaků. Luna Celine se na mě podívala bez jediné odpovědi.

Náhle se dveře hlavní haly otevřely a dovnitř vešel Ryker. Dech se mi zasekl v hrdle. Vliv, který na mě měl, byl elektrizující a hluboce emotivní. Zrychlil se mi tep a srdce jako by vynechalo úder. Vzduch kolem mě byl nabitý energií, když jsem na něj hleděla.

Ryker Vance byl ten nejkrásnější muž, kterého jsem kdy v životě viděla. Vypadal jako Adonis. S výraznými lícními kostmi a silnou čelistí, měřící přes šest stop a tři palce, budila jeho přítomnost pozornost. Měl široká svalnatá ramena a atletickou postavu. Jeho tvář byla neuvěřitelně hezká, s ostře řezanými rysy, a ve svém vzezření měl i něco drsného. A jeho rty... ach, byly tak k zulíbání. Měl husté, tmavé, rozcuchané vlasy, do kterých jsem chtěla zabořit prsty.

Jeho šedé oči sklouzly ke mně a já pocítila záchvěv očekávání. Pak se ale jeho pohled přesunul na Roxy, která se usmívala od ucha k uchu. „Ahoj!“ zamávala.

A mé nitro se proměnilo v popel.

„Ahoj!“ řekl jí nadšeně a šel se posadit vedle svého otce.

Alpha Conrad s pýchou v očích pohlédl na svého budoucího dědice a řekl: „Jsem rád, že jsi tu včas, Rykere.“

Ryker se rozzářil. „To jsem musel.“

Alpha Conrad se podíval z něj na mého otce. „Declane, pozval jsem vás sem, abych vám oznámil, že jsme se rozhodli, že si Ryker vezme...“

Má nevlastní matka tiše vypískla. Roxy se zachihňala. Vzduchem prostupovalo očekávání.

Srdce mi spadlo do kalhot. Sklonila jsem tvář do klína, bojovala se slzami a čekala, až Alpha shodí tu bombu.

Alpha se odmlčel a pak dokončil větu: „...tvou dceru, Siennu.“