Pohled Elary

Zadusila jsem zalapání po dechu.

Alfa smečky Ledová hříva byl můj druh? Bohyně. Byl to ten nejkrutější Alfa v celé Americe. Ne. Ne. Ne. Ne.

Intenzivně mě sledoval, ruce zaťaté v pěsti, každý sval v těle napjatý k prasknutí. „Odvlečte ji do kobek,“ ucedil s opovržením.

„Ne,“ zaprotestovala jsem v naději, že mě uzná za svou družku a pomůže mi z mého trápení, ale způsob, jakým se na mě díval, vysvětloval vše. Nenáviděl mě a hodlal mě odmítnout.

S odporem ke mně přistoupil. Sehnul se, silně mi sevřel hrdlo svými dlouhými prsty, až to téměř bolelo, a zavrčel: „Půjdeš se mnou do smečky Ledová hříva.“

Navzdory vší té bolesti se mi zatočila hlava, když jsem zachytila jeho vůni mlhy a borovice. Tělem mi při jeho doteku projelo slastné mrazení, které mi připadalo spíše jako pohlazení na každém citlivém místě mé kůže. Rozkašlala jsem se, překvapená silou jeho doteku. Jako by se chlad do mých kostí měl vrátit ve chvíli, kdy odtáhne ruku.

„Odveďte ji hned. Zamkněte ji a zavolejte mě, až bude připravená.“ Podíval se na mě s krutým úsměvem. Strčil do mě, vstal a po posledním pohrdavém pohledu odešel, nechal mě tam ležet v naprostém zmatku.

Bojovníci mě zvedli. Vstala jsem a kulhala, stehno jsem měla celé od krve z Ravnina kousnutí. Přehodili přes mě nějaký hadr a odvlékli mě do kobek smečky Ledová hříva, kde mě strčili do temné cely. Muž, který mě sem přivedl, si odfrkl: „Jsem Zarek. Měla bys být vděčná, že náš Alfa nenařídil tvou okamžitou likvidaci. Nevím, co má v plánu, ale mně se to nelíbí.“

Jakmile odešel, přitáhla jsem si kolena k tělu a schovala mezi ně hlavu, psychicky i fyzicky vyčerpaná. Kvůli velké ztrátě krve jsem podlehla černočerné tmě, která mě pomalu obklopovala, a s žuchnutím jsem padla na chladnou zem.

O několik hodin později mě obklopila vůně borovice a mlhy a přiměla mě pootevřít oči, ale byla jsem příliš slabá. Přitiskla jsem se k tvrdému a teplému tělu a vrátila se zpět do konejšivé tmy. Když jsem se znovu probudila, zachvátila mě horečka a chtěla jsem zavolat otce na pomoc, ale rty jsem měla jako slepené. Soustředila jsem se na svá ústa a nutila je, aby se otevřela, protože pak bych si mohla říct o vodu. Přitisklo se ke mně teplé tělo a srdce se mi rozbušilo, zhluboka jsem dýchala. Vonělo to nádherně, sytě a dekadentně. Nutilo mě to se zvednout, ale já se proti tomu bránila a nechtěla nic jiného než se vrátit do své tmy.

„Přestaň se bránit!“ rozkázal a já měla pocit, že ho musím poslechnout. Násilím mi otevřel čelisti a do úst mi něco nalil. Bylo to teplé a chutnalo to jako kov a med. Jako elixír. Vzdychla jsem blahem nad pocitem teplé tekutiny stékající do krku a znovu jsem usnula.

Když jsem se probrala příště, byla stále tma. Moje tělo se cítilo, jako by nikdy žádné mučení nezažilo. Zahýbala jsem prsty u nohou, zvedla dlaň a otočila krkem doleva a pak doprava. Ztuhla jsem, když se můj pohled střetl s ostrýma zelenýma očima mého trýznitele. Mého druha. Ležel přímo vedle mě a hrál si s mými vlasy, sledoval, jak mu kloužou mezi prsty. Zalapala jsem po dechu při pohledu na jeho siluetu proti stříbřitému měsíci, který vrhal své chladné paprsky skrze okenní závěs. Srdce mi v hrudním koši tlouklo jako polapená holubice a rty se mi pootevřely.

„Jak se jmenuješ?“ zeptal se hlubokým, dunivým hlasem.

„Elara Valeová,“ odpověděla jsem a snažila se zvednout.

Přitiskl mě zpátky. „Jsem Kaelen Vane, Alfa smečky Ledová hříva. A nezvedej se.“

Kaelen se ke mně naklonil tak blízko, že se naše dechy mísily. Ušklíbl se, když jsem zjistila, že se nevědomky poddávám jeho doteku.

„Byla jsi dva dny v bezvědomí,“ řekl a upřeně se mi díval do očí. „Jak se cítíš teď?“

Proboha! Dva dny? „Líp...“ kousla jsem se do rtu.

„Tohle je můj srub,“ řekl. „A od dnešního dne tu budeš bydlet.“

Poslušně jsem přikývla s úsměvem, zatímco se na jeho tváři objevil úšklebek.

„Co jsi dělala s těmi vyděděnci?“ zeptal se mě drsným tónem.

Ztuhla jsem a posadila se. „Byla jsem se svým otcem a nevlastní matkou, kteří se mě rozhodli zbavit,“ řekla jsem mu pravdu poté, co jsem v duchu zvažovala, co odpovědět, a odvrátila jsem zrak. Byla jsem si jistá, že mě po tomto zjištění odmítne.

„Takže nemáš kam jít,“ poznamenal.

„Ne,“ vydechla jsem. Moje vlčice uvnitř skákala radostí. Byla šťastná, že teď budeme se svým druhem.

Vstal, přešel za mě a přiměl mě, abych k němu otočila tvář. Tváře mi zrudly pod jeho žhavým pohledem, ve kterém plála touha. Naklonil se a políbil mě drsným, horkým a naléhavým způsobem. Jako by si mě přivlastňoval. Když se odtáhl, řekl: „Chci tě poznat, družko. Každým možným způsobem.“ Jeho smyslná slova si našla cestu k mému podbřišku a já se při pomyšlení, že si mě bere, rozhořela ještě víc. Omámená jeho vůní a po celý život vyhladovělá po lásce, jsem se chtěla nechat tímto krásným pocitem unášet.

Instinktivně mé ruce bloudily po jeho hrudi, přejížděly po širokých ramenech a šlachovitém krku. Moje ruce se mu ovinuly kolem šíje. Přitiskla jsem se k jeho tělu a rty na ty jeho. Naše ústa se spojila. Násilím mi otevřel ta má, aby mě mohl prozkoumat svým sametovým jazykem. Naše dechy se mísily a naše ruce se nemohly jeden druhého nabažit. V touze po něčem víc jsem křečovitě sevřela jeho hedvábně jemné vlasy.

„Můžu tě mít?“ řekl náročným hlasem, jeho aura Alfy mě nutila k naprosté podřízenosti.

„Ano.“ Chtěla jsem se mu odevzdat.

V příští vteřině se jeho rty znovu přitiskly na mé, rukama mi zezadu sevřel hlavu, jako bych byla jeho nejcennějším majetkem. Kaelenova vůně mlhy a borovice pro mě byla jako droga. Elixír, který mi stoupl přímo do hlavy, ale sevřel mé srdce. Než jsem se nadála, Kaelen byl nade mnou a díval se na mě svýma intenzivně modrýma očima, které zezlátly. Vyhrnul mi šaty, jeho dráp mi přejel po kůži. Chvěla jsem se očekáváním, jak se mi v břiše něco pevně stáhlo.

Poprvé jsem si připadala drobná kvůli samotné velikosti vlka nade mnou. Měl na sobě vrstvy svalů. Rozkročil se nade mnou a svlékl si košili. Zalapala jsem po dechu. Měl nádherné tělo. A pak jsme nad sebou i nad časem ztratili kontrolu.

---

Ahoj všem, vítejte u mé nové knihy. Pokud se vám líbí, můžete mě sledovat na Facebooku pod jménem Mishakwrites a na Instagramu jako authormishakr.