~ Ryker ~

‚Miluju Sloane. Miluju Sloane,‘ připomínal si Ryker neustále dokola, než do sebe kopl celou sklenici vlkodlačího likéru.

„Dneska večer jste toho vypil docela dost, alfo. To u vás není zvykem,“ podotkl Rykerův beta Zane. Celou dobu stál hned za nimi.

„Haha!“ zasmála se Sloane na Zanea se slovy: „Přece slavíme! Čím víc drinků, tím líp!“

V hotelovém baru popíjela směsice asi patnácti vlkodlaků a vlčic s nimi. Jednou z nich byla i Rykerova starší sestra Cora Blackwoodová.

Sloane trvala na malé oslavě svého návratu a pro Rykera bylo těžké ji odmítnout. To Sloane utrpěla nejvíc, když si vzal Elaru. Odešla do jiné smečky jen proto, aby vyléčila své zlomené srdce, a tak tohle byla jen malá cena za všechnu tu bolest, kterou jí způsobil.

„Nech mého bratra pít, Zanee!“ okřikla Cora Rykerova betu. „Zaslouží si pořádně se opít a trochu se uvolnit, po tom, co musel celý rok snášet Elaru.“

„Dobrá tedy. Tohle je můj poslední drink, alfo,“ oznámil Zane a znovu se napil. Beta obešel stůl, odložil sklenici a ohlásil: „Jdu zkontrolovat hranice území.“

„Měj se, Zanee!“ zamávala na něj Sloane, zatímco Ryker jen přikývl. Spolu s betou odešli i čtyři další válečníci, aby si odpočinuli, nebo se vydali na hlídku kolem území smečky.

„Dáš si ještě jednu skleničku, Rykere?“ zeptala se Sloane. S každou ubíhající minutou se k němu nakláněla blíž a blíž a bylo naprosto zřejmé, že se ho snaží svést.

Ano, všiml si toho. Cítil její doteky, jak se prsy otírala o jeho paži a jak mu položila ruku na stehno.

Sloane chtěla, aby ji ošukal.

Ryker by to měl chtít taky, ale za poslední dvě hodiny, co se na něj Sloane vrhala, se u něj nedostavovalo to sexuální napětí, které zažíval, když tvořili pár.

‚Možná je to tím, že jsem pořád ženatý,‘ pomyslel si. Při té myšlence věděl, že se s Elarou musí co nejdříve rozvést. Přece nemůže pociťovat vinu vůči dceři Victora!

Ne, neměl by. Ryker Elaru nenáviděl. Ačkoli tvrdila, že je v činech svého otce nevinná, jasně si pamatoval, že nikdy nehnula ani prstem.

Během krutovlády Victora Vance lidé umírali a byli neustále mučeni. Ryker nikdy neviděl, že by se Elara postavila otci nebo by obyvatelům Sterling Bay pomáhala. Byla jako princezna, kůži bílou jako perla, na těle ani jednu jizvu, dokonale chráněná v sídle smečky a oblečená v luxusních šatech. Už vůbec z bohatství Sterling Bay profitovala zrovna ona.

S Elarou se mnohokrát pokoušeli o dítě, ale teprve minulý týden zjistil, že se to zkrátka nestane. Navíc, s příhodnou smrtí staršiny Sybil Corvinové, Ryker vycítil tu správnou chvíli osvobodit se z manželství, které nikdy nechtěl.

Čas ubíhal. Ryker si vůbec neuvědomil, že pitím vlkodlačího likéru strávili další hodinu a ten se mu pomalu vstřebával do krve.

Rykerovi zničehonic zalilo horko, jako by celé jeho tělo hořelo. Pod kalhotami se mu začalo vzdouvat jeho přirození.

Když se otočil ke Sloane, ze rtů mu uniklo zasyknutí. Vidění se mu trochu zamžovalo, ale i tak viděl, jak se na něj usmívá a rukou pohladila jeho ztopořený úd.

„Postaráme se o to, co říkáš?“ naznačila Sloane.

Ryker nechápal ten spalující oheň uvnitř sebe, ale nutně potřeboval úlevu. Srát na jeho manželství, stejně o něj nestál. Ryker nemiloval Elaru. Miloval Sloane.

Odkráčel se Sloane do jejího hotelového pokoje. Políbila ho a pomalu ulehla na postel. Avšak zatímco Sloane čekala, až si ji vezme, Rykerovi se před očima začaly objevovat záblesky intimních chvílí s Elarou.

‚Co to se mnou kurva je?‘ divil se Ryker v duchu. Oči se mu zúžily, jak se mu zrak neustále zamlžoval.

Jeho úd se zvětšil už jen při pomyšlení na sex s Elarou. Celý rok byla jedinou ženou, které se dotkl, jeho manželka. Vnitřní vlk v něm jako by prahl jen po Elaře, přestože tam byla Sloane.

„Elaro!“ zachrčel, když se jeho tělo zčistajasna proměnilo v černého vlka.

„Rykere? Co se děje?“ Slyšel, jak na něj Sloane volá, ale už ztrácel kontrolu nad svým lidským tělem.

Zatímco vlk převzal otěže, vyrazil ze dveří hotelu, přeběhl přes město a do půl hodiny byl u sídla smečky.

Ryker se proměnil zpět do lidské podoby a našel Elarčin pokoj. Tělo mu stále hořelo touhou a on chtěl dosáhnout uvolnění! Vtrhl do pokoje své ženy a spatřil Elaru. Opakovaně si ji vzal a našel útěchu a uspokojení v nárocích na svou lunu.

Stále nechápal, co se to s ním děje. Vnímal jen tu přemáhající touhu, která zastínila jeho rozum. Ba co hůř, toužil ukájet své potřeby se ženou, kterou nenáviděl.

***

O několik hodin později.

Sluneční paprsky dopadly na Rykerovu tvář. Zamžoural, otevřel oči a zjistil, že mu Elara leží na hrudi.

Tělo se mu napjalo, když si vybavil události včerejší noci. Opravdu se opil tak, že ztratil kontrolu?

Ryker rychle vstal a při tom zaklel: „Do prdele. Do prdele!“

„Rykere, jsi v pořádku? Co se děje, Rykere?“ zeptala se Elara.

„Co se děje?“ vyštěkl na ni. „Zbláznila ses, Elaro? Minulá noc byla chyba! To se nikdy nemělo stát.“

Jakmile pronesl ta slova, zračila se v Elarčiných očích bolest a v mžiku jí zaplavily jemnou tvář slzy. Rty se jí zachvěly, když se zeptala: „Pr–proč? Proč sis mě vzal čtyřikrát, když pro tebe minulá noc nic neznamenala?“

„Byl jsem opilý a nevěděl, co dělám!“ odvětil Ryker.

„Nezdá se ti to? Něco se děje, když se milujeme –“

„Ani se to neopovažuj tak nazývat!“ štěkl po ní Ryker. „Byl to jen sex! Jsem vlkodlak, navíc alfa vlkodlak! Mám své potřeby a ty, moje takzvaná manželko, mi je musíš naplnit! Sex! Byl to jen sex!“

„Rykere, já tě miluju!“ přiznala se Elara a Rykera tím naprosto šokovala. „Miluju tě. Prosím, neodháněj mě!“

„Cože?“ zeptal se s vytřeštěnýma očima.

Rty se jí chvěly, když to vysvětlovala: „Když jsem byla s tebou, nedokázala jsem se ubránit a zamilovala se do tebe. Jsi alfa, kterého obdivuju, a pokaždé, když jsme si tak blízko, já –“

„Nikdy tě nebudu milovat!“ prohlásil rázně. „Kdy to konečně pochopíš?“

Rykerův otec, Elias Blackwood, pro něj znamenal všechno. Zahrnoval ho láskou a vychoval z něj toho nejlepšího válečníka ze Sterling Bay. Jeho smrt ho zlomila víc, než dokázal popsat.

Nedokázal to přijmout.

Ryker choval k Victoru Vanceovi i jeho dceři Elaře nezměrnou nenávist.

Když jim bylo tohle manželství vnuceno, několik členů smečky se bálo, že se zamiluje do její andělské tváře, zlatavých vlasů a vzácných fialových očí. To se ale nikdy nestalo.

Nikdy by se nezamiloval do dcery nepřítele.

To slíbil Bohyni na nebesích.

„Rozvedeme se, to už je prostě konečné,“ prohlásil pevně Ryker.

„Ale Rykere, já jsem těhotná!“ oznámila mu Elara. Našla na nočním stolku výsledky testů a ukázala mu je.

Když si výsledky přečetl, vztekem se v něm začala vařit krev.

‚Jak jen mohla?‘ zamyslel se. Ryker se snažil udržet svou ruku, ale ta jako by se pohnula sama od sebe a uhodil ji!

„Elaro, ani jsem netušil, že to v sobě máš!“ zavrčel Ryker. „Ty děvko!“