Podivný požadavek mého profesora.

NEBEZPEČNÝ ROMÁNEK S MÝM PROFESOREM.

Kapitola 3.

Elaře poskočilo srdce, když zírala na ten obrovský pták, který ji přivítal. Vyschlo jí v krku, poprvé v životě ucítila v klíně brnění a kalhotky jí zvlhly.

„Co to k čertu…?“ zahučel profesor a rval svůj ztopořený penis zpátky do kalhot.

„Jak se opovažujete vlézt mi do kanceláře bez dovolení,“ zavrčel a zvedl se na nohy.

Elara se sklonila k podlaze a sbírala rozsypané složky.

„Omlouvám se, pane… nechtěla jsem…“ hlesla omluvně a klopila zrak na složky, které rovnala.

Dimitriho tělo ztuhlo. Ten hlas už někde slyšel. Jak by si mohl nepamatovat ten hlas, který ho ponížil v jeho vlastní restauraci? Shlížel na ni, ale nemohl si její obličej pořádně prohlédnout, protože se stále snažila sesbírat všechny spisy.

„Seberte ty zatracené složky a vypadněte!“ křikl na ni.

Ten hluboký hlas s náznakem výčitky přiměl její lůno zabrnět a v duchu uvažovala, kde ho už dříve slyšela.

Elara se narovnala do plné výšky, jen aby zjistila, že zírá na odhalenou hruď tohoto silně stavěného muže.

Nasucho polkla, když si ho celého prohlédla. Jeho vyrýsované svaly a mohutná hruď vypadaly, jako by ji dokázaly ochránit před jakoukoliv životní strastí, jeho opálená pleť se leskla ve světle kanceláře a jeho rty vypadaly jako dokonalý protějšek těch jejích.

Srdce jí poskočilo, když zvedla bradu, aby se mu mohla pořádně podívat do tváře. Jenže se setkala se studenýma šedýma očima, které se do ní zabodávaly.

Udělala krok vzad.

„Vy?“ vyhrkli oba sborově a ukázali na sebe prstem.

Dimitri si odfrkl.

„Ten samý arogantní spratek z minula?“ zeptal se znovu a odfrkl si.

Elara protočila panenky a také si odfrkla.

„Od muže jako vy bych nic slušného nečekala. Kdo vůbec masturbuje v kabinetu školy?“

Dimitri se zahleděl na její ztvrdlé bradavky, které se zřetelně rýsovaly pod látkou jejích šatů, a rty se mu stáhly do úšklebku.

„Na tu otázku by možná měly odpovědět vaše bradavky. Nejste jen arogantní, jste hlavně zatraceně laciná, když vás vzruší pohled na ptáka vlastního profesora.“

Elařin zrak střelil k jejím bradavkám a oči se jí rozšířily. Nasucho polkla, upravila si šaty, hodila složky na stůl a vyběhla z jeho kanceláře.

Dimitri si s opovržením olízl rty, v hlavě se mu stále přehrával obraz jejích vztyčených bradavek.

„Zajímalo by mě, jaké by to bylo mít ji pod sebou.“ Zavrčel a práskl rukou do stolu.

„Zasraná nevděčnice.“ Svalil se do židle a upřel zrak na svou erekci.

„Nebyl by to špatný nápad vykašlat se na dnešek a prostě ojet nějakou děvku.“ Zamumlal si pod fousy, prohrábl si kudrnaté vlasy a sexuálně frustrovaně vydechl.

Sáhl po telefonu a vytočil číslo.

„Sežeň mi nějakou ženu do hotelu. Do třiceti minut,“ nařídil okamžitě, jakmile byl hovor přijat.

„Ano, šéfe,“ odpověděl Kellen a hovor ukončil.

Dimitri Volkov byl devětatřicetiletý obchodní magnát a úspěšný majitel tří různých pětihvězdičkových hotelů, restaurace a klubu. Měřil bezmála dva metry, byl silně stavěný a měl velmi pohlednou tvář. Typická definice snu všech žen.

Měl vše, co se dalo za peníze koupit, jen štěstí se mu vyhýbalo. Po náhlé smrti milované osoby se Dimitri Volkov rozhodl skoncovat se svým divokým životním stylem. Ačkoliv měl veškeré bohatství na světě, vybral si profesi učitele jen proto, aby byl šťastný. Možná, že dělat něco, co opravdu miluje, mu přinese štěstí a klid.

**********

Elara vešla do učebny a svalila se do židle.

„Nevděčník,“ zamumlala a snažila se zahnat obraz jeho obrovského ptáka, který se jí neustále přehrával v hlavě.

„Jsi v pořádku?“ zeptala se tiše Maisie. Elara zamrkala a věnovala jí falešný úsměv.

„Jsem v pohodě.“

„Odevzdala jsi mu ty složky?“ ptala se Maisie dál a Elara na ni zmateně zírala.

„Jak jsi o tom věděla?“

„No, profesor Cyrus nám řekl, že se nám nový profesor dnes nepředstaví a že mu máš jako asistentka předat složky a informace o třídách ty.“

„Nenamáhá svůj línej zadek, aby se nám přišel představit, ale zatraceně masturbovat může,“ zaklela potichu, zatímco Maisie na ni jen zmateně zírala.

„Jsi v pohodě?“

„Jsem v pořádku.“ Elara vykouzlila falešný úsměv.

Přednášky jí ten den skončily a vrátila se domů docela brzy. Maisie tím nechala na pochybách. Elara nedokázala dostat z hlavy jedinou myšlenku – představu profesorova obrovského ptáka, který se zasouvá do jejích úst.

Naneštěstí pro ni se tato představa ještě zintenzivnila po jeho představení třídě hned třetího dne. Nedokázala se ubránit pohledům na jeho rozkrok ani touze sevřít jeho ptáka v rukou. Pohled na něj, jak si ho honí, byl tak vzrušující!

Uběhlo několik dní a Elara si nedokázala pomoct, jeho obraz se jí stále vznášel v mysli.

Včera s nimi psal test z fyziologie a jediná myšlenka, která se jí držela v hlavě, byla představa, že si vezme jeho ptáka do pusy. Snažila se ze všech sil soustředit na studium a učit se na ten test, což byla jediná chvíle, kdy dokázala zabránit tomu, aby se jí myšlenky na něj točily v hlavě.

„Moc ti děkuju, žes mě včera nechala opisovat,“ poděkovala Maisie znovu a Elara se usmála.

„Už jsi mi poděkovala snad stokrát, Maisie. Už to nech být.“

Maisie se zachichotala a objala Elaru zezadu, když spolu vycházely z kavárny směrem k posluchárně.

„Výsledky testů jsou venku, Elaro,“ řekl asistent Garrison, když vcházely, a Elara se na něj usmála.

„Děkuju. Podívám se na to.“

Prošly kolem něj a posadily se. Obě sáhly po notebooku, který jim škola poskytla pro e-learning, a kde většinou nacházely i své výsledky.

Elara otevřela portál s výsledky a její oči se rozšířily, když spatřily něco neobvyklého, ba přímo naprosto nepřípustného.

Zavřela a znovu obnovila stránku, ale výsledek se nezměnil.

„Trojka s mínusem?“ odfrkla si nevěřícně a otočila se k Maisie.

„Co se děje, Elaro?“

„Dostala jsem tři mínus,“ ušklíbla se Elara a podala notebook Maisie.

„Panebože.“ Maisie vzala notebook do ruky a druhou rukou si překryla ústa, když uviděla ten šokující výsledek.

„Jak je to možné, Elaro? Opsala jsem to od tebe slovo od slova a mám jedničku s hvězdičkou. Jak bys mohla dostat trojku, a to ještě s mínusem?“

„Tohle mu neprojde,“ prohlásila a postavila se na nohy.

„Kam jdeš, Elie?“

„Do jeho zatraceného kabinetu. Musím se ozvat ohledně své známky.“

Maisie se zvedla.

„Půjdu s tebou.“

„Ne, Maisie, budu v pořádku.“ Odpověděla a vyrazila z posluchárny, zatímco se za ní pár studentů zmateně ohlíželo.

„Elara dostala trojku?“ zeptal se Garrison. Maisie přikývla.

„Jak je to vůbec možné? Nikdy neměla horší známku než jedničku s hvězdičkou.“

„Taky mi to vrtá hlavou,“ odpověděla Maisie slabě.

Elara vtrhla do Dimitriho kanceláře a už podruhé ho načapala, jak si ho honí. Podlomily se jí kolena při pohledu na to, jak si rukou tře svůj penis, a slyšela jeho tiché sténání. Přesto se sebrala, zavřela za sebou dveře a vytrhla ho z jeho sexuálního opojení.

„Co tu k čertu děláte? Vy neumíte klepat?“ vyštěkl naštvaně a začal si cpát ptáka zpět do kalhot. Elara se snažila ignorovat zvrhlé myšlenky, které se jí hnaly hlavou, zatímco sledovala, jak si svůj tvrdý úd zastrkává do kalhot.

„Možná byste se měl naučit oddělovat práci od potěšení.“

„Co chcete?“ zeptal se a povzdechl si.

„Chci svou známku…“

„Nebo chcete mýho ptáka.“ Vložil jí ta slova do úst a ona na něj nevěřícně zírala, jako by to byl špatný vtip.

„Vůbec nechci vašeho zatraceného ptáka. Nikdy jsem nedostala trojku a vím, že jste to udělal schválně.“

Dimitri zavrčel a svalil se zpět do židle.

„Dal jsem vám jen to, co si zasloužíte.“

„Možná vás ta vaše masturbace připravila o zdravý rozum, protože nejsem hloupá a tak nízkou známku jsem ještě nikdy nedostala.“

Dimitri na ni zíral, pěsti pevně sevřené, jak potlačoval touhu jí ublížit.

Jeho pohled sjel k jejím bradavkám a on zauvažoval, v jakém stavu jsou asi její kalhotky. Samozřejmě že by nikdo nevešel k muži, který právě masturbuje, aniž by nezatoužil ochutnat jeho ptáka.

Povzdechl si a vrhl na ni sarkastický pohled.

„Co po mně tedy chcete?“ Ta otázka zdaleka nebyla tak nevinná, jak si Elara myslela.

„Dejte mi plné hodnocení, a to je vše.“

„No, ne dřív, než projdete mým vlastním testem,“ řekl nonšalantně a nepřerušoval oční kontakt, zatímco si hrál s propiskou na stole.

Elaře při těch slovech poskočilo srdce.

„Rozveďte to, prosím.“

„Dovol mi tě mít a dám ti jakoukoliv známku, jakou budeš chtít.“

Tato slova jí zazněla v uších a její lůno nebylo výjimkou. Pocítila, jak jí po těle přeběhl zvláštní mráz, zrak se jí zamlžil a nohy zeslábly. Takhle rozhodně reagovat neměla.