Kov se podíval na dívku před sebou. Už neplakala ani nekřičela, ale viděl na ní, že je k smrti vyděšená.

„Víš, proč jsem tě sem přivedl, že?“ zeptal se Kov Elary a upřeně se na ni zahleděl.

„Abych tu s vámi zůstala a m… měla… sex… s vámi?“ řekla roztřeseným hlasem.

Aha, tak ta holka není úplně mimo. To věci značně usnadňuje.

„Jen dokud nebude dluh tvého otce splacen,“ řekl a zvedl jí bradu, čímž ji donutil podívat se mu do očí. „Co si o tom myslíš?“

„Já… já nevím…“ řekla.

„Nevíš?“ Kov se ušklíbl. „No, to brzy zjistíš.“

„Dobře,“ zašeptala a odvrátila tvář.

Cože? Nechovala se tak, jak si ji představoval. Byla velmi klidná. Copak si neuvědomuje vážnost své situace? Musí být v šoku.

„Dobře? Takže ti nevadí, že si s tebou budu zahrávat a používat tvé tělo, jak se mi zlíbí?“ Kov nadzvedl obočí.

„Samozřejmě, že mi to vadí!“ vyhrkla. „Ale když to udělám, slíbíte, že tatínkovi neublížíte, že?“ zeptala se.

„Samozřejmě, zlato, taková byla dohoda. Vypadáš jako správná hodná tatínkova holčička,“ řekl Kov. „Je škoda, že tě tvůj otec nechal jít tak snadno,“ rýpl si.

„Je to všechno, co mi zbylo, takže bych pro něj udělala cokoli,“ řekla a sklopila zrak.

Kov si ji prohlížel o něco déle. Vypadala drobná a zranitelná, jako by ji mohl zlomit v pase, kdyby chtěl. Její velké laní oči se leskly, jako by jí po tvářích mohly každou chvíli začít stékat slzy. Tak krásná dívka. Škoda, že se dostala do nesprávných rukou. Chtěl z ní vidět víc.

„Svleč se,“ rozkázal zčistajasna.

„Cože? Jak to myslíte? Tady?“ vytřeštila oči.

„Tady a teď. Sundej si šaty, chci vidět, co se skrývá pod tím tvým hezkým oblečením,“ řekl, upřeně na ni hleděl a čekal na nějaké námitky.

Její oči zalétly k Briggsovi, Kovovu osobnímu strážci, který stál vedle něj se stoickým výrazem ve tváři. „P… před ním?“ hlas se jí zachvěl.

No jo, je to stydlivka. Možná by měl být trochu ohleduplnější. Briggs vypadal docela děsivě a ona už spolupracovala, takže ji Kov nechtěl děsit ještě víc.

Kov pokynul Briggsovi, aby opustil místnost a zamkl dveře zvenčí.

„Tak, jsme tu jen ty a já. Tak do toho, svleč se. Nebo se pořád stydíš? Jestli chceš, můžu to udělat za tebe,“ řekl tichým hlasem.

„Ne, ne, zvládnu to sama!“ vyhrkla a začala se prát se zipem svých šatů. Pak ho pomalu rozepnula.

Zaváhala, pak si šaty stáhla dolů a nechala je dopadnout na podlahu.

„Není to špatné,“ řekl, když si prohlížel její štíhlé tělo a pevná ňadra. Na jeho vkus byla sice až moc hubená, ale i tak krásná. Pokožku měla hladkou, bez jediné vady.

„Tvůj drahý otec tě dost nekrmí? Jsi samá kůže a kost,“ ušklíbl se.

„Můžu si ty šaty zase obléknout?“ zeptala se nevinně.

Oči měl přilepené na jejím těle. Její krásné vlasy jí padaly do obličeje i na hrudník. Vypadala jako anděl. Cítil, jak se mu už teď zvedá přirození. Nevěděl, jestli dokáže ještě déle čekat. Chtěl se na její tělo vrhnout hned teď.

„Co takhle zkušební jízda?“ zeptal se Kov a ušklíbl se.

„Zku… zkušební… j… jízda?“ vykoktala. Ta chudinka vůbec netušila, o čem mluví.

„Pojďme dělat věci, kvůli kterým jsem tě sem přivedl. Pojď sem a ukaž mi, co v tobě je,“ ušklíbl se.

„Já… já nevím, jak se to dělá,“ řekla a obličej jí zrudl jako rak.

„Jak to myslíš, že nevíš jak? Snad nejsi sakra panna, že ne?“ zeptal se. Trochu to tušil, ale nebyl si jistý. Její klidný přístup k tomu, že s ní bude mít sex, ho mátl.

Zakryla si tvář a přikývla. Do prdele… jasně, že je. Měl před sebou víc práce, než si myslel. Nikdy předtím se s pannou nemiloval. Musel na ni být opatrnější. To ho trochu štvalo.

„Zatím si ty šaty zase oblékni, nechám Grétu, ať tě odvede do tvého pokoje,“ řekl podrážděně. „Máš štěstí, že je to tvůj prvníkrát. Obvykle nerad čekám.“

Vypadala, že se jí ulevilo, a rychle se zase oblékla. Kov zazvonil na svou hospodyni Grétu. Byla jeho hospodyní už mnoho let. Patřila k těm několika málo lidem, kterým věřil natolik, že je pouštěl do svého domu.

„Tohle je Ela… teda… Ellie. Bude tu pár měsíců bydlet. Dej ji do ložnice vedle té mojí,“ rozkázal. Chtěl ji mít pod bedlivým dohledem. Navíc, když ji bude mít hned vedle, bude mít do jejího pokoje snadný přístup.

„Ano, pane,“ řekla Gréta a s lítostí se na Ellie podívala. „Jmenuji se Gréta. Kdybys cokoli potřebovala, jen mi dej vědět a udělám, co budu moci,“ řekla laskavě.

„Děkuji,“ řekla Ellie tiše. „Mám trochu žízeň. Mohla bych dostat trochu vody?“ zeptala se Gréty.

„Samozřejmě, drahoušku. Nejdřív tě ubytujeme a pak ti přinesu, cokoli si budeš přát, platí?“ řekla Gréta a usmála se. Ellie přikývla a vzala ji za ruku.

Gréta si dívku prohlédla pozorněji. Vypadala nevinně a vyděšeně. Kov si nikdy do domu žádnou dívku nepřivedl, takže bůhví, jaký plán s touhle ubohou dívkou Kovar má. Doufala, že se jí nechystá ublížit.

„No tak dobrá, věřím, že na ni dohlédneš,“ řekl Kov. Gréta souhlasně přikývla.

Prozatím jsi ušetřena, panenko, ale dnes večer ti tu tvou panenskou kundu otevřu, pomyslel si a usmál se. Protože panna ještě nikdy nebyla v jeho moci, vypadalo to, že to bude pro oba poprvé.