Pohled Serafiny

Vidím, jak Viktor mírně přenese váhu a upraví si Eryona v náručí. Dítě se znovu uklidní a zaboří tvář do Viktorovy hrudi a košile. Chvíli nikdo z nás nemluví. Ve vzduchu je teď cítit něco těžšího, co sahá hlouběji než to ticho. Tlačí to na nás ze všech stran, jako by samotný les tajil dech a čekal na něco dalšího.

Znovu vykročím k Duchovnímu kořenu, tentokrát pomaleji, a pokleknu u