Evelina

Alaric byl na chvíli zticha a palci mi přejížděl po lícních kostech. „Jo. Chápu to. Máš pravdu. Theo potřebuje stabilitu. Řád. Nemůžu jen tak všechno narušit proto, že tě chci mít tady.“

Zaplavila mě úleva. „Děkuju.“

„Ale za dva dny přijedu do Connecticutu.“

„Cože?“

„Za dva dny. Tady dodělám tu naléhavou práci, deleguju na ostatní co půjde a přijedu.“ Jeho oči se vpily do mých. „Strávíme s