Clara sledovala, jak se k sobě Sebastian se Selenou tisknou, spletení téměř v jedno. Na zlomek vteřiny se málem zasmála, ale srdce se jí bolestivě sevřelo. "Sebastiane, ty pro ni máš vážně slabost, co?"

Selena jemně zatahala Sebastiana za rukáv. "Sebastiane, myslím, že nás paní Varkasová trochu špatně pochopila. Možná bychom si o tom měli promluvit později?"

Sebastian vrhl na Claru chladný, lhostejný pohled. "To je v pořádku. Prostě ji ignoruj. Pojďme dovnitř."

Clara chladně zírala na jejich vzdalující se záda a tupá bolest v břiše najednou zesílila. Její tvář pobledla.

Přinutila se ten diskomfort vydržet, stiskla tlačítko výtahu a zamířila zpět ke svému autu. Instinktivně si sáhla na podbřišek a pohlédla dolů. Její bílé kalhoty už byly poskvrněné jasně červenou krví.

Ruce se jí třásly, když vytáčela Sebastianovo číslo, zmocňovala se jí panika. Z druhé strany se jí však dostalo jen jeho ledového tónu. "Před chvílí jsi hrála tak drsnou, co? Jaké drama se tu snažíš zahrát teď? Jsem zaneprázdněn. Vypořádej se se svými problémy sama."

Než Clara stihla říct jediné slovo, Sebastian zavěsil. Na pobledlé tváři se jí rty zkroutily do chladného, posměšného úšklebku. 'Sebastiane, jednou budeš litovat, že se ke mně takhle chováš. A nikdy ti neodpustím – ne v tomto životě,' pomyslela si.

*****

Poté, co Selena v kanceláři generálního ředitele Varkas Corporation uzavřela obchody se Sebastianem, odešla.

Sebastian prolétl očima rozvodovou smlouvu, kterou Clara podepsala, a nevěřícně svraštil obočí. Pomyslel si: 'Ona je skutečně ochotná odejít a nevzít si jedinou věc. Jediná podmínka je, že musím vytáhnout Valerius Holdings z té šlamastyky, ve které se ocitla.'

Pak se mu v mysli vybavila Clařina dřívější slova, ostrá a jasná. Sebastian uvažoval: 'Počkat, mohla by za tím doopravdy stát Selena? Tahala snad za nitky a zařídila, že byla Valerius Holdings zničehonic vyšetřována?

Ale Selena měla vždycky dobré srdce. Kdysi, když mi autonehoda poškodila rohovku, doktoři říkali, že budu do konce života slepý, pokud se nenajde vhodný dárce.

Byla to Selena, kdo u mě v léčebně stál celých šest měsíců, kdo mě povzbuzoval a pomáhal mi přežít ty nekonečné, temné dny.

Jednou jsem jí slíbil, že si ji vezmu. Ale teď jediné, co cítím, je pocit viny. To všechno kvůli dynastii Valerius a Claře.'

Když vstoupil Garrett, uviděl na Sebastianově tváři ledový výraz pokerového hráče. "Pane Varkasi, potřebujete, abych něco zařídil?"

Sebastian pomalu potáhl z cigarety a pak sklepl popel do popelníku před sebou. "Dejte dohromady všechno, co máte o Valerius Holdings. Za půl hodiny dostaňte právní tým nahoru do zasedačky."

"Ano, pane," odpověděl Garrett a při odchodu z kanceláře se mu na tváři mihl záchvěv překvapení. 'Chystá se pan Varkas vyřešit problémy dynastie Valerius pro paní Varkasovou?' přemítal.

Pak si vzpomněl na dvě rozvodové smlouvy, které předtím zahlédl na Sebastianově stole. 'To se jako opravdu chtějí rozejít kvůli celé té záležitosti s Valerius Holdings?' pomyslel si a projel jím šok.

*****

Když se Clara probudila, uvědomila si, že leží na nemocničním lůžku. U postele stáli doktor a zdravotní sestra. Sestra se jemně usmála, pomohla jí se posadit a řekla: "Slečno Valerius, jste vzhůru."

Clařina ruka vylétla k břichu a po celé její bledé tváři byla napsána panika. "Je moje dítě v pořádku?" zeptala se bez dechu.

"Nebojte se. Zatím je stav dítěte stabilizovaný," ujistil ji doktor. "Předepsal jsem vám třídenní kůru injekcí na podporu vašeho těhotenství. Zůstaňte v nemocnici na pozorování a snažte se udržet si dobrou náladu. To je pro vás a pro dítě to nejlepší."

Clara přikývla a konečně se přes ni přelila vlna úlevy.

Maya vešla zpátky do pokoje po vyřízení přijímacích papírů do nemocnice a uviděla, že Clara právě dostala infuzi. "Claro, konečně jsi vzhůru! Když jsi mi zavolala, hned jsem sem spěchala. Když jsem tě viděla takhle zkolabovat, málem mě to k smrti vyděsilo."

Clara ji jemně objala. "Jsem v pořádku. Opravdu si o mě nemusíš dělat starosti."

Mayiny oči byly plné obav o Claru. "Copak ses nesešla se Sebastianem, abyste si promluvili o rozvodu? Jak to mohlo dopadnout takhle? A teď, když se s ním skutečně rozvádíš, co bude s dítětem?"

Clara odpověděla chladným a rozhodným hlasem: "Dítě je moje, tečka. Sebastian s ním nemá nic společného. Není ani hoden být otcem tohoto dítěte."

"Víš, že tohle nemůžeš tajit věčně." Maya vyslovila své obavy. "Když to rodina Varkasových někdy zjistí, myslíš, že s tebou budou bojovat o opatrovnictví?"

Clara se jen neznatelně usmála a zavrtěla hlavou. 'Sebastian a Selena už mají plné ruce práce se svým vlastním dítětem. O mě nebo moje dítě by se nemohl zajímat méně,' pomyslela si.

"Až se tohle všechno přežene, odjedu do zahraničí a zůstanu tam několik let. Až se vrátím, nikdo se nikdy nedozví, kdo je otcem," řekla.

Maya se na vteřinu zarazila, pak se usmála a zvedla palec. "Sama s dítětem? Upřímně, myslím, že je to geniální."

Clara dala Maye ve stručnosti přehled o tom, co se dělo s Valerius Holdings.

Maya vyštěkla: "Přísahám, že Selena ať klidně shnije, je mi to jedno. A Sebastian? Ten hajzl nemá absolutně žádné svědomí. Po tom všem, co dynastie Valerius udělala, aby vytáhla tu jeho drahocennou Varkas Corporation z bryndy, se teď tak rychle vrhá do všeho pro svou takzvanou pravou lásku.

Kdybych někdy vyhrabala důkazy o tom, že v tom všem měl prsty i Sebastian, udělám všechno pro to, abych toho podvádějícího parchanta dostala, a vyhodím každičký kousek důkazů přímo u soudu. Postarám se o to, aby z toho manželství odešel s ničím."

Clara se opřela o nemocniční lůžko a poslouchala Mayin výbuch. Tvář měla klidnou a naprosto nevzrušenou.

"Nic z toho už pro mě stejně není důležité," zamumlala Clara. "Strávila jsem roky tím, že jsem se utápěla ve vlastních chybách, ale teď už jsem konečně procitla. Mojí prioritou teď je pomoct Valerius Holdings z krize. Jinak nebudu moct odejít s klidným srdcem."

Když Maya viděla, jak je Clara klidná, rozhodla se, že už na to nebude dál tlačit.

O tři dny později se Clara vydala zpět do Argent Cove. Ve chvíli, kdy překročila práh, k ní přispěchala Greta – v obličeji vepsané obavy.

Greta řekla: "Paní Varkasová, bohudíky, že jste doma. Pan Varkas před chvílí poslal svého sekretáře, aby doručil rozvodové papíry. Opravdu to vy dva hodláte udělat? Nemůžete si s ním o tom, prosím, promluvit ještě jednou?"

Clara na to téměř nereagovala. Uplynuly tři dny a ona věděla, že konečně nastal čas vše vyřešit. Pohladila Gretu na uklidněnou. "Tohle už se vážně nedá spravit. Prosím, zatím o tom babičce Eleanor nic neříkejte.

Její zdraví na tom není nejlépe a je v sanatoriu už tak dlouho. Až přijde čas, promluvím si s ní sama."

Gretiny oči se zalily slzami. Od prvního dne, kdy byla poslána ze sídla Galespire, rezidence Varkasových, do Argent Cove, si Claru oblíbila.

Clara byla nejen jemná a elegantní, ale také úchvatně krásná – Greta nikdy nepotkala ženu krásnější než ji. Greta skutečně věřila, že by Sebastian mohl Claru milovat, ale hned po svatbě, hned druhý den ráno, odjel do zahraničí.

Opustil svou novou manželku, aby strávila deset dlouhých měsíců sama v tom obrovském, prázdném domě. A to nejhorší bylo, že Clara mlčky snášela všechny kruté drby a jízlivý smích bohaté smetánky a nikdy nedala nikomu najevo svou bolest.

Clara nalistovala poslední stranu rozvodové smlouvy a její oči spočinuly na Sebastianově jméně, které se jasně a chladně vyjímalo v pravém dolním rohu.

Potvrzení o rozvodu leželo v oddělené složce. Clara se chystala papíry vložit k sobě, ale jakmile složku otevřela, našla uvnitř bankovní kartu. Bez dalšího pohledu ji vyndala a položila na noční stolek.

Po sbalení svých věcí Clara jemně zavřela dveře hlavní ložnice. Zastavila se u schodů a ohlédla se za pokojem, který jí byl „manželským domovem“ celý rok. Téměř každou noc v něm trávila v naprosté samotě, bez nikoho po svém boku.

Otočila se, a i když tak tvrdě bojovala, aby zůstala silná, už to prostě nedokázala udržet – po tvářích jí konečně začaly stékat slzy.

Sebastian do puntíku splnil podmínky rozvodové dohody. Valerius Holdings překonala krizi, a tím byly naprosto všechny účty mezi ním a dynastií Valerius konečně vyrovnány.

Sedíc v letadle, položila si Clara ruce na břicho a poprvé po dlouhé době se usmála. "Maličké, maminka tě bere někam jinam. Začneme znovu. Těšíš se?"

Dívala se na mraky plující za oknem. 'Sbohem, Sebastiane. Odteď máš ty svůj život a já svůj – oba si najdeme svou vlastní cestu,' pomyslela si.