Harper

Dalšího rána mě probudil zvuk budíku řvoucího vedle mé postele. Ta samá hrozná písnička. Chtěla jsem ji stokrát změnit, ale nikdy jsem to neudělala. Teď mi připadala jako soundtrack k mému vyčerpání.

Vzdychla jsem a přetáhla si paži přes obličej, mžourala jsem do slabého světla pronikajícího skrze závěsy. V pokoji bylo ticho – až příliš velké ticho. Na chvíli jsem tam jen tak ležela, zírala