„To já jsem pozval Helenu, aby šla na večírek s mými kolegy, paní Walshová. A zítra ji vezmu k sobě do kanceláře na pohovor,“ vysvětloval Julian spěšně Claře.

„Není třeba nic vysvětlovat! Nemám obavy, když je Helena s vámi. I kdybyste spolu strávili noc venku, nic neřeknu!“ poznamenala Clara a upřeně se na něj podívala s významným pohledem v očích.

Juliana zaplavily rozpaky. Můj bože, ta je ve své