Podnos je těžší, než by měl být.

Ne kvůli stříbrnému tácu nebo odporně vysokému poháru, který cinkne pokaždé, když se pohnu moc rychle. Dokonce ani kvůli tomu kurevsky silnému steaku, co voní přesně tak, jak ho vždycky vařil – krvavý, ohněm sotva políbený. Ne.

Je těžký, protože na něm nesu vlastní smrt.

V kuchyni je teď hrobové ticho, až na cinkání kovu a šoupání mých bot. Nikdo se na mě nedívá. P