Kaelie si oblékla zelené saténové šaty na ramínka v délce ke kolenům a jednoduché černé střevíce na podpatku s otevřenou špičkou. I ve svém pokoji slyšela ten rozruch v domě. Dovnitř vešel Kieran a na pozdrav prohodil: „Čau, ségra.“ Prohlédl si ji a s úsměvem dodal: „Dneska večer budu mít klouby samou krev, jak budu odhánět všechny ty vlky, ale vypadáš skvěle.“

„Díky, Kierane, ty taky nevypadáš nejhůř.“ Své blonďaté vlasy měl dokonale upravené. Měl stejné modré oči jako ona. Nikdo nemohl popřít, že jsou sourozenci. „Už jsi nakoukl dolů?“ zeptala se.

„A riskovat mámin hněv? Ani náhodou,“ odpověděl a v zrcadle si urovnával manžetové knoflíčky na rukávech svého tmavě modrého obleku. „Ale sledoval jsem skupinový chat a Kruh Apex si očividně myslí, že to bude večírek roku.“

„Máma bude nadšená,“ zasmála se Kaelie při představě pyšné Seline.

„Já u sebe nemám mobil! Říkej mi, co se děje!“ naléhala Kaelie.

„Dobře, dobře, počkej. Beta alfy Ewana už je namazaný. Skvělý. Thatcher a Cal se sázejí, který z bojovníků se pokusí přilepit jazyk k ledové soše. Máma bude mít radost. Ó, a právě vešel Evander a jasně, všechny vlčice se na něj jako obvykle vrhají.“

Kaelie protočila panenky. „Napiš jim, ať na mě vsadí pade, že to bude tátův bojovník Tate.“ Vzpomněla si, jak Tate jednou kvůli sázce běhal po cvičišti v podpatcích a šatech a zpíval Barbie Girl. Ten chlap neměl žádný stud.

Vtom se ve dveřích objevili jejich rodiče. „Tak, zlatíčka, je čas! Ach, nemůžu uvěřit, že ten den už je tady. Všechno nejlepší, andílci moji!“ řekla jejich matka a objala je. Upravila Kieranovi kravatu a Kaelie jeden neposedný pramen vlasů, pak ustoupila k otci.

„Žádný otec by si nemohl přát lepší děti, jsem hrdý na to, jací lidé se z vás stali,“ řekl otec, potřásl Kieranovi rukou a Kaelie políbil na tvář. Seline stála vedle svého manžela a souhlasně přikyvovala.

Kaelie koutkem oka viděla, jak Kieran potlačuje slzy. Usmála se. Oba chtěli na svého otce vždycky udělat dojem, hlavně Kieran, protože jednou převezme pozici alfy.

„Tak dobrá, ať se to hne. My půjdeme dolů a pak vás dva uvedeme, abyste mohli velkolepě nastoupit,“ řekla matka a zamířila ke dveřím. Než s otcem zmizeli, poslala jim vzdušný polibek.

Když rodiče odešli, Kieran a Kaelie se přesunuli ke schodišti a čekali na svůj sestup. Přešlapovala z nohy na nohu.

„Tak jdeme na to, hlavu vzhůru a ramena dozadu,“ řekl Kieran, když slyšeli ohlášení svých jmen. Sešli po schodišti dolů k čekajícím hostům.

Kieran a Kaelie si probojovali cestu ke své partě, přičemž je zastavovalo mnoho gratulantů. Alfa Vaughn všechny přivítal a kapela začala hrát. Než se dostali ke Kruhu Apex, většina hostů už byla na parketu nebo se bavila v hloučcích.

„Všechno nejlepší!“ zazpíval Kruh Apex sborově.

„Díky, díky,“ usmála se dvojčata.

Kaelie se střetla pohledem s Evanderem. Nic. Žádná jiskra. Není to její druh. Mohla by přísahat, že v jeho očích zahlédla náznak smutku. Ale pak se usmál, popadl láhev šampaňského a skleničky a řekl: „Přípitek na oslavence! Konečně jsou ti naši nejmladší plnoletí!“ Což vyvolalo u celé skupiny jásot.

Do toho se vložil alfa Vaughn. „Evandere,“ řekl a napřáhl ruku k princi, aby mu potřásl. „Už je to nějaká doba, jak se má rodina?“

Evander mu s úsměvem podal ruku. „Mají se skvěle, máma a Cyrus vás pozdravují, ale mrzí je, že se nemohli dostavit.“

„Věřím, že Cyrus je v Suverénním dominiu zavalen prací,“ odvětil Vaughn, kterého jejich neúčast nijak neurazila. Rozloučil se se skupinou, připomněl jim, aby se chovali rozumně, a šel se věnovat ostatním hostům.

„První tanec s oslavenkyní si zamlouvám já,“ prohlásil Evander. „Radši si budu krýt záda, aby mě tvoje fanynky nepodřízly,“ řekla Kaelie s úsměvem. Všichni se zasmáli a začali tančit. Když přišel čas na krájení dortu, oba sourozenci měli pokušení tomu druhému do něj vrazit obličej, ale pohled, který na ně vrhla matka, je donutil si to rozmyslet.

Koncem noci skončil Kruh Apex u jezera nedaleko sídla s lahvemi šampaňského a jídlem, které stihli pobrat, než šli ven. Kluci měli rozvázané kravaty a holky už dávno odhodily boty. Obloha se s blížícím se úsvitem barvila do světle modra.

Vyprávěli si vtipy a historky a celou dobu se smáli. Byl to Cal, kdo prohodil: „Takže ani jeden z vás nenašel svého druha?“ Hadley ho dloubla loktem. „Ty idiote,“ sykla mezi zuby. „Vím, že máš pravdu, ale proč?“ řekl šokovaně a zmateně.

„Ne,“ odpověděl Kieran se zamyšleným výrazem v očích.

„No, to znamená, že náš každoroční víkend Kruhu Apex v paláci příští týden stále platí,“ řekl Cal sebevědomě.

Evander se zasmál. „Máma se na návštěvu Kruhu Apex těší, má ráda, když je dům plný lidí, hlavně od té doby, co táta umřel.“

„No, Julianna fakt peče ty nejlepší sušenky,“ pokračoval Thatcher a začal vypočítávat všechna svá oblíbená jídla v paláci.

„Nemyslím si, že byla nadšená, když jste se vy kluci opili, klouzali se po schodišti v koších na prádlo a shodili přitom neocenitelnou vázu,“ řekla Kaelie a změřila si kluky pohledem.

„To teda nebyla,“ odvětil Thatcher a při té vzpomínce se zašklebil. „Nechala nás běhat kolečka kolem paláce, dokud jsme se nepoblili, a pak nás to nechala uklidit. To nebyl dobrý den.“

V paláci trávili čas vždycky, protože pro Evandera bylo těžší se odtud dostat. Taky to byl středobod mezi všemi jejich smečkami. „Jak jdou královské povinnosti?“ zeptala se Kaelie Evandera. „Nuda. Naprostá nuda. Ale pomáhá to Cyrusovi a ten má pořád co dělat. Takže řeším problémy mezi znuděnými vlčicemi a ubrečenými alfami,“ odpověděl.

„Nezapomeňte, že prvního srpna nám začíná vůdcovský výcvik a budeme všichni v paláci tři měsíce!“ připomněla Tamsin.

„Víte, že nás všechny ty ostatní mladé alfy a luny budou nenávidět, že jo?“ řekl Kieran. „Budou dělat všechno pro to, aby nás srazili na kolena.“

„O tom nepochybuj,“ odvětil Callum. Kruh Apex tvořili ti nejsilnější z budoucích alf a lun, což u ostatních vrstevníků vyvolávalo velkou závist.

„Nenávidí nás, protože nejsou jako my!“ přidal se Thatcher.

„Bude tam Garrett,“ řekla Hadley, na což celá skupina odpověděla zasténáním. Její bratranec byl arogantní a zajímal se jen o to, jak vypadá. Taky skupinu neměl v lásce a jeho posláním bylo lézt jim na nervy.

„Kašlete na ně, budeme držet spolu a krýt si záda,“ prohlásil Kieran a zbytek skupiny souhlasil.

Kaelie seděla v trávě a přemýšlela o nadcházejících měsících. „Kolik tam bude dalších lidí?“ zeptala se.

Odpověděl jí Evander: „Alespoň sto.“

Týjo, pomyslela si Kaelie, to je hodně alfa krve na jednom místě.

„Někdo se určitě popere,“ řekla Kaelie.

Evander klidným hlasem dodal: „Není otázkou jestli, ale kdy.“