Spencer vjel na příjezdovou cestu k cihlovému řadovému domu z osmdesátých let. Modré kompaktní auto Daisy už tam stálo a Marcus byl stále ve službě. Vešel do domu a našel Daisy schoulenou na pohovce pod dekou.

„Ahoj, zlato,“ řekl tiše a položil svůj obědový box na bílý mramorový ostrůvek oddělující kuchyni od zbytku otevřeného prostoru. Přešel k ní, zlehka ji políbil a viděl, že se dívá na starý černobílý film.

„Nenávidím chlapy,“ zamumlala.

„Já vím.“ Klekl si k okraji tyrkysové pohovky a odhrnul jí blonďaté vlasy z obličeje. „Půjdu se osprchovat a udělám nám něco k večeři.“

„V mrazáku je pizza,“ řekla.

„To je to, co chceš?“

„Prosím.“

Políbil ji na tvář, vstal a zamířil nahoru do sprchy. Svlékl se z pracovního oblečení a hodil ho do černého koše. Voda se teprve ohřívala, když vstoupil do sprchového koutu.

Spencer se rychle vydrhl a opláchl. Hnědé vlasy po ramena mu ještě trochu kapaly, když se v šedých teplácích a černém tričku vracel dolů. V polovině schodů si uvědomil, že má každou domácí botu jinou. Černý crocs na pravé noze byl jeho, zatímco modrý na levé patřil Marcusovi. Uvažoval, že se vrátí a přezuje se, ale rozhodl se, že dá Daisy aspoň důvod k smíchu.

A taky že se smála.

Uklidil kuchyň a připravil si oběd na zítřek, zatímco se pizzy pekly v troubě. S limonádou v každé přední kapse a talíři plnými čerstvé pizzy vešel do obývacího pokoje. V polovině místnosti se Daisy rozesmála.

„Máš každou botu jinou,“ zazubila se.

„Jo.“ Podal jí talíř a limonádu, zatímco se posadila pod šedou dekou. Pak si sedl vedle ní a natáhl ruku, aby se k němu mohla přitulit. Spencer držel pití mezi nohama a talíř si opřel o vršek plechovky. Daisy se přitulila blíž a přisunula svou pizzu na jeho talíř.

„Takhle je to lepší,“ zamumlala a odhodila papírový talíř na konferenční stolek.

„Zvony od svaté Marie?“ zeptal se a ona mu s kouskem pizzy v puse odpověděla souhlasným zamručením. „Prázdniny v Římě už jsi viděla?“

„Čekala jsem na tebe,“ řekla, protože věděla, že je to jeden z jeho nejoblíbenějších filmů.

Políbil ji do vlasů a uložili se ke klidnému večeru s filmy a pizzou.

Každých pár měsíců mívá Daisy při menstruaci opravdu silné křeče. Když nebrala antikoncepci, opakovalo se to každý měsíc. A občas i dvakrát za měsíc. Když to přišlo, šla domů, vzala si lék na uvolnění svalů a cpala se nezdravým jídlem u starých černobílých filmů.

Pomáhalo to? Ne, samozřejmě že ne.

Cítila se díky tomu lépe? Trochu.

V určitém okamžiku usnula a Spencer vstal, aby po nich uklidil. Když byl dům zase v pořádku, vzbudil Daisy a šli spát.

Druhý den ráno mu zazvonil budík a ona zabořila hlavu pod peřinu. Se smíchem vstal z postele a šel se připravit do práce. Byl zástupcem mistra v dílně a ráno dílnu otevíral, zatímco mistr ji večer zavíral.

V mechanické uniformě si Spencer znovu lehl na postel. Jemně trochu odhrnul přikrývku a dal jí pusu.

„Můj manžel bude brzy doma,“ varovala ho s ďábelským úsměvem.

„Tak to abych radši zmizel,“ usmál se v odpověď, dal jí ještě jednu pusu a zamířil dolů.

Vchodové dveře se otevřely a vešel Marcus. Usmáli se na sebe, a když se potkali pod schody, Spencer Marcuse políbil. Marcus ho objal kolem pasu a Spencer udělal totéž.

Marcus byl se svými sto osmiasedmdesáti centimetry o něco vyšší než Spencer, který měl sto pětaosmdesát. Spencerova opálená pleť vypadala vedle Marcusovy tmavě karamelové bledě. Oba měli oči barvy medu.

Spencer nosil to, čemu říkal vidlácký sestřih – vlasy po ramena a vyholené boky i zátylek. Marcusovy vlasy musely být podle předpisů hasičského sboru krátké.

A kdyby si je nechal narůst, mohl by mít během chvilky parádní afro ze sedmdesátých let.

S afrem mu ale neseděla helma ani dýchací maska. A navíc ho svědila hlava.

„Když jsem přišel domů, koukala na černobílý filmy.“

„Chudinka,“ řekl Marcus a podíval se za svého milence směrem k hlavní ložnici. „Jak jí je dneska ráno?“

„Varovala mě, že budeš brzy doma,“ řekl Spencer a dal mu ještě jeden polibek. „Musím jet pro mámu. SD má dneska zase auto a mně se nelíbí, že jezdí autobusem.“

Marcus natáhl svou tmavou ruku a pohladil Spencera po opálené tváři. „Jsi dobrej chlap, jen bych si přál, abys nelhal o tom, kdo jsi.“

„Pracuju s bandou vidláků a mýho tátu jsi poznal,“ řekl potichu.

„Já vím. Ale stejně tě miluju. I s tím tvým vidláctvím.“

Spencer se usmál a Marcuse políbil. „Já tebe taky.“