Elowen

Probudila jsem se a cítila jsem se celá rozbolavělá. Nebyla jsem ve svém pokoji. Místo toho jsem ležela na velké luxusní manželské posteli. Pokoj byl obrovský a nádherný. Přemýšlela jsem, kde to jsem. Opatrně jsem se posadila a rozhlédla se. Uviděla jsem Alfu Killiana, jak sedí na židli, lokty opřené o stehna, bradu v dlani a zírá na mě. V jeho očích nebyly žádné emoce.

„Kde to jsem?“ zeptala jsem se naštvaně a on se narovnal.

„Vzepřela jsi se mi, vlčice,“ začal, ale mně to bylo jedno. Mohl jít k čertu. Stejně už jsem si žila ve svém vlastním pekle. „Měla jsi zůstat uvnitř, a přesto jsi utekla a pokusila ses nechat zabít,“ řekl mi a já se rozzuřila.

„Nepokoušela jsem se zabít. Nefandi si. Šla jsem si zaplavat, pak jsem se rozhodla projít a tenhle vyvrhel na mě odnikud vykočil. Mám štěstí, že žiju. Měl jsi mě varovat, že máš problém s toulavými vlky,“ vyjela jsem na něj a jeho výraz se změnil z kamenného v hněv.

„Jsi nevychovaná a nekulturní,“ řekl a já se na něj usmála.

„No, neprosila jsem se o to, abych byla připoutaná k takovému mrzoutovi, jako jsi ty,“ řekla jsem, načež se rozzlobil ještě víc a vyrazil ke mně. Trochu jsem ucouvla, protože jeho přítomnost byla drtivá.

Přišel až těsně ke mně a mé zrádné srdce se rozbušilo. Dotkl se mé tváře a prstem přejížděl po mé kůži dolů k hrdlu, středem hrudi až k pupíku. Cítila jsem, jak se mi lůno svírá a jak mi mezi nohama vlhne. Udržoval můj pohled a jeho oči se mi provrtávaly až do duše. Má vlčice se krčila, ale já se snažila být drzá. Okamžitě mi vyschlo v ústech a znervózněla jsem. Celou dobu jsem mu hleděla do očí a on ani jednou nemrkl. Ani jednou.

„Jsi až moc paličatá pro své vlastní dobro,“ řekl klidným a přísným hlasem. „Varoval jsem tě a teď tě musím potrestat,“ řekl a zíral mi do očí. Pohrdavě jsem se na něj usmála, což ho vytočilo.

„Malá holka jako ty nikdy nepozná slasti života. Někdo tak dětinský a omezený jako ty je nedokáže ani začít chápat,“ řekl. Ucítila jsem jeho prst na svých kalhotkách, přesně tam, kde mám klitoris. Lehce zatlačil a mé zrádné tělo se vzdalo. Pitomé rozbouřené hormony. Tenhle hajzl nehrál fér. Udržoval můj pohled a lehce mě dráždil, až se mi rty pootevřely. Snažila jsem se nesténat, ale bylo to příliš silné. Ten muž to uměl a vytáhl své nejlepší zbraně. Kalhotky jsem měla úplně mokré a tělo se mi začalo pomalu chvět. Tlak narůstal a já věděla, že se blížím k vrcholu. Náhle prsty odtáhl a šel si znovu sednout.

Cítila jsem obrovské zklamání. Nemohla jsem uvěřit tomu, co se mezi mnou a Alfou právě odehrálo. Jakkoli to znělo příjemně, byl to skutečně trest, protože mě v tu chvíli začal rozkrok pálit a tělo se mi silně třáslo touhou po uvolnění. Ale snažila jsem se ovládnout a nedat to na sobě znát.

Sledovala jsem ho, jak mě chvíli pozoruje, ale odmítala jsem promluvit. Bojovala jsem se svým tělem a ten parchant to věděl.

„Nakonec jste všechny stejné. Budeš mě poslouchat, Elowen Vance. Zlomím tě,“ řekl s příslibem v hlase. Potřebovala jsem uvolnění, tak jsem se vzchopila.

„Můžu se vrátit do svého pokoje, Alfo?“ řekla jsem tím nejotravnějším tónem, jakého jsem byla schopna.

„Vidím, jak rychle chceš jít ulevit své potřebě beze mě v tom svém pokoji,“ řekl s úšklebkem na tváři.

„To bys tak chtěl. Zaprvé, moje prsty odvedou mnohem lepší práci než ty tvoje nešikovné. Zadruhé, neudělám se s tvým obrazem v hlavě. Prostě nejsi můj typ a jsi moc starej. Promiň, že ti ničím iluze, Alfo, ale u mě prostě neboduješ. Tak už můžu jít?“ řekla jsem mu a viděla mu v očích vztek.

„Hodláte mě zase potrestat, nebo mě necháte odejít? Prosím, ušetřete mě toho mučení, kdy se mě bez rozmyslu dotýkáte. Vaše prsty mi přijdou naprosto odporné,“ řekla jsem a on naštvaně vstal a vykročil ke mně.

„Teď jsi to přehnala, Elo. Alfa nás jen tak nenechá,“ stěžovala si Lumina a pohled v očích Alfy Killiana mi dal jasně najevo, že má pravdu. Zvedl mě z postele, hodil si mě přes rameno a vynesl mě z pokoje. Chvíli jsem se bránila a pak se poddala. Lidé, které jsme míjeli, se tvářili překvapeně.

Odnesl mě do mého pokoje a hodil mě na postel.

Vylezl za mnou a roztrhl mi košili, kterou jsem měla na sobě – myslím, že byla jeho, protože do jeho pokoje mě museli přinést nahou. Začal mi prsty brnkat o bradavky, dokud nebyly tvrdé jako kámen. Pak sjel jednou rukou po mém těle a začal mi třít klitoris přes látku kalhotek. Nespouštěl ze mě oči. Věděla jsem, že tuhle bitvu prohraju.

Ani nevím, kdy jsem začala sténat. Snažila jsem se zastavit, ale stavidla se otevřela. V podbřišku mě pálilo a škubalo. Dráždil mi bradavky tak dokonale, a v jeho očích byl také chtíč, ale na rozdíl ode mě se ovládal. Nikdo se mě takhle nikdy nedotýkal. Ani jsem nikdy předtím dotýkaná nebyla. Ten pocit byl lepší než mé představy. Stupňoval tlak a pak ho náhle uťal. Pokračoval tak dlouho, dokud jsem to už nemohla vydržet a nebyla úplně zoufalá.

Když s tím mučením skončil, aniž by mě nechal dojít k vrcholu, odtáhl se. Zůstala jsem jako opařená. Má vlčice na něj chtěla skočit a donutit ho, aby si nás vzal. Ale ovládla jsem se.

„Věřím, že jsem ti dal dost materiálu pro tvé fantazie,“ řekl a zamířil ke dveřím. Chtěla jsem ho popadnout a donutit ho dokončit, co začal, ale věděla jsem, že by na to nepřistoupil. Nevědomky mi dal další důvod, proč ho dál provokovat. Budu paličatá a velmi, velmi zlobivá vlčice.