Lyru pohltil vztek, který prostoupil celou její bytost, když konfrontovala Valeria. Její hlas odkapával kypícím hněvem a spravedlivým rozhořčením. Její slova, vybroušená k dokonalosti jako mistrovská čepel, prořezávala vzduch s jedovatou přesností.

„Odjedu jen na pár dní, a k čemu se vracím? Najdu tě, Valerie, v objetí s Morgaine, tou intrikánskou fúrií, která měla tu drzost mě otrávit!“ Lyřiny oč