Také Valerius bojoval se svými vlastními démony, zmítán mezi výčitkami svědomí a zvráceným pocitem ospravedlnění. Propustil Morgaine z vězení v přesvědčení, že náprava je možná. Nyní ho však následky jeho činů hlodaly a nahlodávaly základy důvěry, kterou kdysi s Lyrou sdílel.

Valerius, jehož svědomí bylo obtěžkáno tíhou jeho rozhodnutí, hledal útěchu ve společnosti svého důvěryhodného přítele Caia