PÍP, PÍP, PÍP. Budík zvonil a oznamoval, že je devět hodin ráno. V sídle smečky jsme se měly objevit až v 15:00. Oslava trvala od 15:00 do 17:00, pak jsme šly na večeři před maturitním plesem a následovala tancovačka. Příprava nám měla zabrat tři hodiny. Měly jsme tedy pár hodin k dobru. Skončily jsme u prohlížení známek, které byly právě zveřejněny.

Lápnutí po dechu. „Panebože. Všechno jsem udělala,“ řekla Sasha. Podívala jsem se na ni a viděla, že má v očích slzy. Škola pro ni byla vždycky těžší, ale nevzdávala se. Nebyla sice samá jednička, ale nikdy neměla trojku.

„Já taky prošla!“ řekla jsem hrdě.

„Nech mě hádat, asi taky se samými jedničkami,“ řekla trochu otráveně, ale šťastně.

„Ano, ale premiantkou ročníku se stala Susan a mně to nevadí. Žádný projev pro mě!“ zasmála jsem se, trochu dotčeně, ale hlavně s úlevou. Veřejné vystupování nebylo nic pro mě.

„Pojďme se koukat na film, než se budeme muset chystat!“ navrhla Sasha.

„Dobře, já skočím pro dobroty a ty vyber film.“

Když jsem se vrátila s klobásou, sýrem a sušenkami v jedné ruce a čokoládou, popcornem a limonádou v druhé, celé dopoledne jsme jen mlsaly a smály se. Cítila jsem takovou úlevu z toho, že jsme udělaly zkoušky! Dokonce mě opustily i ty špatné pocity.

Brzy už mě Sasha tahala za vlasy a útočila na můj obličej líčidly. Polovinu vlasů mi sepnula do elegantního copu a kolem obličeje nechala prameny, které natáčela a natáčela. Udělala mi kouřové stíny a jen lehce nanesla tvářenku, protože se zdálo, že se červenám dost na to, aby to mým tvářím dodalo barvu. Když jsem vklouzla do róby, podívala jsem se do zrcadla. Ani jsem se nepoznala. Byla jsem úchvatná. Můj vlčí náhrdelník to všechno jen podtrhl. Sasha vyšla ven s vlasy staženými do nízkého drdolu na straně s prameny rámujícími obličej a s tmavě modrými kouřovými stíny, které ladily s jejími šaty. Byl na ni úžasný pohled.

„Sakra, holka! Budu žárlit na kohokoli, kdo bude tvůj druh!“ řekla jsem a teatrálně se chytila za srdce.

„Panebože, Ario, vypadáš líp, než jsem si představovala! Samozřejmě si za to připisuju částečnou zásluhu!“

„Samozřejmě, ty jsi–“

„Holky, je čas jít!“ ozval se mámin hlas a přerušil mě. „Nemůžu se dočkat, až uvidím ty vaše krásné šaty!“

„No skvělý, už teď to zní, jako by brečela,“ zašklebila jsem se.

„Slyšela jsem to. Tak pojďte ven!“ řekla máma přísně. Věnovala jsem Sashe úšklebek a vyrazily jsme do obýváku. Když jsem se podívala na mámu, utírala si slzy z obličeje a táta vypadal ztrápeně.

„Co se děje, tati?“ zeptala jsem se trochu znepokojeně.

„No, preferoval bych šaty s rolákem, ale vypadáte obě krásně,“ zašeptal.

„Taky tě miluju, tati!“

„Dobře, dost bylo těch dojemných řečí. Pojďme vás dvě odvézt na narozeninovou oslavu!“ řekl táta. Práci měl beztak, takže nás vezl k sídlu smečky svým náklaďákem.

Najednou jsem to ucítila. Zaplavil mě pocit hrůzy. Snažila jsem se chovat normálně a udržet tep v klidu, ale trochu mi vyskočil. Zachytila jsem tátův pohled ve zpětném zrcátku; díval se na mě tázavě.

„Jsi v pořádku, zlato?“ zeptal se táta přes myšlenkové spojení. Sasha byla naštěstí příliš nadšená, než aby si něčeho všimla.

„Jo, jen mám ze dnešního večera špatný pocit. Určitě to nic nebude. Víš, jaké ty pocity umí být.“ Snažila jsem se znít uklidňujícím tónem.

„Hm, no, kdybys mě potřebovala, prostě se se mnou spoj a já tu pro tebe budu kdykoliv, broučku.“

„Já vím. Děkuju, tati. Miluju tě.“

„Já tebe taky.“

Když jsme zastavili u sídla smečky, bylo tam už plno mladých. Hernu změnili v párty místnost – vyklidili všechny hry a přidali stoly, občerstvení a pití. Byl tam i alkohol, protože pokud jste byli plnoletí, mohli jste pít; trvalo totiž hrozně dlouho, než se vlk opil. Nicméně lidem pod sedmnáct let to nebylo dovoleno, ale nijak přísně se to nevymáhalo, protože jsme zůstávali na území smečky. Došly jsme tam a obě si nalily drink. Sasha měla ráda sladké pití a dala si Sex on the Beach, a já mám ráda svoji whisky, tak jsem si nalila Crown Royale s colou.

„Musím na záchod!“ křikla Sasha, aby ji bylo slyšet přes hudbu.

„Dobře, jdu hned za tebou.“

Byly jsme asi v polovině cesty, když se Sasha najednou zastavila. Začala nasávat vzduch a zamířila pryč od záchodů. Co se to s ní dělo? Snažila jsem se ji následovat, ale pohybovala se příliš rychle na to, kolik tu bylo lidí. Konečně jsem ji dohnala; měla výraz jako laň uvízlá v záři reflektorů a zírala přímo před sebe. Otočila jsem hlavu, abych zjistila, na co se dívá. Byl to Declan. V žaludku se mi udělalo zle, když jsem slyšela Sashu zašeptat: „Druh.“

Ne, ne, ne, ne. To nemůže být pravda. Měl to být můj druh, ne Sashin. Dívala jsem se na něj jako v tranzu. Cítila jsem, jak se mi do očí derou slzy. Nemohla jsem se ani nadechnout a Declan se díval střídavě na Sashu a na mě, nevěděl, co má dělat. Caleb a Pres stáli po jeho bocích s šokovanými výrazy. Nikdo tomu nemohl uvěřit. Měla jsem to být já. JÁ!

„Ario, já…“ zakoktala Sasha, nevěděla, co říct nebo udělat. Všichni čekali, jak zareaguji. Vytrhla jsem se z tranzu; Vesper mi v uchu hlasitě vyla. Cítila můj zármutek, jako by byl její vlastní. Celý můj život byl lež. Všechna ta líbání, všechny ty půlnoční hovory. Věděla jsem, že jsou pryč. Declan udělal krok ke mně a najednou jsme všichni uslyšeli zavrčení, které ho zastavilo.

Podívala jsem se na Sashu; měla zakrytá ústa a v obličeji šok. Řekla jsem jí o všech svých citech k Declanovi a věděla, jak moc ho miluju. Naše přátelství tohle nepřežije. Tím jsem si byla jistá. Už teď si ho přivlastňovala. Pravděpodobně se bála, že ji odmítne. Moje srdce krvácelo i pro ni. Věděla, že její druh miluje jinou dívku, a tou jinou dívkou byla její nejlepší kamarádka.

Udělala jsem jedinou věc, která mě napadla – otočila jsem se a utekla. A běžela jsem rychle. Slyšela jsem, jak za mnou všichni křičí, a slyšela jsem dupot jejich tlap, tak jsem se v běhu proměnila a vyrazila vpřed. Podařilo se mi všem utéct. Nechala jsem Vesper převzít kontrolu a prostě jsem plakala. Plakala jsem pro ztracenou přítelkyni i milence. Vesper našla jeskyni a vlezla do ní. Kolem své mysli jsem vystavěla zeď. Vyplakala jsem se ke spánku a zablokovala všechna myšlenková spojení, která mi přicházela.