Muž v černém obleku byl nesmírně pohledný.

Jeho štíhlá postava rozbušila srdce a jeho dokonalé, vytříbené rysy upoutaly pozornost všech.

Každé jeho gesto bylo královské a důstojné.

Právě ten muž, který ji v den svatby opustil, se rozhodl dnes večer objevit tímto způsobem.

Žena vedle něj, oděná v levandulové róbě s vlečkou, byla tak krásná, jako by právě vystoupila ze snu. Její oválný obličej s dokonale jemnými rysy se dal popsat jen jako úchvatně krásný.

Pevně se ho držela za paži, jako by to oni byli ti milující se novomanželé.

Hovor v sále se stočil k tomu, jak opovážlivý Killian Blackwood je, když ignoruje veškerý smysl pro slušnost a přivede sem slečnu Wentworthovou.

Evangeline jen držela svůj šálek čaje a pila, přičemž ignorovala všechny pohledy směřující k ní.

Pan Blackwood byl takovým chováním rozzuřen. Třásl se hněvem, ale s vědomím, že té noci jsou přítomni všichni bohatí a slavní členové společnosti, spolkl svůj vztek a ostrá slova si nechal pro sebe.

Přesto měl pocit, jako by mu na srdci ležel kámen. Poté, co banket začal, pronesl několik zdvořilých slov díků a pak odešel na lůžko.

Než odešel, podal Evangeline červenou obálku velikosti A4 a nařídil Killianovi, aby se za ním zítra dostavil do Blackwood Hall.

Napjatá atmosféra se po odchodu pana Blackwooda rozplynula a potížisté opět nabyli na odvaze.

Sera promluvila jako první. „Hej, Evangeline. To je opravdu velká obálka, kterou ti otec právě dal. Otevři ji a ukaž všem, co je uvnitř.“

Vedle ní Beatrix naléhala: „Ano, udělej to. Nikdy jsem takovou červenou obálku neviděla.“

Ostatní hosté také natahovali krky, aby viděli.

Evangeline neměla proti otevření obálky námitky, ale nelíbil se jí ten rozkazovačný tón, který Sera používala. „Omlouvám se, ale je to soukromá záležitost. Nemohu ji otevřít na veřejnosti.“

„Co jsi to právě řekla?“ Sera si zkřížila ruce na prsou, jako by Evangeline neslyšela.

Přestože se Sera nenarodila paní Blackwoodové, stále byla dcerou pana Blackwooda a celý život s ní bylo zacházeno jako s princeznou. Od dětství se jí nikdo neodvážil odporovat, natož tahle divoká holka z venkova.

„Řekla jsem, že ji nemůžu otevřít!“ odpověděla Evangeline a neohroženě se na ni zahleděla. Nikdy nikoho nešikanovala a nebyla zvyklá ustupovat něčím náladám.

Serina tvář zrudla vzteky, že ji Evangeline před tolika lidmi zahanbila. „Ty hloupá holka, měla by ses na sebe pořádně podívat. Já jsem dcera rodiny Blackwoodových, zatímco tebe se můj otec ujal jako nějakého charitativního případu. Nemysli si, že to, že ses provdala za mého bratra, tě činí lepší než kdokoli tady. V jeho očích nejsi o nic lepší než děvka. Jsi jen pro smích celé rodině. Jinak by tě o svatební noci neopustil kvůli Isabelle Wentworthové a nepřivedl by ji sem na tak velkou událost. V budoucnu by ses měla krotit, jinak uvidíš!“

Její tři ostatní švagrové pocházely z dobrých rodin, i když žádná z nich se nemohla rovnat Blackwoodovým. Všechny jí lichotily a snažily se jí zavděčit. Tato divoká dívka se jí naopak odvážila odporovat, sotva do rodiny vstoupila. Postará se o to, aby trpěla.

Evangeline se na ni slabě usmála. „Jinak co? Pokud si dobře pamatuji, Killian byl jmenován dědicem rodiny Blackwoodových v roce, kdy mu bylo 18. To znamená, že on bude mít v rodině Blackwoodových moc. I když nejsem nikdo, stále budu paní domu Blackwoodů. Možná byste to měla být vy, slečno Sero, kdo by se měl krotit.“

I když byla útočnější, než bylo nutné, byl to fakt, který nikdo nemohl popřít.