Evangeline mu neodpověděla. Místo toho se otočila a podívala se na Killiana, který celou dobu mlčel.

S oslnivým úsměvem řekla: „Jsem snad krutá, Killiane? Ani zdaleka nejsem tak krutá jako ty.“

Než Killian stačil cokoli říct, vzdychla si. Když promluvila, nebylo to jen ke Killianovi, ale ke všem přítomným: „Jsem nenáročný člověk. Pokud mě necháte na pokoji, nechám i já vás. Pokud spolu nedokážeme vycházet, můžeme jít každý svou cestou a neplést se jeden druhému do života.“

Potom prudce trhla Seraphininým zápěstím. Po dalších dvou lupnutích bylo její zápěstí zase v pořádku.

Díky svým dovednostem Seraphině zápěstí jen vykloubila.

Nová krev přinesla nové změny. Jako nejnovější členka rodiny se za sebe musela postavit.

Protože se Seraphina dobrovolně nabídla, využila ji jako příklad, aby všem přítomným ukázala, že i když pochází z venkova, není někým, koho lze šikanovat. Kdokoli by se odvážil ji využít, neměl by už ani den klidu.

Koneckonců s rodinou Blackwoodových nechtěla mít nic společného. Za Killiana Blackwooda se provdala jen proto, aby splnila poslední přání své babičky.

Pokud by ji rodina Blackwoodových nedokázala tolerovat a chtěla by rozvod, bylo by to jen dobře.

Už od dětství ji babička posílala na hodiny bojových umění, aby se nikdy nemusela sklánět před ostatními; aby nebyla ani panovačná, ani příliš pokorná; aby nikdy nebyla vydána na milost a nemilost někomu jinému.

Evangeline se otočila a odešla. Seraphina rozzuřeně dupala směrem ke Killianovi, aby si postěžovala. „Podívej se na ni, je tak arogantní, jak to můžeš vydržet? Uhodila tvou sestřičku a vůbec jí na tobě nezáleží. Navíc se chceš oženit se slečnou Wentworthovou. Prostě se s ní rozveď a vyhoď ji.“

Holka z venkova zůstane holkou z venkova. Nedodržovala žádná pravidla ani nerozuměla etiketě, byla jako divoké zvíře.

Killian si překřížil nohy a elegantně si lokl červeného vína. „Nejsi pro ni žádný soupeř. Příště, až ji uvidíš, bys měla raději ustoupit,“ řekl lhostejně.

Zvedl se a odkráčel pryč. Isabella Wentworthová ho spěšně následovala.

„Zatraceně!“ Seraphina náhle vyskočila, veškeré stopy jejího dobrého vychování byly pryč. „Slyšeli jste to všichni? Slyšeli jste, co řekl náš bratr? Řekl mi, abych ustoupila, až ji uvidím. To je vtip! Proč bychom se měli někoho bát? Musíme se spojit a tu divošku Claru vyhnat!“

V tu chvíli byla rozrušená nejen proto, že ji Sterling uhodila, ale také proto, že bratr, kterého velmi obdivovala, se té divoké dívky zastal.

Ve skutečnosti všichni pochopili, co se tu noc stalo, a Seraphina se zdála být jedinou hloupou osobou v místnosti.

Jedna věc byla, že Evangeline byla pod ochranou pana Blackwooda. I když ji chtěli uvést do rozpaků tím, že připomínali fakt, že Killian nechodí domů, zdálo se, že jí je to úplně jedno.

Poté, co viděli, čeho je schopná, kdo by se odvážil ji znovu vyzvat?

Přesto se všichni zdáli být spokojeni, že mohou sledovat, jak se drama vyvíjí.

Seraphinina nejstarší švagrová Eleanor Fairfaxová ji vzala za ruku a řekla jí: „Sero, radím ti, abys se v budoucnu s Evangeline nestřetávala. Otec ji zbožňuje. To je velmi silná výhoda. Za pár let se budeš vdávat, tak to prozatím vydrž.“

Seraphina opovržlivě odfrkla. „I když ji otec zbožňuje, může být snad důležitější než jeho vlastní dcera? Jen počkejte. Dřív nebo později si to s ní vyřídím.“

Venku před hotelem se Evangeline rozhlédla, zda ji někdo nesleduje, a pak si zula boty na vysokém podpatku a nesla je v ruce. Podpatky nosila málokdy, opravdu ji dřely. Bolela ji i chodidla.

Bohužel se nepodívala za sebe a nevšimla si, že Killian Blackwood a Isabella Wentworthová jsou přímo tam.

Když Isabella Wentworthová uviděla scénu před sebou, pohrdavě se zasmála. „Killiane, tvá žena je tak nevychovaná!“

Holka z venkova zůstane holkou z venkova. I kdyby dokázala na okamžik předstírat noblesu, svůj původ nezapře.