Úplně jsem ztratil rozum. Vím, že se to děje, ale zdá se, že nemůžu udělat nic, abych to zastavil.

„Pojď.“ Začal jsem ji vést k zadní části domu. Můj starý pokoj bude pro to, co mám v plánu, ideální.

Měl jsem ho tak tvrdýho, že mi snad upadne. Jestli si nedá pozor, skončí ohnutá někde mezi tímhle místem a mým pokojem, v těch jejích botách „pojď mě ošukat“. Sakra, ještě si udělám ostudu.

„Moment.“

„Mami, sakra.“ To si ze mě děláš prdel? Teď hned? To ani náhodou.

„A kdo je tato půvabná mladá dáma, se kterou tak hrubě zacházíš, synu?“ Jako by to nevěděla. Moje mysl byla trochu zpomalená, protože moje IQ bylo v tuhle chvíli asi deset a půl. Jo, všechna krev byla v pérovi, ale začíná mi to docházet.

Maminčiny tajné úsměvy, jo, ty jedna liško. Sera sem nepřišla s Jaxsonem, Jaxson měl na motorce nějakou jinou buchtu. Tak jak věděla o tom grilování? Samozřejmě, byla to máma a měla u sebe svou parťačku.

„Ahoj, Evo...“ Chtěl jsem něco říct, ale výraz její tváře mě zarazil. Dívala se na Seru s takovým pohledem... plným zármutku.

Ucítil jsem, jak se mi svírá žaludek, a podvědomě jsem si Seru přitáhl blíž.

„Co je?“ Díval jsem se střídavě na obě ženy.

„Eleanor, máme práci, omluv nás, Cilliane.“ Pokusila se mi Seru vzít.

„Ani náhodou. Co jsi viděla?“ Teď už jsem měl Seru pod paží, takže nikam nešla, a ten pohled v Evině tváři mě jen víc znervózňoval.

„Nejsem si jistá, jestli je připravená o tom s tebou mluvit.“ Eva nespouštěla oči ze Sery.

„Prosím...“ zašeptala Sera a začala se třást, když jí konečně došlo, o co jde.

Ten pohled v jejích očích, tolik strachu a bolesti, do prdele, to ne.

Jaxson říkal, že je to zlé. Prosím, ať to není to, co si myslím, prosím. To bych neunesl, ne u ní. Chtěl jsem ji odtáhnout někam pryč, přijít tomu na kloub a zjistit, koho sakra budu muset zmrzačit. Ale nejdřív jsem ji musel uklidnit.

„Andílku, uklidni se, dýchej.“ Začínala hyperventilovat a já ji otočil k sobě, jak se začala hroutit.

Máma i Eva vypadaly, že neví, co dělat. Jsem si jistý, že máma přemýšlela, co se děje, a já měl mírné podezření, jen díky Jaxsonovým narážkám, ale i já byl ztracený.

Vím jen, že mě teď potřebovala, takže všechno ostatní musí počkat. Sklonil jsem hlavu k té její, zatímco mi plakala na hrudi, a zavrtěl jsem hlavou na mámu a Evu, když se chtěly vmísit.

Vypadaly, že se chtějí hádat, tak jsem nasadil výraz „vypadněte do prdele“ a máma ten pohled znala, takže svou kamarádku odtáhla. Zvedl jsem její lehkou váhu a vynesl ji po schodech nahoru.

Stejný cíl, ale jiný účel.

V mém pokoji plném pubertálních krámů, sportovních trofejí, fotek tetování a nějaké polonahé buchty v bikinách jsem ji položil na postel a sledoval, jak se schoulila do fetální polohy.

Sedl jsem si vedle ní a neříkal ani nedělal nic. Nechal jsem další krok na ní. Když se konečně trochu uklidnila, uslyšel jsem za dveřmi Jaxsonův hlas.

Koukl jsem na ni, abych se ujistil, že ji nevyrušil, a pak jsem šel otevřít.

„Eleanor říkala, že je Sera rozrušená, kde je?"

Snažil se mě nahlédnout přes rameno.

„Já to zvládnu.“

„Ale..."

„Jaxsone, já to zvládnu.“

Podíval se na mě kvůli mému tvrdému tónu a ustoupil.

„Pověz mi to kurva hned teď. Postaral ses o toho, kdo jí ublížil?"

„Řekla ti snad..."

„Jsem tvůj kámoš a kurva se tě ptám: vyřídil jsi to?"

„Jsou v base, tedy tři z nich, jeden je na svobodě.“

„Tři... pověz mi, co se jí sakra stalo, a řekni mi to hned. Byla znásilněná?"

Hluboce se nadechl.

„Řekni mi aspoň tohle.“

„Ne, nebyla znásilněná, byla chytrá, použila hlavu, ale i tak to bylo zlé.“

„Před jakou dobou?"

Podíval jsem se přes rameno, abych se ujistil, že je v pořádku. Zatím tam jen ležela a nic nedělala, jako by byla duchem nepřítomná.

„Před šesti měsíci.“

Do prdele, to je všechno? Není divu, že je z toho pořád tak vyřízená.

„A co ten, co vyvázl, kdo to je?"

„Není to tak, že by utekl, ale pochází z bohaté rodiny a oni ty peníze použili, aby ho z toho vysekali. Prý bral nějaké léky, kvůli kterým to udělal.“

„Říkal jsi šest měsíců, takže soud ještě nebyl.“ Copak tyhle věci netrvají dlouho?

„Jo, ale když to šlo před velkou porotu, obžalovali tři a jeho shledali nezpůsobilým stanout před soudem.“

„Teď se půjdu postarat o ni a ty mi seženeš jména všech zúčastněných. Nemusíš mi říkat nic jiného, jen jména těch hajzlů, a já už se postarám o zbytek.“

„Ty a Sera?"

„To probereme jindy.“

Zavřel jsem mu dveře před nosem a vrátil se k posteli, kde pořád ležela.

Na nic jsem se neptal, jen jsem přišel na to, jak jí sundat ty boty, přetáhl jsem přes ni deku a lehl si k ní.

„Jenom tě obejmu, dobře? Nic jiného. A jestli ti to bude nepříjemné, řekni mi to.“

Neřekla nic, jen zabořila nos do mého krku, jak jsem se k ní přitulil.