Kapitola 148

POHLED SERY

Zvuk matčiny drahé vázy, která se roztříštila o zeď, se rozlehl naším střešním apartmánem. Křišťálové střepy se rozletěly po mramorové podlaze a zachycovaly světlo pozdního odpoledne jako padlé hvězdy. Trhla jsem sebou, ale z místa na kožené pohovce jsem se nepohnula. Matčin vztek byl důvěrně známou bouří a já věděla, že je lepší jí nejít do cesty.

„Všechno!“ křičela, její