OKLAHOMA CITY, OKLAHOMA

Dva týdny po návštěvě lékaře seděla Kalia Vanceová ve své ložnici se svou nejlepší kamarádkou Kassiou, která ji přišla navštívit, když se dozvěděla, že je Kalia zpátky ve městě.

Byly kamarádkami víc než deset let – od střední školy – a i když Kalia po vysoké škole odjela z města hledat práci, zůstaly v kontaktu. Občas se navštěvovaly a trávily spolu čas.

„Hej, co to vlastně čteš od té doby, co jsi přišla?“ zeptala se Kalia své nejlepší kamarádky.

„Novou knížku. Sakra, to si musíš přečíst, je to dokonalé.“ Přelistovala na další stránku, obočí stažené v usilovném soustředění.

Kalia si na svůj seznam připsala bod číslo deset. „Díky, nechám si zajít chuť. Nemůžu uvěřit, že ses za posledních deset let vůbec nezměnila. Pořád čteš ty fantasy věci, co neexistují.“ Neměla nic proti knihám, ale její nejlepší kamarádka dokázala strávit celou věčnost čtením pohádek. Byl to snad způsob, jak žít život?

„Tuhle si fakt musíš přečíst. Do háje, já jsem do toho hrdiny úplně blázen. Je to alfa.“ Kassia nahodila zasněný výraz. „Mám slabost pro alfy. Jsou nebezpeční, ale hrozně sexy. Takoví chlapi existují, víš.“

No jasně. „Vždycky jsi měla slabost pro kretény. Jen se nauč oddělovat realitu od těch svých fantasy knížek. Chlapi, co se mění ve zvířata? Určitě.“

Kassia na tohle prohlášení nehodlala reagovat ani dlouhým klackem. Tenhle spor mezi nimi žil od jejich šestnácti let a rostl a dospíval spolu s nimi. Bude s nimi až do stáří a do hrobu s ním půjde ta, která zemře dřív. V žádném případě se do té debaty nepustí.

„Měňavci mají dominantní, majetnické rysy. Nikdy svého partnera nepodvedou a páří se navždy. Ta láska zůstává živá navždy, obnovuje se s každým úplňkem.“ Jiskřivé, zasněné oči se stočily k bílému stropu. „Predátorští měňavci mají tohle všechno, ale alfové to posouvají na úplně jinou úroveň. Ty bys nechtěla takového chlapa?“

Kalia zvedla bílý list papíru, naklonila hlavu na stranu a kriticky si ho prohlédla. Svraštila obočí. „Jo, tohle je přesně to, o čem mluvím.“

„Co to je?“ Kassia odtrhla oči od knihy a vrhla na ni zvědavý pohled.

„Ale nic.“ Kalia ruku s papírem okamžitě schovala za záda.

Její nejlepší kamarádka podezřívavě přimhouřila oči. „No tak, co to je, Kali?“

Kalia si uvědomila, že tajit ten seznam nemá smysl. Svou kyprou, krásnou hispánskou kamarádku znala příliš dobře – nepřestane, dokud svou zvědavost neukojí.

Kalia se zhluboka nadechla a vytáhla seznam zpoza zad. „Dobře. Napsala jsem si seznam,“ přiznala.

„Seznam?“ zeptala se Kassia se zmateně svraštěným obočím.

„Jo. Seznam. Víš, ten seznam, o kterém jsem ti říkala, že si ho napíšu?“

„TEN seznam!?“ Kassia vyvalila oči. Její hlas byl tlumený výkřik. Odložila telefon a rozhlédla se, aby se ujistila, že nikdo není v doslechu, než se znovu podívala na kamarádku. „Ty jsi to myslela vážně!?“

V tom patrovém, starém, ale zachovalém domě nebyl kromě nich dvou nikdo jiný. Kalia přikývla. „Ano, myslela.“

„Ukaž, ukaž.“ Její kamarádka se vrhla po bílém papíru a Kalia jí ho nechala. Rozbalila ho a její oči rychle přelétly k napsaným slovům.

„Můj seznam úkolů na příští tři měsíce?“ přečetla Kassia nahlas. Střelila po kamarádce pohledem. Kalia pokrčila rameny. Hlavu sklonila zpět k papíru a začala číst nahlas. „Jedna: Jít do klubu a bavit se. Dva: Mít sex na jednu noc s naprostým cizincem.“ Zarazila se. Vzhlédla ke kamarádce. „Vážně? Hodláš se vyspat s úplně cizím chlapem?“

„Jo. A s takovým, že mi z toho vybouchne mozek.“ Pokrčila rameny. „Nepamatuju si, kdy jsem měla sex naposledy, protože jsem pořád jen pracovala a neměla čas na normální vztah. Takže tyhle nadcházející měsíce pořádně využiju. Tentokrát chci být divoká.“ Na rtech se jí objevil úsměv a v očích zasněný výraz. „Chci divočinu – něco, co ke mně vůbec nesedí. Možná zkusím i anal. Byla jsem hodná holka už dost dlouho.“

„Hm,“ přikývla Kassia, jako by jí to dávalo smysl, a sklonila hlavu zpět k papíru. „Věděla jsem, že v tobě ta divoška celou dobu je, prostě jsem to věděla. Sex s cizincem můžu doporučit, ale anal teda vůbec. Tím bys ohrozila své zdraví.“

Kalia si odfrkla stylem „moje zdraví už je ve větším ohrožení, než si dokážeš představit“, ale nechala si to pro sebe.

„Tři: Říct šéfovi, že je to kretén.“ Zvedla obočí. „Čtyři: Překonat celoživotní strach.“ Odfrkla si a dodala: „To bude strach z výšek. Tak prostě skoč s padákem.“

„Mám to v plánu.“

„Pět: Jet kempovat do lesa. Šest: Jet na koni po pláži. No jasně, jako bys uměla jezdit na koni. Sedm: Natočit nahé video, které se stane virálním.“ Zarazila se. Ušklíbla se. „To nemyslíš vážně.“

Kalia si pustila hip-hop a začala do rytmu tančit, zatímco své kamarádce odpověděla popěvkem: „Myslím… to… smrtelně… vážně! Myslím to smrtelně vážně!“ zpívala a věnovala kamarádce široký úsměv. „Neboj, neukážu obličej.“

„Tsk, tsk, tsk. Zbláznila ses. Úplně ses pomátla. Osm: Najít si stálého šukacího kamaráda?“ Kassia zavrtěla hlavou. „Prostě řekni, že ze sebe chceš udělat couru pro nějakého idiota venku.“

„Jo. To to v podstatě vystihuje.“ Stejně nemá smysl zůstávat v celibátu. Už nebyl čas být věrná budoucímu manželovi, ať už by jím byl kdokoli.

„A v neposlední řadě… Devět: Napsat závěť.“ Odmlčela se. „NAPSAT ZÁVĚŤ!? VÁŽNĚ!?“

Kalia jen pokrčila ramenem.

„Z toho jdou na mě divné vibrace. Proč psát závěť? Máš jen volno v práci. Neumíráš.“ Kassia se otřásla. „Ne, tohle poslední škrtám.“

Kalia vzala bílý papír své kamarádce z ruky a věnovala jí široký úsměv, o kterém doufala, že nepůsobí příliš nuceně. „Je to jen pro zábavu, jo? Takhle dlouho jsem neměla čas pro sebe ani nepamatuju. Chci dělat bláznivé věci a užít si to naplno.“

„Dobře, dobře, když to říkáš. Jen doufám, že víš, co děláš.“ Kassia zvedla ruce v gestu kapitulace.

Kalia se zazubila. Tenhle její divoký úsměv ukradne srdce každému, kdo ho uvidí, i po deseti letech. Kassia si pořád nezvykla na to, jak ten úsměv rozzáří kamarádčinu tvář a jak díky němu vypadá výjimečně nádherně.

„Vím, co dělám, kotě.“ S těmi slovy se otočila a pokračovala v tanci.

Kassia si kamarádku prohlížela, jak předvádí ladné taneční pohyby. V šestadvaceti byla Kalia velmi krásná, s divokými, nádhernými blonďatými vlasy, které byly vždy husté a kudrnaté a bylo těžké je učesat a zkrotit. I když si je kamarádka vždycky udržovala v pořádku, byly velmi přitažlivé, ať už upravené, nebo rozcuchané. Kalia vypadala dobře, i když se právě probudila po celonočním převalování v posteli. Měla také křivky k sežrání a zadek, na kterém mohli chlapi oči nechat.

Její jedinou „nedokonalostí“ byla hromádka pih na nose a drobná postava. Se svými sto šedesáti centimetry rozhodně nebyla žádná obryně.

Co se týče povahy, byla s ní vždycky sranda a byla velmi vtipná, ale nebyla moc společenská – zejména před cizími lidmi – a nebyla ten typ, co vymetá večírky. Kalia se vždy soustředila víc na práci a životní úspěch než na společenský život, randění a kluby.

Bylo za jejím náhlým novým předsevzetím něco víc, nebo to byl jen elán udělat během dovolené něco úplně jiného?

„Přestaň o tom tolik přemýšlet, zlatooo,“ notovala si Kalia, aniž by se na kamarádku podívala.

„Jen doufám, že víš, že tě vyhodí, až tomu svému šéfovi řekneš, že je kretén, že jo?“

„Komu to vaaadí?“ Kalia se ohnula a zakroutila boky do rytmu hudby. „Mně rozhodně ne.“

„Takže, jak plánuješ odškrtávat svůj seznam? Neříkej mi, že budeš vymetat kluby a šukat tady v Oklahomě? Rodiče by trefil šlak.“

Kalia si odfrkla. „Ne, hloupá. Jedu na týdenní dovolenou do New Yorku. Už jsem si zamluvila letenku týden dopředu. Odletám příští týden.“

Kassia se konečně usmála. „Tak fajn, pomůžu ti s nákupy a přípravami. Jeď do Města, které nikdy nespí, a udělej nám ostudu. Mám z téhle tvojí dovolené-výpravy takový pocit.“

„Jaký pocit?“ zeptala se podezíravě.

„Nejsem si jistá, jestli je dobrý, nebo špatný, ale mám pocit, že tahle výprava ti navždy změní život.“