Bianca sice nevysvětlila, co tím myslela, ale co jiného by to mohlo být, než že věděla o mé noci v Killianově pokoji? Tentokrát ale nevypadala, že by žárlila, což bylo divné. Spíš z toho měla radost.

Neodvážila jsem se na ni před trenérem naléhat, a tak jsem tam jen stála a utápěla se ve vlastních zmatených myšlenkách.

„Nechám vás o samotě,“ řekla, mrkla na mě a vrátila se do svého pokoje.

Trenér