„A to jsem si myslel, že netančíš,“ ten hlas na chvíli upoutal jeho pozornost, a tak Alfyho oči opustily tu ženu a jejího „přítele“.

Byla k němu přistrčena sklenice whisky a Alfa ji s radostí přijal. Jakmile to udělal, nemohl ignorovat úšklebek na rtech svého nejlepšího přítele. Ten slizký parchant si musel všimnout něčeho, co nikdy nechtěl, aby jeho přítel viděl. Ale běda, jako vždycky bylo nejlepší volbou jeho kousky ignorovat a nedávat mu další podněty k tomu, aby zpochybňoval všechno, co Alfa dělá.

„Netančím,“ Alfyho odpověď byla úsečná, ale úšklebek, který si pohrával na jeho rtech, nezmizel, zatímco jeho oči znovu vyhledaly tu tajemnou ženu.

Nepohnul se z místa a sledoval, jak odchází z klubu v náručí svého přítele. Ta myšlenka, natož pohled na to, jak ji drží jiný muž, ho štval. Nebyla to jen jeho pýcha; byla to jeho dominantní stránka, která nesnášela pohled na to, jak mu někdo, koho už považoval za své, tak snadno vyklouzl z rukou.

Kdyby neměl pocit, že musí ustoupit – vyzval by jejího přítele na souboj, toho parchanta zabil a vzal si to, co chtěl mít. Možná by v tom případě z té ženy udělal svou osobní hračku, ale to mu nepřipadalo tak zábavné jako neustálé nucení k poslušnosti.

Alfa by se víc bavil s jejím drzým přístupem než jen s obyčejným sexem.

„Kdo je to? Vypadala docela sexy, ale obličej jsem si nevšiml,“ uchechtl se Alfyho přítel, neschopný ignorovat intenzivní pohled svého kamaráda. Říct, že byl překvapený, bylo slabé slovo, protože nikdy neviděl svého přítele nechat někoho tak snadno jít.

Naposledy, když byl nablízku, když měl Alfa na někoho políčeno – celá scéna skončila krvavou lázní. Avšak naposledy byla vyvolená žena víc než šťastná, že může odejít po jeho boku, zatímco tahle nevypadala ani trochu nadšeně.

„Nemám ponětí, kdo to je,“ Alfa si frustrovaně projel prsty vlasy a zavrčel.

„A v tom je ten problém – musím zjistit, kdo to je a odkud přišla. Vidím ji tu poprvé a chlape, určitě sis všiml, kolik očí na ní spočinulo, jakmile vkročila do téhle díry. Okamžitě upoutala moji pozornost. A pak, do prdele, musela začít tancovat.“ Alfa se uchechtl.

Jeho přítel mlčel, zatímco on pokračoval: „Neměl jsem v úmyslu se k ní přibližovat; byla by to další pastva pro oči – užívat si ji zdálky. Ale, sakra, ten způsob, jakým pohybovala boky, mě tak vytočil, že bych ji mohl ošukat na tom podělaným barovým pultu. Nejsem si jistý, kdy se zbavím té podělané erekce, přesně tak moc ji chci poznat.“

Pobavení z jeho rysů zmizelo během mrknutí oka. „Pak mě odmítla a přísahám, že to byla ta nejvíc sexy věc, jakou kdy žena udělala. Už jsem si ji získával, ale ten její sráčskej přítel se musel objevit odnikud.“ Alfa dál nadával a ignoroval pohledy, které dostával.

Některé ženy, stojící blízko těch mužů, ho poslouchaly se slzami v očích. Jejich pokusy o svedení Alfy byly ty tam, jakmile ta tajemná žena vstoupila na parket.

„Proto jsi to vzdal, co? Protože tvoje konkurence je člověk,“ popichoval ho přítel sarkasticky, „Ále. Podívej se na sebe. Máš všechno – vzhled, mozek, dovednosti – víš, co myslím, a přesto jsi to vzdal. Smutný.“

„Vzdal? Viděl jsi někdy den, kdy bych se vzdal něčeho, co chci?“ Alfa se zasmál, zvedl ruku a pokynul barmanovi, aby mu a jeho příteli přinesl další panáky.

Když se mu nepodařilo ji odvést domů, vrátil by se k původnímu plánu – zlískat se se svým nejlepším přítelem. Možná by alkohol mohl utopit myšlenky na ty přiléhavé šaty a její široké boky. A na všechny ty hříšné, nesvaté nápady, které se mu vypálily do představivosti.

„Ne, na takový den si nepamatuju, ale taky bych si nevzpomněl na okamžik, kdy by někdo odepřel tvé rozmary. Kámo, nikdy jsi nemusel čelit problému, že bys nedostal to, co chceš. Věřím, že ten člověk byla první žena, která ti řekla ne a urazila tě tak, jak to udělala ona. Je dobrá!“ Přítel se smál a nedokázal skrýt své pobavení.

K oběma mužům přistoupila vysoká, blonďatá barmanka. Na rtech měla široký úsměv a až příliš hluboký výstřih, ale oba muži věděli, že takhle není oblečená proto, aby ulovila chlapa.

Byla to jedna ze členek smečky, spárovaná vlčice, a byla nucena předvádět svou ženskou postavu mužům v baru. Samozřejmě se jí nikdo nesměl dotknout, pokud si cenil svých končetin, ale to nic neměnilo na faktu, že vystavování ňader přinášelo víc dýšek.

„Dobrý večer, chlapci, tady je to, co obvykle. Bavíte se, nebo mám něco zařídit?“ nabídla žena laskavě a podala oběma sklenice naplněné whisky.

Kdykoli mluvila, používala zdvořilé způsoby, přesto ta ujednání, která zmínila, nebyla nic jiného než ženy. Občas dostávali Alfa a jeho přátelé do barů nebo klubů, kde trávili noci, poslané určité typy žen.

„To si nemyslím, Becco. Víš, náš drahý přítel Gare právě zažil své první, opravdové velké chlapské ne,“ uchechtl se nejlepší přítel a pozoroval Alfu.

Rozhodl se ignorovat nenávistný pohled, který po něm jeho přítel vrhl, protože ta situace mu připadala až příliš vtipná na to, aby ji udržel v tajnosti. Ženě ztuhla tvář a spadla jí čelist. V klubu bylo odmítáno mnoho mužů, přesto by si nikdo nikdy nepomyslel, že v téže situaci bude i samotný Alfa. Zdálo se to neskutečné, jako nevyprávěná pohádka.

„Vlastně,“ vydechl Alfa a na ex do sebe obrátil drink. „Potřebuju od tebe laskavost, Becco. Jsem si jistý, že sis všimla té úžasné ohnivé krásky v upnutých šatech, se kterou jsem před chvílí tancoval. Chci vědět, kdo to je, jak se jmenuje, proč jsem ji tu dřív nepotkal a jak dlouho chodí s tím sráčem, kterému říkala přítel. Řekni mi všechno, co o tom člověku víš.“ S každým slovem, které mu vyklouzlo z úst, se zdál být podrážděnější.

Všichni věděli, že zahrávat si s Alfou je špatný nápad, zvláště pokud byl ten muž viditelně dominantní. A jejich Alfa byl jedním z nejvíce dominantních, majetnických a teritoriálních mužů, jací byli dosud známí.

Kromě těchto vlastností mohl ten muž působit jako ten nejignorantský parchant, jakého kdy kdo viděl, ale většině lidí to bylo jedno a jemu taky.

„Jo, tahle holka? Už jsem ji tu viděla. Je tu docela populární; věř mi, když ti řeknu tohle, nejsi první, kdo se kvůli ní chová jako idiot. Myslím, že nikdo ještě nezmínil její jméno, ale už se tu nějakou dobu pohybuje. Dva týdny nebo tak. Většinou se toulá sama, ale občas si vyrazí se svým nejlepším přítelem. O příteli jsem ale neslyšela. Možná se budu muset poptat. Město není tak velké, zprávy se šíří rychle,“ zazubila se Becca.

„Zajímavé, skutečně. Nějaká představa o tom, kdo to je a jak ten přítel vypadá?“ Alfa na ni dál naléhal, aby mu odpověděla. Očima sledoval tvář té ženy a čekal na okamžik, kdy povolí nebo bude vypadat podezřele.

„No, byl tu před pár minutami – přišla s ním, nevšiml sis toho předtím? Přišli, ona někam zmizela, předpokládám na parket, a její nejlepší přítel přišel k baru pro nějaké drinky. Rozhodně si dal na čas a flirtoval se Sorenem, panebože, kdybys viděl ten výraz v obličeji toho kluka – k popukání.“ Becca mu vzala z ruky prázdnou sklenici, otočila se a začala se probojovávat zpátky k baru.

Naposledy se ohlédla přes rameno a na oba muže mrkla: „Hodně štěstí při lovu; tahle vypadá jako dobrá volba. Drž si ji blízko, Gare, tentokrát to nepodělej.“

„Počkej, ten přítel je gay? Takže lhala?“ Alfyho přítel s vykulenýma očima zíral na dveře. Nemohl uvěřit, že někdo měl dost odvahy lhát Alfovi, natož takovému, který o ně měl zájem a dával to jasně najevo.

Alfa se zazubil a podíval se na hlavní dveře. Pochopil, že se ta žena dnes večer nevrátí, ale měl pocit, že se jejich cesty brzy zkříží. Koneckonců teď žili ve stejném městě – pro tu ženu neexistoval únik ani omluva.

„Vypadá to, že ano. Mluvte o naivitě.“ Uchechtl se, zhluboka vydechl a v duchu se snažil vymyslet plán.

„Mluv o čertu,“ Alfyho přítel se rozesmál nad tím známým výrazem ve tváři. Cokoli plánoval udělat – bylo by to něco velkolepého v tom nejlepším nebo nejhorším smyslu slova. Mezi chováním jeho přítele neexistovalo nic mezi tím. „Není divu, že ti někteří lidé říkají zatracený Hádés; chystáš se udělat nějakou hroznou věc, že?“

„Vlastně ne. Jak se říká – ráno bývá moudřejší večera, takže tě teď nechám se všemi těmi ženami. Vyber si kteroukoli chceš, příteli. Musím se osprchovat a na chvíli vyrazit na cestu. Někdo nahlásil ukradené auto u dálnice do hlavního města. Měl bych to zkontrolovat a pak si dopřát zasloužený odpočinek,“ usmál se Alfa, položil ruku příteli na rameno a lehce ho stiskl.

Aniž by čekal na jakoukoli odpověď – odešel a zamířil rovnou domů, v duchu stále soustředěný na tu ženu.

*„Jen počkej a uvidíš, malá myško, uvidíš, proč mi říkají Hádés. Jen počkej a uvidíš.“*