Dominic na ni nevěřícně zíral. „Proč bych to měl chtít udělat? Proč byste to chtěla udělat vy?“ zeptal se a začal přemýšlet, jestli celá ta nehoda a slzy nebyly jen trik, jak se k němu dostat.

Genevieve se tváře rozhořely směsí hanby a zvláštního pocitu vzdoru. Ta slova z ní vypadla dřív, než stačila přemýšlet.

„Tím myslím,“ zakoktala se, hlas sotva šeptem, „jestli vám... připadám přitažlivá?“

Díval se na ni, modré oči zúžené zmatkem. Ticho mezi nimi se natahovalo, bylo husté a těžké. Genevieve se chtěla propadnout do země a zmizet. Tenhle impulsivní čin, zrozený ze zlomeného srdce, se jí už začínal vymykat z rukou.

Nakonec promluvil, hlas pečlivě neutrální. „Ano,“ připustil, „ale nerozumím tomu. Proč byste se se mnou chtěla vyspat?“

Genevieve se zhluboka a roztřeseně nadechla. Každé vlákno její bytosti na ni křičelo, aby utekla, aby zmizela od tohoto muže, od cizince, který byl svědkem jejího zhroucení. Ale syrová, obnažená zranitelnost v jejím nitru s tímto instinktem bojovala.

V tom, jak čelila neznámu, byl zvláštní klid, dočasný únik z trosek jejího života.

„Podívejte,“ začala dutým hlasem. „Právě jsem si uvědomila, že jsem celý život dělala strašnou chybu. Tu nejhorší chybu,“ zaváhala, slzy se jí znovu draly do očí, „a potřebuju udělat ještě jednu chybu, než se vrátím k rozumu.“

„To nedává žádný smysl. Proč byste chtěla dělat další chyby, když ta, kterou jste už udělala, vás nechala v tomhle stavu?“ zeptal se a snažil se logicky zdůvodnit to, co právě řekla.

„Protože když to udělám, možná si tu strašnou chybu dokážu odpustit. Nesnažte se mě pochopit. Jediné, co od vás chci, je sex. Nežádám vás o lásku. Nežádám vás o peníze. A nechci vědět, kdo jste, ani jak se jmenujete. Nic z toho od vás nepotřebuju. Chci jen, abyste se se mnou vyspal.“

Dominic ji dlouhou chvíli upřeně pozoroval, jeho výraz byl nečitelný. Skoro viděla, jak mu to v hlavě šrotuje a jak se za jeho pohledem tvoří otázky.

Pak se k jejímu překvapení na jeho tváři objevil pomalý úsměv. Nebyl to výsměšný úsměv, byl v něm nádech pochopení, možná i trocha soucitu.

Zavrtěl hlavou. „Ne, to nemůžu udělat. Jste očividně rozrušená. Jakou chybu jste udělala? Možná vám pomůžu víc, když vás prostě vyslechnu.“

Genevieve neodpověděla a k jeho naprostému šoku si začala svlékat šaty, až před ním stála úplně nahá.

Dominic ji sledoval, v jeho nitru zápasil zmatek s touhou, když k němu přistoupila, v očích prosbu. „Prosím, prostě se se mnou milujte.“

Odvrátil pohled od jejího nahého těla. „Nemůžu to udělat. Trápíte se. A opravdu si nemyslím, že tohle je řešení.“

„Já nepotřebuju řešení. Potřebuju dočasné vysvobození,“ řekla, když se zvedla na špičky, přitiskla se tělem k němu a políbila ho.

Ve chvíli, kdy ho políbila, odhodil veškeré váhání a polibek jí oplatil se stejnou vášní. Než se nadála, zvedl ji, odnesl k posteli a položil ji na ni.

Přerušil polibek a zahleděl se jí do očí, jeho pohled byl pátravý. „Jste si tím jistá?“ zeptal se jemně.

Genevieve se mu podívala do očí a v jejím pohledu zatvrdlo nové odhodlání. Přikývla. „Ano,“ řekla, hlas silnější, než byl od jejich náhodného setkání. „Jsem si jistá.“

Jakmile mu dala souhlas, přitiskl ji k posteli a dychtivě se zmocnil jejích rtů, zatímco se jeho ruce přesunuly k jejím prsům.

I když se chtěla vyspat s cizincem jen proto, že si myslela, že jí to pomůže přenést se přes fakt, že poslední čtyři roky spala s někým, koho vlastně neznala, a plánovala si ho vzít, něco na způsobu, jakým se jí tento cizinec dotýkal, ji vzrušovalo mnohem víc, než ji kdy vzrušovaly Sebastianovy doteky, a přistihla se, jak hlasitě vzdychá.

Stáhla z něj ručník a její ruce sjely k naběhlé mužnosti mezi jeho nohama, kterou jemně stiskla, což z něj vyloudilo tiché zasténání.

Zavřela oči, když sklonil rty k jejím pevným ňadrům. Jazykem kroužil kolem bradavek, jedné po druhé, zatímco jeho ruka pomalu sjížděla k podbřišku.

Z úst jí uniklo zalapání po dechu, když se jeho prsty spojily s jejím klínem. Jednou rukou se pevně chytila prostěradla a druhou zabořila do jeho krátkých černých vlasů. Vášnivě ho líbala a snažila se potlačit vzdechy, zatímco ji dráždil prsty.

Jako by vycítil, že se snaží brzdit, zrychlil tempo svých prstů a ona už to déle nevydržela – její tiché mručení se změnilo v hlasité výkřiky rozkoše.

„Prosím, miluj se se mnou, hned,“ prosila zastřeným hlasem, toužila po ničem jiném než ho mít v sobě.

„Budu, miláčku, ale až se pro mě uděláš,“ řekl, a jako by to bylo všechno, co potřebovala slyšet, přehoupla se přes vrchol rozkoše a její tělo se otřáslo silou orgasmu.

Zatímco se z toho ještě vzpamatovávala, položil se mezi její stehna a vnikl do ní s naléhavostí, na kterou nebyla zvyklá, což ji poslalo do dalšího kola orgasmu.

Křičela rozkoší, chtěla, aby přestal, aby mohla popadnout dech, ale zároveň nechtěla, aby přestal, a pohybovala boky v rytmu jeho přírazů.

Tu noc Genevieve, která si o sobě vždycky myslela, že je frigidní, poprvé objevila, že sex je skvělý.

Zbytek noci strávila s tím pohledným cizincem, znovu objevovala samu sebe a odnaučovala se všem těm lžím, kterým ji Sebastian o ní samotné a jejím těle donutil věřit.