Vaughn nechtěl, aby o té záležitosti Maeve cokoli říkala.

Znovu se otočil, jako by chtěl odejít.

Maeve sevřela pěsti ještě pevněji a nehty se jí bolestivě zaryly do dlaní. Potlačila v sobě nutkání prosit ho, aby zůstal.

V příští vteřině udělal Vaughn několik kroků ke skříňce pro fén. „Nikdy mě neposloucháš. Copak nevíš, že by sis po koupeli měla vlasy vysušit?“

Vypadal chladně. Kdyby ho takhle viděl kdokoli jiný, vyděsilo by ho to.

Pro Maeve to však byla jen jeho jiná stránka.

Byl prostě dokonalý!

Měl opravdu nádherné rysy, jako by je vytesala ruka samotného Boha. Člověka by určitě zaujal hned na první pohled.

A co víc, už stál před ní s fénem v ruce.

Tři roky...

Tři roky o ni úzkostlivě pečoval a dokonce ji rozmazlil natolik, že se stala ženou, které manžel fénuje vlasy.

A přesto se měli rozvádět... a ona neměla tušení proč.

Maeve cítila hořkost. Chápala, že i kdyby zjistila důvod, na věci by to nic nezměnilo.

Přesto toužila všemu porozumět.

Fén hučel a teplý vzduch jako by dokázal rozehnat chlad v jejím srdci. Vaughnovy prsty se jí volně pohybovaly ve vlasech, jako by ji bezmezně hýčkal. Věděla, že by neměla natahovat ruce a objímat ho, ale nemohla si pomoct a vychutnávala si tento okamžik něhy.

Vaughn cítil, jak mu vlhne košile v místě, kde si o jeho hruď opřela obličej.

„Co se děje?“ koutky jeho rtů se lehce zachvěly v náznaku výsměchu. Nevěděl, jestli se směje Maeve, nebo zda se Maeviny zvyky už hluboko vryly do jeho srdce.

Vaughn nedokázal pochopit, proč ji neodstrčil, když ho objala.

Ještě zmatenější byl z toho, že hned po návratu do vily chtěl okamžitě vběhnout do ložnice, aby viděl, co dělá.

Byla to zjevně jen náhražka. Byla to žena, která nade vše cenila peníze a neměla svědomí. Přesto si na ni zvykl až do takové míry.

Vaughn měl rty pevně sevřené. Nikdo nevěděl, co se mu honí hlavou.

Jeho hlas však zněl neobvykle podmanivě, když řekl: „Buď hodná a přestaň se vrtět.“

Když Maeve uslyšela ten známý hlas, tělo jí ztuhlo a srdce jí zaplavila radost. Chystala se k němu vzhlédnout, když ji náhle vzal do náruče. „Jdi do postele.“

Jinak by se pořád hýbala.

Nedokázal by jí fénem vlasy rovnoměrně vysušit.

Vaughn byl vždycky ve všem precizní. Přirozeně by nedovolil, aby tak triviální věc, jako je fénování vlasů, byla odvedena špatně.

Vaughn konečně našel logický důvod, proč ji neodstrčil, a s klidným svědomím ji položil na kraj postele.

Sedl si na okraj postele s fénem v ruce. Maeve se už otočila a přirozeně si zula pantofle, zatímco čekala, až ji Vaughn obejme kolem těla a krku, aby jí mohl vlasy pečlivě vysušit.

Tak se Maeve nemohla hýbat.

Tuto metodu ji Vaughn naučil už dříve.

Přesto se už zmínil, že se chce rozvést. Nebylo by příliš zvláštní, kdyby se chovali stejně jako dřív?

Vaughn nenechal Maeve čas na přemýšlení. Sledoval její pohyby a tiše se uchechtl. „Jsi docela zběhlá.“

Maeve se sevřelo srdce a do očí se jí draly tiché slzy.

Rozváděli se, takhle by se přece chovat neměla, nebo ano?

Jenže některé zvyky se nedají tak snadno změnit...

Druhý den ráno, ještě než Maeve vůbec otevřela oči, její ruce tápaly kolem sebe jako mládě hledající matku. Chtěla se schoulit do něčí náruče.

Bohužel, když se pohnula, kolem ní nebylo nic.

Když znovu natáhla ruku, aby se dotkla postele, polovina už byla studená.

Náhle si vzpomněla, že Vaughn už se vedle ní v budoucnu možná nikdy neprobudí.

Ale včera večer, když jí fénoval vlasy, k ní byl tak jemný...

Vaughnova nejistota jí způsobila tolik zklamání. Pomalu vstala a plánovala jít dolů na snídani, aby nakrmila dítě ve svém břiše.

Po pár krocích měla pocit, jako by do něčeho kopla.

Otočila se a podívala se blíž.

Byla to fotka!

Osoba na fotce vypadala jako dívka v bílých šatech.

Ale Maeve bílou barvu neměla ráda a nikdy si takovou fotku nepořídila.

Tohle byla ložnice, kterou sdílela s Vaughnem. Nikdo sem nechodil a nikdo by se sem neodvážil nic položit. Kdo by mohla být ta dívka na fotce?

Mohla by to být fotka, kterou Vaughn náhodou upustil?

Maeve okamžitě znervózněla. Rychle se sehnula, aby fotku zvedla.

Bohužel byla fotka promočená vodou a dívčin obličej už nebyl vidět. Jediné, co dokázala rozeznat, byly bílé šaty s jemnou výšivkou a dívčina pěkná postava.

Maeve z ní cítila mládí, i když jí neviděla jasně do tváře.

Mohl by tohle být důvod, proč se s ní chce Vaughn rozvést?

Maeve vzala fotku klidně do ruky a šla dolů do jídelny.

Dnešní snídaně byla jiná, než na jakou byla zvyklá. Byl to také druh snídaně, který Vaughn neuměl moc připravovat.

Když o tom Maeve přemýšlela, věděla, že od dnešního dne už pravděpodobně nebude jíst jídlo, které uvařil on.

Maeve trochu sklesle usrkla mléko. Otočila se na Edgara, vytáhla fotku a zeptala se: „Edgare, víš, kdo je tohle?“

Výraz v Edgarově tváři se mírně změnil. Myslel si, že to byl Vaughn, kdo obličej na fotce záměrně rozmazal, a tak se neodvážil říct ani slovo. Jen zavrtěl hlavou.

Ačkoli Maeve nevěděla, kdo je ta žena, neodvažovala se nechat svou mysl příliš bloudit.

Cítila bodavou bolest u srdce. Co když se s ní Vaughn rozvádí kvůli jiné ženě?

Maeve se neodvažovala přemýšlet o tom, co znamenaly ty uplynulé tři roky.

Čím víc o tom přemýšlela, tím smutnější byla. Přesto se donutila sníst pár vajec, než se vydala do sídla Thorneových.

Protože od Edgara nemohla získat žádné informace, půjde do sídla Thorneových hledat stopy sama.

Když dorazila, služebné ještě uklízely. To stačilo k tomu, aby bylo vidět, jak velkolepý včerejší banket byl. Maeve se zeptala několika služebných na novinky z banketu, ale nedostala žádnou odpověď.

V tu chvíli jí na telefonu náhle vyskočila textová zpráva: [Chcete znát důvod svého rozvodu?]

Na číslo odesílatele se nedalo dovolat, i když se o to Maeve pokoušela.

Maeve to chtěla zkusit znovu, ale než stihla cokoli udělat, přišla další textová zpráva. „Přijďte do sídla Sterlingových.“

Sídlo Sterlingových?!

Co má její rozvod s Vaughnem společného s rodinou Sterlingových?

Maeve se otřásla při vzpomínce na to, jak jí její matka Beatrice Aldenová dala facku.

Tenkrát, když zjistila, že rodina Sterlingových je její rodnou rodinou, měla tolik nadějí a očekávání. Přesto od nich odešla s velkým zklamáním.

Kvůli tomu se po svatbě s Vaughnem záměrně snažila na rodinu Sterlingových zapomenout a vytěsnit veškeré myšlenky na ně z hlavy.

Už s tou rodinou nechtěla mít nic společného.

Musela však přiznat, že návnada, kterou před ní tento tajemný člověk pohodil, byla příliš velkým pokušením, než aby ji mohla ignorovat. Po zvážení všech pro a proti Maeve odjela na uvedené místo.

V tu chvíli seděla Vera ve Vaughnově autě. Také mířili k sídlu Sterlingových.

Veruninu návratu se od rodiny Sterlingových dostalo vřelého přivítání. Dokonce byl v určité vzdálenosti od sídla Sterlingových rozprostřen červený koberec. Cestu lemovalo mnoho barevných balónků a květin.

Zatímco Vaughn řídil, podíval se na Veru a zeptal se: „Ty pláčeš?“