Fiona

Dveře se za mnou s cvaknutím zavřely. Pevné svaly pod mými konečky prstů se napjaly, obrovské ruce mi pevně sevřely zápěstí a odtáhly je od toho nádherného těla, které jsem chtěla okusit. Z hlubokého, sytého hlasu se mi krev rozechvěla rozkoší.

"Počkej chvíli. Kdo jsi?"

Společník mi roztáhl paže doširoka a jeho vřelý, medový pohled pomalu a svůdně sklouzl dolů; zastavil se na mých prsou a pak na bocích.

Vzduchem jemně prořízlo hvízdnutí a já se zachvěla.

"Na tebe je ale úchvatný pohled, co? Ale myslím, že sis spletla pokoj."

Instinktivně jsem se mu vysmekla ze sevření, ukročila stranou a podkopla mu nohy. Překvapeně klopýtl, upadl na podlahu a vzhlédl ke mně. Na ostrých rysech jeho tváře se rozzářil okouzlující úsměv, díky němuž působil mladistvě a hravě.

Zadržela jsem dech a zakryla si ústa. "Omlouvám se. To jsem nechtěla." Slova ze mě vyšla v zastřeném škytnutí a já zamrkala. Páni. Jsem opilá. Zasmála jsem se a odfrkla si. Zavrtěla jsem hlavou, zbývající sponky vypadly a vlasy se mi rozsypaly na záda.

Společník na podlaze se zvedl na loket. "To bylo to víc sexy, co jsem kdy slyšel a viděl." Natáhl velkou ruku k mému stehnu a pohladil ho.

Sexy? Baron mě nikdy nenazval sexy, ani se mě nepokusil svádět. Kdykoliv jsem mu chtěla naznačit zájem o sex, odmítl mě. Dívka může být odmítnuta jen tolikrát, než si začne myslet, že je s ní něco v nepořádku.

Společníkova ruka vklouzla pod lem mých krátkých, modrých, flitry posetých šatů od Niny. Z jeho drsného doteku se mi zachvělo srdce a rozbušil tep. Prohrábla jsem si vlasy a olízla si rty. Má vlčice vyčkávala těsně pod kůží a nutila mě jednat. Povzbuzovala mě, abych procítila každičký vjem.

Bosou nohou jsem společníka srazila k zemi. Nebránil se. Dal si ruku za hlavu a sledoval mě. To se mi líbilo. Klekla jsem si a obkročmo si mu sedla na pas. Šaty jsem si vyhrnula nahoru.

"Nevím, kdo jsi, ale velmi rád ti jakkoli pomohu." Společníkův úsměv se ještě rozšířil, až mu rozzářil celou tvář. Zkroutily se mi z toho prsty u nohou a trochu jsem roztála.

Dotkla jsem se jeho rtů a přemýšlela, jestli jsou tak jemné, jak vypadají. V očích se mu zažehl oheň a já chtěla cítit celé jeho tělo. Sklonila jsem se a vtiskla mu polibek na hruď.

Vtom jsem si všimla, že má hruď a trup poseté jizvami připomínajícími stopy po tesácích a drápech. Právě když jsem začala dumat nad tím, jak k takovým zraněním přišel, strhl ze sebe ručník, chytil mě za boky a otřel se tvrdostí své touhy mezi mýma nohama.

Všechny myšlenky se vytratily a uvolnily místo spalující vášni. Zhoupla jsem se boky proti němu. Posadil se, rozepnul mi šaty a přetáhl mi je přes hlavu. Osvobodil má prsa a zasypal je lehkými polibky.

Následně mě převalil na záda a něžně mi stáhl kalhotky. Znovu se odtáhl a zadíval se na mě. Mé tělo se k němu prohnulo v zoufalé potřebě cítit jeho blízkost.

Pomalu přikryl mé tělo tím svým. Chystal se mě políbit, ale já otočila hlavu, takže mě políbil na krk a přesouval se níž a níž.

Zasténala jsem, když pod mou kůží zanechával ohnivé stopy. Mé nitro se stáhlo, tiskla jsem se k němu a dožadovala se víc, než mi právě dával. Chytila jsem ho za boky a navedla špičku jeho vášně tam, kde jsem ho nejvíce potřebovala.

Pomalu do mě pronikl, do mého vlhkého žáru, a já zavzdechla.

Zprvu bylo tempo pomalé a svůdné, ale touha rychle a neústupně gradovala. Pevně jsem se držela jeho širokých ramen, když mě zvedl z podlahy, přitiskl ke zdi a pronikl do mě hluboko.

Zaryla jsem nehty do jeho kůže a držela ho pevně na místě. Vycházela jsem vstříc jeho přírazům s vlastní nenasytnou touhou. Společně jsme se přehoupli přes hranu extáze a dosáhli uvolnění.

Ztěžka jsem oddechovala, opřená o něj, naprosto vyčerpaná. Odnesl mě na velkou postel povlečenou do zlatavého hedvábí. Byl to opravdový zlatý bůh. Natáhl se vedle mě a zazubil se. "Splnilo to tvé očekávání?"

"Ach, ano."

Oční víčka mi ztěžkla a spánek byl na dosah, když mi do mysli pronikl tlumený hlas.

"Jak se jmenuješ?"

V koutku úst mi zacukal úsměv. "Fiona."

Sluneční světlo mě hřálo na kůži a já se zavrtěla v prostěradlech. Každý kousek mého těla na mě křičel, ať se nehýbu. Zamrkala jsem do světla a snažila se prodrat mlhou ve své mysli.

Kde to sakra jsem a proč jsem nahá? Opatrně jsem se posadila a promnula si oči. Když se mi pokoj a ten obrovský zlatý samec vedle mě zaostřili, kousla jsem se do rtu a vzpomněla si na naše společné chvíle.

Chtěla jsem natáhnout ruku a dotknout se ho, abych se ujistila, že včerejší noc byla skutečná, ale dolehla na mě tíha dnešního dne. Můj svatební den. Neřekla jsem rodičům o tom, že Baron svatbu zrušil.

Modlila jsem se, aby to všem řekl on a já nemusela. Kde mám telefon? Všichni budou naprosto šílet. Co jsem si jen myslela, když jsem sem šla? Ach, jasně, já nemyslela.

Sklouzla jsem z postele, po špičkách došla do koupelny, umyla se a oblékla. Když jsem vyšla ven, povzdechla jsem si. Byla to skvělá noc. Na malý stolek u dveří jsem položila hrstku peněz a lístek s vzkazem: "Díky za tu zábavu. Dýško si nech."

Dávala jsem si velký pozor, aby mě nikdo neviděl, a dostala se do svého pokoje. Tam jsem našla Ninu ležící na posteli s časopisem v ruce, oblečenou v těsných džínách a krátkém topu. Její krátké modré vlasy měly teď ohnivě červenou barvu.

"Takže, jaký byl ten společník, kterého jsem ti dohodila?"

Do tváří se mi vlila nechtěná červeň, zatímco jsem hledala svůj telefon. Čekalo na mě víc než pětapadesát zpráv od mé i Baronovy rodiny. Do háje. Spěchala jsem do koupelny, svlékla se a hupsla do sprchy. Nechtělo se mi teď probírat má špatná rozhodnutí.

Víko od toalety s klapnutím spadlo a rozezněl se Ninin hlas. "Tvůj ubohý a patetický snoubenec dnes ráno na svatební snídani smečkám Modrého a Krvavého měsíce oznámil, že svatbu ruší. Všem řekl, že je zamilovaný do jakési omegy jménem Lily. Věříš tomu, že si vážně myslí, že může tu svatbu jen tak odvolat?"

Vyhlédla jsem zpoza závěsu. "Aspoň to všem řekl a já nemusela. Otec mě stáhne z kůže zaživa."

Ninina tvář ve tvaru srdce zvážněla. "Takže, jaký byl ten špičkový společník, co jsem vybrala? Chtěla jsem přesný opak Barona – velkého, svalnatého, ne vytáhlého a vyzáblého."

Vybavila se mi podoba společníkova dokonale stavěného těla a já si povzdechla. Byl nádherný.

Zvenčí se na chodbě před hotelovým pokojem najednou ozval nějaký rozruch.

Nina vyskočila, aby se podívala, co se děje. Otevřela dveře pokoje a nahlédla na chodbu. Ovinutá ručníkem jsem přes její rameno také vykoukla. Hotelový manažer proběhl kolem s naprosto dezorientovaným výrazem. Nina se opřela o rám dveří a zašeptala: "Zajímalo by mě, jestli to náhodou není alfa Alexander. Slyšela jsem, že tu bydlí."

"Vážně? Myslela jsem, že je kdesi pryč, kde bojuje s upíry, kteří se snaží ovládnout vnější okraj území Královské smečky. Nikdy se neukazuje na veřejnosti, ledaže by zrovna bojoval se svými vlky. Údajně je divoký, zrůdný a hrůzostrašný."

"Nebo se tě třeba tvůj otec pro jednou zastal a právě z Barona vymlacuje duši za to, že zrušil svatbu."

Protočila jsem panenky. "Zbožné přání," poznamenala jsem.

"Včera jsem ve vstupní hale potkala jednoho vážně sexy chlapíka a on se omylem prořekl, že je Alexanderův beta a nejlepší přítel. Alfa král stárne a slábne. Takže alfa Alexander prý hodlá oznámit svůj návrat, aby převzal trůn."

Nina zavřela dveře a já začala lovit čisté oblečení. Potřebovala jsem si přečíst všechny ty zprávy, abych zjistila, v jak velkém průšvihu lítám.

Nina zvedla telefon. Byla na něm velmi rozmazaná fotka obrovského muže z profilu. Zírala jsem na ni s pocitem, že jsem toho člověka už někde viděla, ale příliš jsem se strachovala o svou rodinu na to, abych nějaké fotce věnovala větší pozornost.