Fiona

Převlékla jsem se do elegantních černých kalhot a světle modré halenky, posadila se a začala číst všechny zprávy. Mnohé mluvily o hanbě, kterou jsem uvalila na smečku Krvavého měsíce. V hrudi se mi sevřel vztek. Já svatbu nezrušila, udělal to Baron. Byla jsem připravená a ochotná naplnit manželskou smlouvu, kterou můj otec uzavřel s Baronovou smečkou.

Pokud by se měl někdo stydět, tak Baron. Mohl si Lily vydržovat jako milenku, jak to dělala většina alf, ale místo toho dal přednost lásce před povinností ke své smečce. Vůbec jsem to nechápala. Nikdy se nestalo, že by mě nějaký samec sváděl k tomu, abych se odvrátila od své povinnosti Luny.

Asi po dvacáté zprávě od otce jsem přestala číst. Cítila jsem se prázdná a otupělá. Nasadila jsem si nadměrně velké sluneční brýle a klobouk se širokou krempou a rozloučila se s Ninou.

Při odhlašování na recepci jsem měla hlavu skloněnou. Z velkolepého přijímacího sálu, který jsem včera tak mistrně vyzdobila hedvábím, krajkou a světly, mizelo jedno květinové aranžmá tulipánů za druhým.

Srdce mě bolelo při pomyšlení na všechnu tu práci, kterou jsem věnovala výzdobě sálu, a semkla jsem rty. Rozhlédla jsem se v naději, že na nikoho nenarazím, ale k mému překvapení byla hala stejně prázdná a chladná jako má hruď.

Když jsem se vrátila domů, v obývacím pokoji už na mě čekali rodiče i můj mladší bratr Liam. Chtěla jsem kolem nich spěšně projít rovnou do svého pokoje, ale otec mě sevřel svou masitou rukou. Upustila jsem tašky.

"Neopovažuj se mě takhle míjet, mladá dámo. To je naprosto nepřijatelné. Jsi Luna. Máš mi co vysvětlovat," pronesl otec přísně.

"Co mám vysvětlovat? Baron svatbu zrušil." Vytrhla jsem se mu. Na paži už se mi tvořily červené otisky. Nasadila jsem si masku lhostejnosti. Nesmím mu ukázat, jak mě jeho slova zraňují.

"Zmizela jsi před svatební zkouškou. Všichni se začali vyptávat. Takové chování poškozuje pověst naší rodiny a ubližuje tvému bratrovi. Jsem alfa; musím mít svou rodinu pevně v rukou."

Rovným tónem jsem odvětila: "Otče, Baron se na zkoušce neobjevil, nebo jsi to snad nezaznamenal? Šla jsem ho hledat. Jak tohle může vrhat špatné světlo na Liama nebo na tebe? Když jsem Barona našla s jinou ženou, řekl, že se svatba ruší. Tak jsem šla do svého pokoje. Co jiného jsem měla dělat?"

"Měla jsi přijít za mnou. Neměl jsem se to dozvědět v den svatby u snídaně se všemi ostatními. Jako nějaká obyčejná omega."

"Otče, on si mě nechce vzít. Prosím, nech to plavat. Můžeme si najít jinou smečku, se kterou uzavřeme spojenectví."

Otcova tvář se znechucením zachmuřila. Udělala jsem krok zpět.

"Nemluv mi tady o utváření nějakého jiného spojenectví. Nemáš ponětí, co tenhle sňatek pro naši smečku znamená. Žádná podřadná omega nám tuhle alianci nerozbije."

Přimhouřila jsem oči. "Ty už jsi o Baronově románku s Lily věděl?"

Otočil se ke mně zády a sepjal ruce.

"Věděl."

"Někteří alfové mívají jednu nebo dvě milenky z řad šlechty. Je to zcela běžná věc. Pokud ses o něj nechtěla dělit, měla sis ho lépe hlídat."

Zatnula jsem zuby. "Je mi úplně jedno, jestli má milenku. Znám svou povinnost vůči smečce. Ale Baron ji miluje. O mě vůbec nestojí. Ani jako o milenku, ani jako o Lunu. S tím nic nenadělám."

"Můžeme najít jinou alianci!" vykřikla matka přes celou místnost a vstala, aby se postavila po otcově boku.

"Ne, nemůžeme. Musí si Barona vzít." Přešel kolem matky. "Bez podpory smečky Modrého měsíce se Liam neudrží na pozici nového alfy."

Matka zbledla a posadila se zpátky na pohovku. Už nevydala ani hlásku. Můj bratr se při slovech otcova doznání zamračil.

"Vezmeš si Barona. Už jsem mluvil s jeho otcem. Pokud si tě nevezme, bude ze smečky Modrého měsíce vyhoštěn a ty se provdáš za jeho bratrance."

Otec se otočil a upřel na mě zlostný pohled. Mé modré oči se zabodly do těch jeho, barvou naprosto stejných.

"Ne."

Myslí mi projela ostrá, řezavá bolest a já nemohla dýchat. Zapotácela jsem se dozadu a chytila se za hlavu. Věděla jsem, že se mě otec snaží ovládnout pomocí autority alfy. Pokusila jsem se tomu bránit, ale přineslo mi to jen další bolest. Bylo to marné. Nedokázala jsem se jeho nadvládě vymanit.

Stál nade mnou a temně zavrčel. "Vezmeš si Barona, ať už miluje někoho jiného nebo ne. Svatba už byla přesunuta za dva týdny. Takže budeš stát u oltáře, vyrovnaná a naprosto dokonalá."

Matka stála po otcově boku. Položila mu ruku na předloktí, ale neřekla ani slovo. Otcova síla alfy polevila.

Hluboce jsem se nadechla. Bylo to vůbec poprvé, co proti mně svou moc použil, a mně to zlomilo srdce. Bylo mu jedno, že mě Baron nechce ani jako milenku, ani jako Lunu.

Mně nezáleželo na tom, že nejsem Baronova milenka. Byla jsem však jednou z nejsilnějších Lun mezi šlechtici. Udělala jsem vše pro to, abych zajistila blahobyt své smečce, a skutečnost, že to rodiče nechápou, mě zklamala způsobem, ze kterého už se nemůžu vzpamatovat. Zvedla jsem tašky a odešla do svého pokoje.

Nedokázala jsem chovat v úctě nikoho, kdo neviděl mou hodnotu. S posloucháním rodiny jsem nadobro skončila.

Z pohledu třetí osoby

V prezidentském apartmá v nejvyšším patře hotelu si hotelový manažer otíral z čela studený pot a omlouval se muži sedícímu před ním na pohovce. Před pohledným mužem ležela na stole hromádka peněz a manažerovi mával před obličejem lístečkem.

"Omluvy mě nezajímají. Chci jen vědět, co to bylo za dívku, která včera přišla do mého pokoje," prohlásil s podrážděným výrazem. Ukázal na peníze. "Myslela si, že jsem nějaký společník."

"Prošel jsem hotelovou databázi a našel jsem hosta jménem Fiona. Byla tu kvůli své svatbě," odvětil manažer.

"Kvůli svatbě," vykřikl pohledný muž.

"Ano, pane. Pochází ze smečky Krvavého měsíce a měla se provdat do smečky Modrého měsíce."

"Co tím myslíte 'měla se provdat'? Stalo se něco?"

Manažer si odkašlal a upravil si motýlka. Přistoupil k muži blíž. "Svatba byla dnes ráno zrušena, ale o několik hodin později byla přesunuta na termín za dva týdny."

"Rozumím. Děkuji, můžete odejít."

Jakmile manažer odešel, do místnosti vstoupil štíhlý, vysoký muž. Vlasy měl černé jako noc, uprostřed hlavy svázané do válečnického copu, po stranách vyholené až na kůži.

"Takže, co teď, Alexi?" zeptal se muž a s kousnutím do jablka se opřel o zeď. "To už tak brzy toužíš po pomstě proti smečce Krvavého měsíce? Jsme doma sotva pár dní. Doufal jsem, že si trochu užijeme, než vypukne další válka." Znovu si kousl do jablka.

"Na betu jsi teda pěknej ufňukánek, Kaydene." Alexander vstal a už po desáté si přečetl ten vzkaz. Vdechl vůni, která na lístku stále ulpívala. Jeho tělo ztvrdlo jako kámen.

Nedokázal myslet na nic jiného než na uplynulou noc a na tu ženu, která mu vpadla do pokoje. V těch šatech se stříbrnými vlasy vypadala sakra sexy. Jeho vlk se dral na povrch a toužil po proměně.

Alexander své vlčí pudy potlačil. Promnul si obličej rukou.

Alfa ze smečky Krvavého měsíce se spikl s královou – otcovou milenkou Scarlet, aby přesvědčili Alexanderova otce, alfa krále, ať ho pošle bojovat proti upírům. Doufali, že tam zemře a trůn získá jeho nevlastní bratr Lucas.

Poté, co byl Alexander poslán pryč, zemřela jeho matka, královna Luna, a on se s ní nestihl ani rozloučit.

Alexander ještě naposledy přičichl k lístečku, než ho bez emocí zmačkal do kuličky. Se sarkastickým uchechtnutím poznamenal:

"Ach, jak intrikánské. Svatba Luny ze smečky Krvavého měsíce – tak poutavá událost. Jak bychom si mohli nechat ujít příležitost se jí zúčastnit?"