„Vy... Můj bratr říkal, že už to vyřídil. Nemohu vám pomoct...“ řekla Mila a roztřásla se. Cassian se obával, že prozradí jeho tajemství, a tak ji popadl za ruku a vtáhl ji do svého auta.

„Co to děláte?!“ Mila spadla na břicho na zadní sedadlo, zakryla si hlavu a zaječela.

Cassian si sedl do auta vedle ní a popadl ji za krk. „Jste moc hlučná! Sklapněte!“

„Prosím, uklidněte se. Nezabíjejte mě!“ Mila se přestala bránit a s tváří smáčenou slzami se podívala na Cassiana.

Přestože vypadala jako její bratr Caleb, její plachá reakce se Cassianovi zamlouvala mnohem víc. Stáhl ruku z Milina krku a s lehkým úsměvem řekl: „Nebojte se. Dokud mě nevyléčíte, nechám vás naživu.“

„Copak jste o tom nemluvil s mým bratrem? Nemáte to už všechno vyřešené? Vy jste pořád impotentní?“ Mila se na něj zmateně podívala. Její slova Cassiana hluboce zasáhla. Cassian vypadal hrozivě.

Po nedorozumění s Miliným bratrem Calebem Cassian prosil Caleba o odpuštění a zaplatil nemalou částku za diagnózu slavného lékaře. Výsledek se ale nelišil od toho, co se Cassian dozvěděl předtím. Byl zdravý a jeho p***s fungoval dobře. Jeho impotence byla psychického původu a v budoucnu se mohl zotavit i bez léčby.

Nicméně, v posledních dnech se Cassian snažil mít sex se ženami. Ukázalo se ale, že se mu stále nedaří dosáhnout erekce. Co hůř, rodina mu znovu volala, aby mu připomněla, že je zasnoubený a brzy se bude ženit. Pod tlakem rodiny byl Cassian ještě víc nervózní.

Vzpomněl si, že od doby, co byl postřelen, se mu postavil jen jednou – při Milině dotyku. A tak za Milou přišel znovu.

„Vy ani váš bratr jste mě nevyléčili. Jsem tu tedy pro váš pozáruční servis,“ odpověděl Cassian.

„Calebe! Říkal jsi mi, že jsi to vyřídil! Lháři!“ pomyslela si Mila rozzlobeně.

Mila měla málem na krajíčku. Nervózně se otočila ke Cassianovi. „Já... Vlastně toho o tradiční čínské medicíně moc nevím. Jestli se chcete vyléčit, měl byste raději požádat o pomoc mého bratra.“

„Minule jste mě vzrušila. Věřím vám,“ řekl Cassian vážně, zatímco se jeho ruka dotýkala něčeho v kapse.

Ač to bylo skryté v kapse, Mila rozeznávala obrysy. Byla to pistole?

Klimatizace v autě byla zapnutá, ale ona se i tak potila. „Já... Nezklamu vás. Můžete prosím tu pistoli odložit?“ vykřikla Mila.

Cassian se na ni pobaveně podíval. Sáhl do kapsy a vytáhl šekovou knížku. Napsal na ni částku a podržel ji tak, aby na ni Mila viděla. „Tohle je záloha na vaši léčbu. Až mě vyléčíte, dostanete zbytek platby.“

Mila zírala na to číslo a lákalo ji tak velké množství peněz. Byla však odhodlaná odmítnout. Vážně, co když ji kvůli těm penězům zabijí? Odpověděla: „Ale já opravdu nemám tušení, jak vás vyléčit.“

„Milo Vanceová, provozuje váš bratr svou kliniku bez příslušné licence?“ zeptal se Cassian, s tváří klidnou a nečitelnou. Ale Mila se cítila vyděšeně. Pokračoval: „A vy, slečno Vanceová. Za poslední tři roky jste neprošla z mnoha předmětů. Myslím, že by pro vás mohlo být obtížné dokončit studium.“

„Vyhrožujete mi?“ Milu Cassianova slova naštvala. Otočila se a vrhla na Cassianovu pohlednou tvář zlostný pohled. Ten parchant! Mila se předtím bála, ale tváří v tvář Cassianovým výhrůžkám v ní vzkypěl hněv.

„Dám vám na vybranou.“ Cassian se lehce usmál a upustil šek. „Vyléčíte mě do měsíce, nebo vás vyhodí z univerzity a kliniku vašeho bratra zavřou.“

„Říkáte to, jako by mi zbývala nějaká jiná možnost...“ Mila vzala šek, vystoupila z auta a práskla za sebou dveřmi.

„Proč se ke mně chováš tak chladně? Viděla jsem tě tolik emotivního a výbušného, když jde o jiné věci,“ vynadala Mila Cassianovi v duchu. Zatímco černý Maybach odjížděl a mizel z dohledu, Mila stále rozzlobeně stála u cesty.

Sienna Vaneová přiběhla k Mile a okamžitě si všimla jejího zachmuřeného výrazu. Zmateně se zeptala: „Milo, kdo byl ten muž?“

„Tamten muž? On je...“ Mila se včas zastavila, aby nezmínila Cassianovu impotenci a výbušnou povahu. Připomněla si dohodu o mlčenlivosti mezi ní a Cassianem. Kdyby komukoli prozradila jeho tajemství, určitě by na to krutě doplatila.

„O nic nejde. Moc dobře ho neznám.“

„Znáš jeho jméno?“ Na rozdíl od svého obvyklého bázlivého já se Sienna nepřestávala vyptávat: „Zdá se, že k sobě máte blízko. A v poslední době ses chovala divně. Šlo o něj? Je... je to tvůj přítel?“

Jak by to vůbec bylo možné? Siennina otázka Milu vyděsila. Jak by se vůbec mohla do takového muže zamilovat?

Jak jejich večer pokračoval, Sienna se neustále vyptávala a snažila se z ní dostat další informace o Cassianovi. Milu už její výslechy vyčerpávaly. Kromě toho také přemýšlela, jak Cassiana vyléčit. Nakonec se Mila rozhodla, že pro dnešek toho bylo už dost, a tak se vrátily na školní koleje.

Druhý den ráno Milu probudil telefonát. Zvedla ho a uslyšela Dantův hlas. „Milo, jsem dole. Je čas jet.“

„Kruciš!“ zabručela Mila a s námahou vstala.

„Milo, ty jdeš ven?“ Když Sienna viděla, že se Mila obléká, posadila se na posteli a řekla: „Dneska ráno nemáme žádné přednášky.“

„Musím něco zařídit,“ odpověděla Mila.

„Co to je? Jdeš se setkat s tím mužem, kterého jsme viděly včera?“ Dívky jsou vskutku obdařeny vynikající intuicí.

Mila byla nervózní. Lhaní jí nešlo, ale nemohla Sienně říct ani pravdu. Odpověděla: „Ne. Jedu domů. Ahoj!“

Pak popadla tašku a vyběhla z koleje.

Sienna Vaneová, stále sedící na posteli, měla špatné tušení. „Mila se přede mnou schovává, protože se bojí, aby se do mě ten boháč nezamiloval, že ano? A pořád říká, že jsem její nejlepší kamarádka. Ale pro ni není nic důležitějšího než její vlastní zájmy.“

Sienninu náladu zastřel smutek. Všimla si Miliny drahé pečující kosmetiky a začala se mračit. Všechno to bylo kvůli tomu, že neměla bohaté rodiče a nadaného bratra. Musí myslet na svou budoucnost. S touto myšlenkou byla Sienna odhodlaná upoutat Cassianovu pozornost.

Mila seděla v Dantově autě a byla znovu dovezena ke Cassianovu domu. Tentokrát si mohla pořádně prohlédnout, jak dům vypadá.

Skutečný miliardář by si svou vilu nepostavil v nějaké odlehlé oblasti, ale na místě, jako je toto.