Následovalo několik poklidných dní a Mila se začala znovu uvolňovat a užívat si života. To trvalo až do jednoho dne v závěru toho týdne. Mila seděla na přednášce, když najednou ucítila, že jí v kapse vibruje telefon. Vytáhla ho a uviděla, že jí volá Cassian!
„Vždyť je to teprve pár dní, proč zase volá?“ stěžovala si Mila.
Sienna jí nenápadně nakoukla přes rameno na displej a okamžitě si to jméno zapamatovala. Cassian. Pocítila hlubokou touhu ho znovu vidět.
„Haló?“ zvedla to Mila.
„Kde jsi?“ ozval se drsný hlas Cassiana.
Sienna seděla těsně vedle Mily, tak blízko, že slyšela všechno, co Cassian do telefonu říkal.
„Jsem na přednášce!“ odsekla Mila pobouřeně. Vždyť se přece domluvili, že ji Cassian nebude obtěžovat, když bude ve škole.
Ve skutečnosti neměl Cassian Mile co důležitého říct. Prostě toho na něj bylo moc a cítil se neklidný. Nedokázal si pomoct, stýskalo se mu po ní a prostě chtěl jen slyšet její hlas.
Cassian chvíli mluvil a ptal se na několik triviálních otázek, nic konkrétního. Mila na jeho tlachání odpovídala chladně a lhostejně, ale aniž by si to sama uvědomila, po tváři se jí pomalu rozlil úsměv.
Sienna to všechno sledovala a v mysli se jí začal rýsovat lstivý plán. Dala si dobrý pozor, aby nenaznačila, na co myslí, nebo dokonce, že ví, kdo volal. „Milo, kdo ti tak brzy ráno volá?“ zeptala se.
„To byl pacient mého staršího bratra,“ odpověděla Mila nenuceně. To vlastně nebyla tak docela lež, vzhledem k tomu, že Cassian původně požádal jejího bratra o pomoc s jeho „osobním problémem“.
Sienna jí to neuvěřila a pátrala dál: „Proč by ti volal pacient tvého bratra?“
Mila se podívala na strop. Dělala to vždycky, když lhala; byl to její typický, nijak nenápadný projev. Namáhala si mozek a vymyslela další výmluvu: „Můj bratr mu omylem dal špatné číslo.“
Sienna najednou zvážněla: „Milo, ty sis našla přítele? Řekni mi pravdu.“
Mila na ni překvapeně zírala. Nechápala, proč se na to Sienna ptá. Přítele? V mysli se jí vybavila tvář Cassiana. Okamžitě se oklepala a zavrtěla hlavou, aby tu jeho pohlednou, ale nenáviděnou tvář vyhnala z hlavy.
V žádném případě. Chtěla být v bezpečí, žít dlouhý a šťastný život. Jak by vůbec mohla chodit s Cassianem Thornem?
Sienna si Milino mlčení vyložila jako potvrzení své teorie. „Co je ten tvůj přítel zač? Byl to ten, co na tebe tehdy čekal u školní brány?“ zeptala se Sienna.
„Ne!“ vyhrkla Mila s nuceným smíchem. „Jak by to mohl být on? Má snouben... ...“ Mila se zarazila. „Kdo by chtěl být jeho přítelkyně?“ dodala.
Když Mila pomyslela na Cassianovu snoubenku, pocítila zvláštní tíseň.
Sienna se na Milu vážně zadívala. Do očí jí nečekaně vhrkly slzy.
Milu okamžitě zachvátila panika. Nechápala, proč její jemná spolubydlící pláče. Nesnášela, když ji viděla smutnou, a rychle se zeptala: „Sienno, co je ti? Neplakej...“
„Od té doby, co máš přítele, mě úplně ignoruješ!“ Sienniny oči zrudly a vypadala velmi naštvaně. „Neřekla jsi mi, že někoho máš? Bereš mě vůbec ještě jako svou nejlepší kamarádku?“
S těmi slovy se naštvaně otočila a odmítala se s Milou dál bavit.
Mila se snažila dělat, co mohla, aby ji rozveselila. Ale Sienna stále neodpovídala.
Mila se poškrábala na hlavě a nakonec se rozhodla povědět Sienně všechno.
„On není můj přítel.“ Mila chvíli přemýšlela, ale nevěděla, jak by vlastně měla svůj vztah s Cassianem popsat.
Dlouho váhala a nakonec pronesla: „Dalo by se říct, že je to můj pacient.“
Když Sienna uslyšela Milino vysvětlení, vybuchla smíchy a její slzy zmizely. Otočila se zpět, připravená Milu poslouchat.
Mila viděla Siennin utrápený výraz a usoudila, že jí to musí říct. Stejně o nic velkého nešlo. Navíc, Sienna Cassiana neznala.
„Pacient?“ Siennu to zaujalo. Při pomyšlení na toho pohledného boháče pocítila směsici sladkosti a sklíčenosti. Byla ráda, že Mila nevyužila příležitosti být s takovým mužem. Ale jakou měl vlastně nemoc?
Mila přikývla. Cítila silné emoce a její uši zrudly, čímž možná prozradila, co ke Cassianovi doopravdy cítí.
„No, stalo se to, že...“ začala Mila posmutněle, „znáš práci mého bratra... On si myslel, že jsem můj bratr, a požádal mě o léčbu.“
Sienna už jejího staršího bratra Caleba Vance viděla. Byli si téměř k nerozeznání podobní. Ačkoli byl Caleb vyšší a dospělejší než Mila, bylo běžné, že si je cizí lidé pletli. Ale když Sienna pomyslela na profesi Caleba Vance, zůstala ohromená: „On se s tvým bratrem radil o své nemoci. To jako... on je...?“
Mila s vážnou tváří přikývla: „Je...“
Povzdechla si. „Cassian Thorne je prezidentem společnosti V&X Group Ltd. Narodil se do privilegované rodiny a byl to boží dar pro ženy. Nikdo by nikdy nehádal, že je...“
Mila se rozesmála. Cassian k ní byl do telefonu tak hrubý, tak chladný a odtažitý. Rozhodla se tedy vylít si na něm vztek jediným způsobem, který mohla - tím, že poškodí jeho pověst.
Siennin výraz tváře se náhle změnil. Teď stála před dilematem. Mila to sice neřekla naplno, ale Sienna si domyslela, v čem je problém. Přesto se nemohla ubránit myšlence, že to zas není tak hrozné, vezme-li v úvahu Cassianovo bohatství, postavení a pohlednou tvář.
Sienna se na Milu ustaraně podívala. „Milo, ty jsi kvůli němu byla v poslední době tak smutná?“
Milu Siennina ohleduplnost dojala. Přikývla: „Mám velký malér.“
„Co se děje?“ zeptala se Sienna se zjevnou starostí.
Mila byla očividně rozrušená. „Donutil mě podepsat smlouvu, že ho vyléčím. A vyžaduje, abych mu byla k dispozici kdykoliv si vzpomene. A co hůř, má snoubenku, a přesto mě políbil, a to bez mého souhlasu!“
Sienna byla v šoku. Moc dobře věděla, že Mila je nevinná dívka, která o lásce skoro nic neví. A Cassian Thorne byl tak úžasný chlap! Přestože byl impotent, byl pohledný a bohatý. Toužila po něm spousta žen.
Bylo však zřejmé, že tento starý mládenec se zajímá o Milu. Mile to možná nedocházelo, ale Sienně bylo naprosto jasné, jak se věci mají.
Mila přitom byla jen divoška a nebyla „konvenčně krásná“. Sienna byla pevně přesvědčená, že je mnohem krásnější než Mila. Jak se k tomuhle úžasnému muži dostala právě Mila?
Sienna k Mile pociťovala silnou žárlivost a v duchu si opakovala: „Mila nemůže být jeho přítelkyně!“ S tou myšlenkou Sienně řekla útěšlivým tónem: „Milo, hlavu vzhůru. Pokud nechceš dělat to, co chce on, můžeš prostě odejít.“
„Ne, to nemůžu.“ Mila zavrtěla hlavou se zoufalým výrazem. „Nemám na to zaplatit to odškodnění.“
„Nebo dovol mně...“ Sienna změnila názor, „Nebo to můžeš říct rodičům a poprosit je o pomoc?“
„Moji rodiče jsou teď na dovolené.“ Mila tenhle návrh chmurně odmítla. „Užívají si v zahraničí. Nechci je otravovat.“
V Sienniných očích probleskl zvláštní úsměv. Mila, která si stále držela hlavu v dlaních, to ale nepostřehla.
„Uděláme to takhle,“ navrhla Sienna s hranou velkorysostí. „Já ti pomůžu Cassiana Thornea vyléčit. Moje diplomová práce se zabývá přesně touto oblastí mužského zdraví. Je úplně jedno, kdo za ním s léčbou pojede.“
„Ty?“ Mila překvapeně zvedla hlavu. Zaváhala; kupodivu se při pomyšlení na to, že by Sienna trávila čas s Cassianem místo ní, cítila trochu nesvá. „Jsi si jistá, Sienno?“
„Ano.“ Sienna si všimla jejích pocitů, ale pokračovala v předstírání role nápomocné kamarádky. „Poslední dobou jsi nějak skleslá. Jestli tě to tak trápí, můžu ti pomoct. Budeš se pak moct věnovat škole. Nesmíš u zkoušek znovu propadnout.“
„Sienno...“ Mila byla dojata její obětavostí.
Ale Cassian znamenal potíže, ze kterých se nedalo jen tak uniknout!
Mila sama byla jasným důkazem. Spadla do Cassianovy pasti. Teď čelila výhrůžkám ohledně svého života, plus volbě mezi nemožným úkolem a nezaplatitelnou sumou peněz!
Naučila se pravdu o Cassianovi tou těžší cestou. V žádném případě by Siennu nevystavila stejnému nebezpečí. A co víc, Sienna k ní byla tak neuvěřitelně hodná. Její svědomí by jí to prostě nedovolilo.
Kvůli své kamarádce Mila rázně zavrtěla hlavou: „Děkuji ti za tvou laskavost. Jsi tak ohleduplná. Jak bych tě mohla zatáhnout do tak hrozné situace? Neboj se, to zvládnu!“