Zatímco Mila připravovala lék, přemýšlela, jestli by měla přidat hořkou bylinu, nebo ne. Nakonec od této myšlenky upustila. Cassian neměl dobrou náladu, takže mu tentokrát odpustí. Soustředila se na vaření léku.

Cassian stál u okna a díval se na léky, které mu Mila podávala. Zamračil se na ně, pohlédl na Milu svýma tmavýma očima a řekl: „Co zbytečného jsi tam přidala tentokrát?“

„Jenom ty bylinky z předpisu, nic jiného.“

Když si Mila vzpomněla na hořké byliny, které už dříve přidala do Cassianova léku, cítila se provinile. Ale tentokrát opravdu nic nepřidala. Mila se podívala Cassianovi přímo do očí a řekla: „Říká se, že dobrý lék chutná hořce. Je lepší pít ho, dokud je ještě horký.“

„Dej to pryč.“ Cassian se zdál být znechucen.

Mila ho vařila dvě hodiny! Naštvaně odsekla: „Říkáte, že chcete být vyléčen, a tohle je váš lék!“

Cassian se na ni chladně podíval a sarkastickým tónem řekl: „Tvůj lék nezabírá a je to nechutné. Snažíš se mi těma sračkama pomstít?“

Mila se rozčílila a odpověděla: „Znovu a znovu jsem vám opakovala, že vás nemůžu vyléčit. Přinutil jste mě sem chodit. Tyto léky jsou prospěšné pro vaše zdraví, ale vaše impotence je celá ve vaší hlavě!“

Konečně měla Mila Cassianova chování dost. Byla k vzteku. Aniž by čekala na Cassianovu odpověď, popadla Mila svou lékařskou brašnu a vyběhla z vily. Jestli se s ním někdy pokusí usmířit, musí to být idiot!

...

Další den, když Mila přišla do Cassianova domu, neřekla mu ani slovo. Cassian stejně tak nic neřekl. A tak se z toho stala bitva ticha mezi nimi.

Mila ale byla se situací spokojená. Alespoň se spolu přestali hádat.

Brzy nadešel konec měsíce. Mila přišla do Cassianova domu a cítila se dost nervózní. Dnes byl den, kdy měla dostat svůj plat.

Cassian měl pořád tu samou kamennou tvář, a tak mu Mila potichu změřila puls.

V uplynulých týdnech se od svého bratra Caleba naučila některým základním poznatkům z tradiční medicíny. Když mu nahmatala puls, Mila věděla, že Cassian je naprosto zdravý.

Když nahmatala puls, Mila napsala recept jako obvykle. Během sepisování názvů bylinek Mila čas od času zvedla hlavu a podívala se na Cassiana. Při pomyšlení na blížící se výplatu se cítila plná štěstí.

Až dostane výplatu, bude volná a konečně se odtud dostane. Konečně bude svobodná od Cassiana!

Dokončila předpis a Cassian stále mlčel.

Byl snad tak zaneprázdněný svou prací, že by na její výplatu zapomněl? Koneckonců, on byl mocný generální ředitel, zatímco ona byla jen bezvýznamná, falešná doktorka. Mila si říkala, že by se na to snad měla zeptat jako první.

Mila zaváhala a pomalu se zeptala: „Kdy mi...“

Ale Cassian jí nedal šanci větu dokončit. Postavil se, zamířil přímo do své pracovny a práskl za sebou dveřmi.

Mila sklopila hlavu a řekla si, že si o tom s ním promluví později.

Při vaření léku byla Mila potěšená, když myslela na svou výplatu. Program s Reidem šel taky dobře. Budoucnost vypadala zářivě!

Když Mila lék připravila, odnesla ho do pracovny. Upřímně se na Cassiana podívala a čekala, že by si mohl vzpomenout, že by jí měl dnes zaplatit.

Ale Cassian ani nevzhlédl. Mila vyslovila: „Dnes byste měl...“

Ale Cassian ji opět přerušil. Otočil se na Danta a řekl: „Běž mi pro ty soubory s programem.“

Mila cítila, že ji Cassian ignoruje, a byla naštvaná. Postavila se před něj a rozzlobeně řekla: „Cassiane, hodláš mi nezaplatit?“

Cassian otočil hlavu a pohlédl na ni. Chladně odpověděl: „Po tvé léčbě necítím žádný rozdíl.“

„Ale my jsme se domluvili, že tohle bude poslední den léčby!“ zírala na něj Mila nechápavě.

Měla spolužáka, jehož matka byla nemocná, a ona darovala všechny své peníze, aby jim pomohla. Kdyby nedostala výplatu, neměla by žádné peníze!

Nečekala, že by se Cassian zachoval tak bezostyšně a nezaplatil jí.

„Je tohle ten správný postoj, jak se chovat k šéfovi?“ odpověděl Cassian se svým mrazivě chladným výrazem.

„Dohoda, kterou jsme podepsali, neříká, že bych tě měla každý den obšťastňovat!“ odsekla Mila.

Cassian na ni chladně zíral, zatímco Mila mu oplácela zlostným pohledem.

Svůj plat si zasloužila!

O několik vteřin později zvedl Cassian ruku. Dante spatřil jeho pohyb a okamžitě mu do ruky vložil šekovou knížku. Když na ni Cassian napsal pár čísel, hodil šek po Mile.

Mila se zaradovala. Cassian není až tak nestydatý!

Ale počkat, proč jí dal jen třetinu platu?

Cassian věděl, co si Mila myslí, dal šekovou knížku Dantovi a svým mrazivým hlasem řekl: „Tvůj postoj je příšerný a tvá léčba nezabrala. Měla bys být ráda, že jsem ti dal vůbec třetinu těch peněz.“

Mila byla blízko tomu, aby opravdu ztratila nervy. „Tohle jsi do té dohody nenapsal. To je naprosto absurdní!“

„Taky se v ní neříkalo, že by bylo zakázáno strhávat srážky.“ Cassian přimhouřil oči a odpověděl.

„Ale já jsem se snažila!“ Mila se nevzdávala. Musela dostat to, co si zasloužila.

„Tvůj plat se odvíjí od tvého výkonu.“ Cassian se pomalým krokem přesunul k pohovce. Na tváři měl sarkastický výraz. „Nevyléčila jsi mě. Neměla jsi dostat žádné peníze. Tyhle peníze jsou ze smilování. Jestli je nechceš, můžeš mi je vrátit.“

Po těch slovech se natáhl, aby si vzal zpět šek z Miliny ruky.

Mila šek pevně sevřela. To byly všechny peníze, které jí teď zbyly.

„Teď můžeš odejít,“ řekl a propustil ji pohybem ruky.

Protože neměla jinou možnost, popadla kabelku a vrátila se zpátky do školy frustrovaná a naštvaná.

Zpátky ji vezl nový řidič. Dante se vůbec neukázal.

Tyto peníze jí na běžný život nestačí. Co si počne?!

Když dorazila na kolej, spatřila ji Sienna a se znepokojením se zeptala: „Co se dneska stalo?“

Mila měla namále se nerozplakat. Chytila Siennu za ruku a postěžovala si: „Můj šéf mě úplně podrazil! Porušil naši smlouvu a dal mi jenom třetinu výplaty!“

Když si Sienna vzpomněla, co jí Mila předtím říkala, uvědomila si, že Milina smlouva s Cassianem už vypršela.

Sienna, plná nadšení, se opatrně zeptala: „Milo, ty budeš i tak chodit ke Cassianovi domů?“

Mila v návalu vzteku odpověděla: „Ne! Je to bastard! Promrhal můj čas a ani mi pořádně nezaplatil!“

Sienna Milu konejšila falešně utěšujícími slovy. V duchu však už přemýšlela nad další fází svého plánu.

Jelikož Mila už ke Cassianovi domů nevkročí, to byla její šance!