Pokoj byl potemnělý, naplněný těžkým pachem cigaret a výčitek. Alistair seděl zhroucený v přepychovém koženém křesle, tělo ztěžklé vyčerpáním, mysl pohlcenou zmatkem. Sporá záře lustru nahoře vrhala na jeho tvář dlouhé stíny a zdůrazňovala tmavé kruhy pod jeho zarudlýma očima. Strniště mu povyrostlo a drsně lemovalo čelist; byl to důkaz dní, které strávil přesně v této pozici – pitím, kouřením a č