"Cože?"

Preston ztuhl a ostatní taky.

Co tím myslí?

Preston se zamračil. "Chceš tím říct, že ty jsi Bůh války?"

Kaelen se usmál. "Ano, já jsem Bůh války. Ale nikdy jsem tě neznal."

Dav propukl ve smích; Preston se mohl smíchy potrhat.

Dokonce i starý Orson se bavil, protože takového chvástala ještě nikdy neviděl.

Šašek!

Kaelen je takový šašek.

"Bože, Freyo, tvůj manžel je k popukání!" posmívala se Melanie, Prestonova manželka. "Nazval se Bohem války, jen aby se ukázal a zachránil si pýchu! Víš vůbec, kdo je to Bůh války? Je to vrchní velitel Devíti válečných zón, který dokáže jediným slovem vyhladit celý klan! Cože? Je vězení válečná zóna? Ježíš, Freyo, to máš tedy manžela. Cítím se za tebe hrozně!"

Ostatní se také snažili připojit k hovoru. "Do budoucna ho nikam neber, Freyo. Tobě to možná nepřijde trapné, ale nám ano!"

"Jo, už mu nikdy nedovol účastnit se jakýchkoli budoucích rodinných banketů. Rodina Daltonových si chce zachovat svou pověst!"

"Warrene, tvoje rodina je vážně zkažená. Jsem z tebe tak zklamaný." Orson vrhl na Warrena temný pohled.

"Bože! Jaký hřích jsem spáchal v minulém životě, abych si to zasloužil?"

Warren a Brenda sklopili zrak a tvářili se ošklivě.

Tohle je ten nejvíc ponižující den vůbec!

Freya seděla v koutě. Tváří v tvář mnoha urážkám a posměchu nepronesla jediné slovo, ale po tvářích se jí tiše koulely slzy.

Ani ve snu by ji nenapadlo, že bude konfrontována s tak ponižujícími momenty.

Freya se podívala na Kaelena a cítila k němu určité znechucení.

Nevadilo jí, že byl Kaelen ve vězení, ani se netrápila stigmatem, že si to tam odseděl.

Všechno, na čem jí záleželo, byl Kaelenův postoj.

Zpočátku si myslela, že až se dostane z vězení, začne od nuly a povede praktický život, ale tenhle nynější Kaelen Vance byl obrovským zklamáním.

Je tak nereálný! Chvástal! Nemluvě o té jeho zatracené pýše!

Jaký šašek!

Freya nechtěla přiznat, že tohle je její manžel.

"Dobrá, nejsi ty Bůh války?" Preston odmítal nechat Kaelena tak snadno vyváznout. "Zítra večer se bude v North Alderu konat uvítací banket, speciálně věnovaný přivítání tohoto velkého zvířete! Doufám, že tě tam uvidím!"

Preston byl dobře informovaný.

Skutečně, takový banket se pořádal.

Jelikož se Kaelen rozhodl usadit v North Alderu, nadřízení ho jmenovali zástupcem North Alderu, což dávalo větší smysl.

Koneckonců, jeho účel pobytu zde byl nejistý a všichni měli z tohoto velkého zvířete strach.

Bylo snadné způsobit paniku.

Z tohoto důvodu se v North Alderu rozhodli uspořádat uvítací banket.

"Oh? Můžeš se i ty zúčastnit takového uvítacího banketu, Prestone?" Orson si po vyslechnutí jejich rozhovoru nemohl pomoct a zeptal se.

Preston narovnal ramena a usmál se. "Zrovna jsem dostal dvě pozvánky!"

Ve skutečnosti si Preston udělal potíže a dvě pozvánky koupil za dva miliony jen proto, aby se dnes na rodinném banketu mohl pochlubit.

Všichni přítomní na Prestona pohlíželi s posvátnou úctou.

To jsou dobře utracené dva miliony! pomyslel si samolibě.

"Mohl bys sehnat těch pozvánek víc, Prestone?" zeptal se opatrně Orson. "Jestli ano, tvůj otec a já bychom si rádi rozšířili obzory!"

Fabian zíral na Prestona s očekáváním v očích.

"Zařídím to bez ohledu na to, co to bude stát!"

Preston přímočaře souhlasil, i když cítil, jak ho pálí peníze v kapse.

To jsou další dva miliony!

"Je to jen otázka jednoho telefonátu!"

Preston zavolal a zakoupil další dvě pozvánky.

"Poslyš, Freyo," řekla Melanie a přisunula se k ní. "Uvidím tě zítra na banketu? Hahaha..."

Freyina tvář potemněla, věděla, že ji Melanie schválně ponižuje.

Netrvalo dlouho a před hotelem Golden Port zastavilo černé auto a vzápětí vešel muž v obleku.

"Nejsi ty tajemník Riley?"

Orson mu rychle vyrazil naproti, když si uvědomil, kdo je ten návštěvník.

Riley, který přicházel denně do styku s vyšším vedením, byl tajemníkem Úřadu North Alderu.

Nepochybně mu musel prokázat respekt.

"Zdravím, pane Daltone. Jsem tu z jednoho prostého důvodu – doručit rodině Daltonových deset pozvánek na zítřejší banket!"

Poté, co předal deset pozvánek, Riley ve spěchu odešel.

Byl to úkol přidělený mu od hlavního tajemníka North Alderu.

V tuto chvíli seděl hlavní tajemník North Alderu venku v autě.

Bál se setkat se s legendárním Bohem války.

Slova jeho velkého šéfa se mu jasně rozléhala v uších: Každý důležitý člen rodiny tchána Boha války se musí zúčastnit zítřejšího banketu. Měl odeslat pozvánky nenápadně a zároveň utajit identitu odesílatele.

Proto tímto úkolem pověřil Rileyho.

Když Kaelen sledoval tuhle scénu, neřekl nic.

Preston byl však zaskočený.

Co se to tu děje?

Copak jsem si právě nekoupil jen dvě pozvánky?

Proč nám jich poslali najednou deset? A kdo že to byl? Tajemník Riley?

"Jsi ten nejlepší vnuk na světě, Prestone," zasmál se Orson. "Nechat tajemníka z úřadu, aby nám jen na jediné slovo poslal deset pozvánek najednou; rodina Daltonových je na tebe pyšná!"

Fabian se celý rozzářil.

"Sakra! Ty jsi úžasný, Prestone!"

Shaun k Prestonovi shlížel s obdivem.

"Melanie se vážně dobře vdala! Zaručeně jsi ta nejšťastnější žena na světě! Ne jako Freya, ta si vzala kriminálníka!"

...

"Je mi líto, že je můj manžel tak moc úžasný, Freyo. Kdybys v budoucnu potřebovala naši pomoc, stačí říct. Ale netroufám si k tobě přiblížit moc blízko," Melanie se odmlčela. "Aby náhodou někomu neprasklo v bedně a neskočil po švagrové..."

Freya cítila, jak to v ní vaří vzteky.

Bylo očividné, že ji Melanie uráží, ale nemohla s tím nic dělat; Prestonova schopnost zajistit, aby jim tajemník z úřadu doručil pozvánky osobně na pouhé zatelefonování, byla zkrátka příliš ohromující.

Kromě toho, pozvánka na banket takovéto úrovně nebyla něčím, co by rodina Daltonových mohla tak snadno získat.

Warren a Brenda na druhou stranu záviděli ještě víc.

S takovým zetěm bychom se určitě každé ráno budili s úsměvem na rtech.

Život by byl jen o počítání peněz.

Je to tak, není náhodou Prestonův bratr zamilovaný do naší dcery?

Nicméně manželé nemohli Freyino rozhodnutí změnit, tak si to raději nechali pro sebe.

Mezitím byl Preston celou záležitostí naprosto zmatený.

Kde bych tu na světě mohl v North Alderu sehnat konexe?

Museli se splést.

Ale když už to došlo takhle daleko, asi s tím prostě budu hrát dál.

Koneckonců to pro mě vrhá dobré světlo!

Preston se zachechtal. "Omlouvám se, dědo. Zvládl jsem pro nás sehnat jen deset pozvánek. Přeci jen na tento typ banketu není k dispozici mnoho míst."

Orson se usmál od ucha k uchu. "Jsi prostě elita, Prestone! Pojď, děda si s tebou připije!"

Při pohledu na to Warren zezelenal závistí.

"Dědo, proč tyto pozvánky nerozdáš?" zeptal se Preston.

"Jasně."

Orson měl celkem čtyři děti. Každý dostal pozvánku, samozřejmě s výjimkou Warrenovy rodiny.

Posledních pár zbývajících pozvánek dostal Shaun a několik jeho oblíbených vnoučat.

"Děkuji, dědo!"

Shaun a ostatní začali před Warrenovou rodinou mávat pozvánkami ve svých rukou.

Bez jediného slova Warrenova rodina sklonila hlavy a mlčela.

V Orsonových očích nebyli o nic lepší než ti mladší, a oni to uznávali. Mohli obviňovat jedině sami sebe za svou neschopnost.

Zrovna v ten okamžik prořízl ticho něčí hlas. "Proč my jsme nedostali pozvánku?"

Byl to Kaelen.