Jíme a povídáme si, většinou o ničem. Macy mi vypráví o svých hodinách, o tom, jak jsou králičí měňavci považováni za roztomilé, ale k ničemu, dokud se nepostaví do cesty vlčím drápům a nedokážou, jak rychlí umějí být. Popisuje mi svůj pokoj na koleji, který je maličký, přeplněný, plný chichotajících se holek, a jak moc se jí líbí moje podkroví. Já jí toho řeknu... méně. Ale zdá se, že jí nevadí m