Probudí mě zvuk Maciina prozpěvování. Když pootevřu jedno oko, už sedí na posteli s překříženýma nohama, s vlasy jako rozcuchanou svatozáří kolem hlavy, a prohledává jednu z tašek, které jsme nechaly nahromaděné u pelesti. Vzhlédne, když si mě všimne, a tvář se jí rozsvítí tím jejím nakažlivým úsměvem. „Dobré ráno, spáči. Tak mě napadlo...“ Ukáže malou skleničku očarovaných cukrových krystalů, jak