Když dohraje druhá píseň, ujdeme těch pár kroků zpět k dece v nespěchavém tichu, s prsty propletenými. Noc bzučí něčím tišším než hluk a jemnějším než zvuk. Pod touhle půlnoční modrou oblohou jsme jen ona a já, v trávě hustě cvrlikají cvrčci a teplo světýlek nad námi vyvolává pocit snové posvátnosti.

Sienna vstoupí na deku jako první a otočí se ke mně obličejem. Lehce si překříží ruce na prsou a s