Bohyně, jak ji nenáviděla. Nadi se před všemi podívala na Kael svýma obrovskýma laníma očima a lehce se otřásla, aby dodala svému manipulativnímu představení na dramatičnosti. Dělala to tak vždycky. Každé setkání s ní bylo jen divadlo.

Kaelia bývala v její přítomnosti zdrženlivá, přičemž kladla důraz na to, aby potlačovala své city a skrývala, jak moc ji celá situace zraňuje. Nadi naopak mistrně využívala Kaeliných reakcí ve svůj prospěch a vykreslovala se jako ta sladká dívka a svou Lunu jako ledovou královnu.

No, Kaelia už jí to nehodlala nechat procházet. Tento vzorec se musel změnit. Naštěstí měla tu nejlepší učitelku – samotnou Nadiu. Nadi ji v minulosti vystavila tolika nepříjemným a ponižujícím situacím, že teď už byla Kael připravená na cokoli.

Navíc věděla, že to, co dělala dřív, nefungovalo.

Takže se chystala vyzkoušet něco nového.

„Moc se omlouvám, Luno.“ Nadi potáhla nosem a chystala se znovu padnout na kolena, ale Kaelia jí spěchala na pomoc a co nejvřeleji ji objala. Obě ženy spolu ztuhly, zatímco se místnost naplnila trapným tichem. Někdo upustil vidličku a Kael si koutkem oka všimla, že to byla její kamarádka Tessa.

„Nadi,“ promluvila Kaelia, když se od ní konečně odtáhla a se smutným úsměvem na tváři si povzdychla. „Můžu ti tak říkat, že? Chci, abys věděla, že tohle je pro tebe bezpečné místo. Nikdo ti tu neublíží. Nejsme vůbec jako ta smečka, ze které pocházíš. Teď, když jsi naší členkou, se k tobě budeme vždycky chovat hezky. Ty těžké časy pro tebe skončily.“

Rychle přelétla pohledem po místnosti, aby spatřila ohromené výrazy na tvářích členů smečky. Tohle nečekali. V minulém životě se snažila Nadiu ignorovat, jak nejvíc to šlo, a zůstávala zdvořilá, jen když spolu musely mluvit. Všichni to chápali, ale čím víc Nadi brečela, tím víc jim jí bylo líto. Vetřela se lidem do srdcí. Postupem času se jich na její stranu postavilo mnoho, protože to koneckonců byla pravá družka jejich Alfy a předtím měla těžký život.

Kaelia se naproti tomu narodila se stříbrnou lžičkou v puse. Ať už byla jakkoli skvělou Lunou, mysleli si, že to není nic výjimečného, protože se pro to narodila a byla na to vycvičena. Nikdo nechápal, kolik práce a obětí ji stálo dosáhnout této dokonalosti.

Nadi se najednou Kael znovu vrhla do náruče.

„Děkuji!“ zakňučela, až Kaelia pocítila chuť ji uškrtit. Kdyby tu byla její vlčice Umbra, mohlo to skončit rychle. Umbra však nikde nablízku nebyla a ona věděla, že tohle je teď boj hereckých schopností.

Mezitím Nadi mlela dál. „Byla jsem si jistá, že ta noční můra, ve které jsem žila, se bude opakovat i tady! Ale vy jste tak laskavá! Jsem připravená dělat jakoukoli práci! Ať už je jakkoli těžká, klidně budu vaší osobní služkou, když to bude nutné.“

V čele stolu je sledoval její manžel Torin se zaťatou čelistí. Pro Kael bylo těžké potlačit smích, protože podle jeho vzhledu věděla, že byl celou noc vzhůru a hledal vetřelce. Nesnášel představu, že by se jeho družka měla stát uklízečkou. Navíc se jeho manželka nechovala tak, jak očekával. Byla si jistá, že ho tímto kouskem šokovala nadosmrti.

Zvykej si na to, lásko.

„Nebuď směšná, Nadi!“ zalapala Kael po dechu a dokonce ze sebe vymáčkla drobnou slzu, která jí stekla po tváři. Koneckonců, objímat svou největší nepřítelkyni bylo strašné a část z ní opravdu chtěla plakat. „Vytrpěla sis dost a mé srdce s tebou soucítí. Přidělím ti práci podle tvých schopností, a pokud na slušné místo nebudou v tuto chvíli stačit, pošleme tě studovat na místní vysokou školu. Všechno bude v pořádku. Neměj strach. Nikdo ti tu nebude ubližovat. Naše smečka je spravedlivá. S Torinem ji budujeme už léta. Každý dostane to, co si zaslouží. A ty také.“

Omega se zamračila, ale rychle se zase ovládla. Věděla, že to byl slib?

„Jsem ta nejšťastnější holka na světě,“ poznamenala, nevinně se usmála a zamrkala řasami. „Není divu, že můj druh – chci říct, Alfa – je do vás tak zamilovaný, Luno. Teď vidím, že to, co o vás lidé říkají, je pravda.“

„Ó, to mi pak budeš muset povědět!“ uchechtla se Kael a jemně zatlačila Nadiu zpět na židli, na které předtím seděla. Naštěstí neriskovala, že by si sedla na místo Luny nebo přímo vedle Tora. Brzy ho samozřejmě zabere, ale dnes se s tím aspoň Kael nemusela potýkat.

„Moc ráda!“ zatřásla Nadia svými zrzavými kadeřemi a to příliš velké tričko, které měla na sobě, jí „nešťastnou náhodou“ sklouzlo z ramene, takže se na ni Torin podíval očima plnýma touhy. To zatracené pouto družství už fungovalo. Čas se jim krátil.

„Mimochodem,“ prohlásila Kaelia a napila se kávy – zdála se jí hořčí než obvykle, „musíme pro Nadiu vyčlenit rozpočet.“

V celé místnosti opět zavládlo ticho.

„Jste si jistá, Luno?“ promluvil Beta Corbin. „Je to jen omega a—„

„Není to jen omega,“ přerušila ho Kaelia, zvedla bradu a nasadila dokonalý úsměv. „Je to družka našeho Alfy. Neodmítl ji a teď je součástí naší smečky. Musí tak také vypadat, takže je načase vyhodit ta obnošená trička a džíny.“

„To je od vás velmi laskavé, Luno,“ vložila se do toho Tessa, která už nedokázala mlčet. „Někdo by dokonce řekl, že až moc laskavé. Chci říct, vzhledem k—„

„Dělám, co můžu,“ opáčila Kael a vyslala ke své nejlepší kamarádce varovný pohled. Jako vždy ji Tessa pochopila beze slov. „Ujasněme si to jednou provždy. Myslela jsem to naprosto vážně, když jsem říkala, že se s Nadi má zacházet patřičně. Nechci, aby ji kdokoli šikanoval jen proto, že jsme se my tři ocitli v této zvláštní situaci. Nepřeji jí nic zlého a nebudu mít žádné pochopení pro nikoho, kdo by se jí pokusil jakkoli ublížit.“

S těmito slovy se pustila do své omelety, jako by se nestalo nic neobvyklého, a kradmo sledovala pohledy členů své smečky.

Byly tam. Ty pohledy, kterými dříve častovali Nadi. Teď jimi obdarovávali Kael. Jenže tentokrát v nich bylo více respektu než lítosti.

Tehdy dělala Kael totéž. Její chybou však bylo, že to neoznámila přede všemi. Nadi s nimi nakonec sehrála divadlo a donutila je věřit, že jí Kael při každé příležitosti ubližuje.

Zachytila Torinův pohled a poslala mu letmý úsměv, což ho zaskočilo. Alespoň se jí dostávalo přesně takových reakcí, jaké chtěla. Na první den návratu to bylo docela dobré.

Hned po snídani ji Tessa odtáhla do kanceláře Luny a ujistila se, že řádně zamkla dveře. Místnost byla zvukotěsná, takže si mohly promluvit v soukromí bez obav, že by je někdo zaslechl.

„Co to sakra děláš?“ zasyčela Tessa na svou kamarádku. „Ty vítáš jeho družku?! Měla jsi trvat na tom, aby ji odmítl, znovu a znovu!“

„Ach, T.“ Kael si povzdychla, nemohla si pomoct a znovu dívku objala. Stále voněla po mandlích, což zlomené srdce Luny trochu zahřálo.

„Hloupá, dokonalá Luno! Nemůžeš být takhle hodná!“ popotáhla Tessa. „Milovala jsi ho celý život! Vždyť tě proboha označkoval! Na co vůbec myslel?!“

„Já vím.“ Kael si znovu povzdychla a odstoupila. „Ale tahle loď už odplula. Proti poutu družství nikdo bojovat nedokáže. Ta bitva byla prohraná ve chvíli, kdy ji potkal a neodmítl ji.“

„Ty jsi s tím tak smířená! Nemůžu tomu uvěřit!“ Vrtěla hlavou v naprostém ohromení a ve tváři se jí zračily jasné známky obav.

Kael na několik sekund uvažovala nad jednou myšlenkou. Hluboko uvnitř věděla, že pokud může toto tajemství někomu svěřit, pak jedině někomu, kdo byl její nejlepší kamarádkou už od dětství.

„Musím ti něco říct.“ Kaelia vzala Tessu za ruce, odvedla ji ke křeslu a sama se posadila na okraj stolu. „But budu potřebovat, abys k tomu, co ti teď řeknu, přistupovala s otevřenou myslí.“

Mluvila a mluvila, a čím víc jí toho říkala, tím byla její kamarádka bledší. Vynechala část o Tessině vlastní smrti. Nebylo to nutné. Věděla, že ty malé útržky, které byla připravená sdílet, budou stačit.

Když skončila, Tessa se na ni podívala zarudlýma očima. „To je—„

„Neuvěřitelné, já vím,“ povzdychla si Kaelia.

„Hrozné!“ Její kamarádka ji vzala za ruce a pevně je stiskla. „Kael! To je příšerné! Čím vším jsi musela projít—„

„Počkej, ty vůbec nepochybuješ o tom, co jsem ti zrovna řekla?“ zeptala se Luna a pozvedla obočí. Očekávala, že bude potřebovat mnohem víc času, aby svou nejlepší kamarádku přesvědčila.

„O takových věcech bys v tuhle chvíli nežertovala.“ Tessa se opřela v křesle. „Pokud vím, ještě včera jsi Torina šíleně milovala. Ale teď... jsi tak klidná, až z toho mrazí. I když to mnohé vysvětluje. Přes takovou lásku se člověk nepřenese za jediný den.“

To byla pravda. Kaelia si nebyla jistá, zda je všechna láska, kterou k Torinovi chovala, pryč, ale rozhodně už nebyla tou samou dívkou jako před rokem. Bylo jí pětadvacet, přesto měla pocit, jako by žila mnohem déle. Utrpení a zlomené srdce to s lidmi dokážou udělat.

„Nevadí ti, jak šíleně to zní?“ rozhodla se Kael ujistit, že jsou na stejné vlně.

„Věřím v Měsíční bohyni.“ Tessa pokrčila rameny. „Možná chtěla, aby byl Torin s někým takovým, jako je Nadia. Ale nikdy neuvěřím tomu, že by pro tebe chtěla takovou smrt! Pro kohokoli jiného, jen ne pro tebe!“

„Tak strašně jsi mi chyběla.“ Kael si nemohla pomoct a znovu Tessu objala. Na chvíli zmlkla a v duchu si slíbila, že ať se stane cokoli, svou nejlepší kamarádku zachrání. Už o ni nehodlala znovu přijít.

„Takže, jaký je plán?“ přešla Tessa instinktivně do bojového režimu. Byla jednou z nedoceněných vlkodlačic. Říkali jí asistentka Luny, ale obě ten titul nesnášely. Tessa měla čistou krev Bety a dokázala by porazit Alfu, kdyby se dost snažila. Možná ne jakéhokoli Alfu, ale většinu z nich určitě. Někteří vlci si o sobě příliš mysleli a hezké holky vždy podceňovali.

„Plán je rozvést se a vzít si naši smečku zpět.“ Kael se usmála s vědomím, že má teď na své straně skvělého spojence. „Smečku Ivory Moon.“

„Je to vůbec možné?“ hvízdla Tessa. „Chci říct, kdybys s Torinem rychle otěhotněla a pak bychom ho zabily, mohly bychom to všechno—„

„Ne, děkuji.“ Kael vybuchla smíchy. „Bohyně, ty jsi tak krvelačná!“

„Úplně mě svrbí ruce, jak mu chci uříznout toho jeho č—„

„Chápu tě!“ Luna si zakryla tvář rukama a snažila se potlačit další záchvat smíchu.

„Víš co, napadlo mě něco!“ vyhrkla Tessa znenadání. „Co kdybychom požádaly o pomoc lykany?! To by vlastně mohlo—„

„To už jsem zkoušela. Jejich král je kretén,“ odvětila Kael a obrátila oči v sloup.

„Ty jsi co?!“ Kamarádce spadla čelist až na zem.

„Měla jsem jednoho lykana, který mi dlužil, a požádala ho, aby mi domluvil rozhovor s jejich králem. Nemáš tušení, jak byl arogantní!“ vysvětlovala Kael.

„Horší než Torin?“ uchechtla se Tessa.

„Horší než Torin,“ potvrdila Kael.

„Dobře tedy, co dál?“ Beta vlkodlačice neměla ve zvyku se vzdávat, což byl koneckonců jeden z mnoha důvodů, proč se vůbec spřátelily.

„Vlastně je to jednoduché. Potřebuji získat podporu tolika Alfů, kolika jen dokážu.“ Kaelia hlasitě vydechla, než pokračovala. „Aby mi, až rozvod vstoupí v platnost, dali své hlasy, až tuto záležitost přednesu v Radě Alf. A já ji přednesu.“

„Kolik myslíš, že jich tě podpoří?“ zeptala se na rovinu Tessa a vytáhla z kapsy telefon. „Můžeš počítat s Alfy a smečkami, kde jsou moji bratranci Betami. Ty si vezmu na starost.“

„Tím si ještě nejsem jistá, ale vím, kde zaútočit nejdřív.“ Kael bubnovala prsty o chladné dřevo svého stolu a čekala, až Tessa odtrhne oči od telefonu a věnuje jí pohled.

„Povídej!“ Dívka vypadala opravdu zaujatě.

„Nejdůležitější událost roku je za rohem.“ Kaelia se pousmála. „Výroční ples Alfů.“