Declan

"Na poslední přednášce jsi o nic nepřišel," říká mi Donovan, zatímco pomalu bruslím kolem kluziště, abych se zahřál. Musel jsem vynechat naši přednášku z literatury, abych si mohl promluvit s Hazel.

"Matka s ní hraje svoje hry?" Zeptá se tiše Gavin.

"Je led zmrzlý?" Zamumlám a on protočí panenky. Chystám se říct víc, když uvidím, jak k nám bruslí trenér.

"Bruslení už stačilo, chlapi. Běžte se protáhnout," zavolá a my se přesuneme, abychom tak učinili. Naneštěstí přesně tehdy to pištění začne. Ani se neohlédnu přes rameno.

"Zasraný zlatokopky..." zamumlám. Trénink má být uzavřený, ale zdá se, že pár z nich se sem propašuje každý druhý týden. Dohánějí mě k šílenství.

"To je přece jejich cíl, Decu. Většinou seš pohotovější," řekne Lennox s uchechtnutím. "Doufají a sní o tom, že si je vezmeme domů. Osobně bych se bál těch nemocí, které se po některých z nich už jmenují."

"V poslední době se z tebe stává úplnej komik. Co do tebe vjelo, že jsi tak drzej?" Obvykle je víc potichu a nechá Gavina, aby se do mě takhle trefoval.

"Inspirovala mě ta malá chůva, když si tě podala. Dala ti to pěkně sežrat." Prozíravě ode mě poodstoupí, když na něj přimhouřím oči. Zrovna jsem se ho chystal praštit zezadu do hlavy.

Trenér začne křičet. "Trénink je uzavřený, dámy! Zmizte, nebo na vás zavolám ochranku!"

Gavin zamumlá. "Škoda, že nevyjede po Vaneovi." Najde očima obránce, jak se před zlatokopkami předvádí, než odejdou.

"Bylo by to horší, kdyby to udělala. Víš, jakej dokáže bejt hnusnej," dodá Donovan, než všichni zmlkneme.

Trenér Lawson popojede blíž k nám. "Declane, potřebuju tě vidět po tréninku ve svý kanceláři."

"Ano, trenére." Vím naprosto přesně, o čem tenhle rozhovor bude. Dokončíme trénink, dám si sprchu, pak se převléknu a zamířím do trenérovy kanceláře. Zaklepu a on mě vyzve dál.

"Zavři dveře, Declane." Udělám to a postavím se před jeho stůl. "Můžeš se posadit."

"Dneska už jsem seděl až moc, trenére. Je lepší chvíli stát." Zastrčím si ruce do džín. Mám pocit, že budu každou chvíli připravený dát najevo své podráždění pěstmi.

"Onehdy jsem mluvil s tvou matkou. Najala Hazel Connollyovou, aby dohlížela na tvého syna." Neříkám nic a klidně ho pozoruju.

"Tys dovolil, aby se to stalo? Když znáš její pověst?" Trenér je jeden z mála na kampusu, kdo o Leovi ví. Drží ho mimo radar.

"Leo si ji vybral. Je na ni velmi fixovaný od té doby, co ho zachránila před řidičem, co psal textovku." Rozhodnu se, že holá pravda je v tomto případě nejlepší. A nedovolím, aby mému synovi někdo ublížil. Pokud ho Hazel dělá šťastným, dostane Hazel, ať se mi to líbí, nebo ne.

Odfoukne si, opře se na židli a přehodí si nohu přes koleno. Hodí pero na stůl. "Budu ji kvůli Leovi ignorovat a proto, že tví rodiče jsou velkými dárci školy. Ale musí pochopit, že má být nenápadná. Nechci, aby otravovala tvé spoluhráče." Polovina týmu jsou moji bratři, ale budiž...

Přesto pokračuje. "Brantley říkal, že dělala problémy na jedné přednášce, kterou máte společnou. Musím zasáhnout, abych se ujistil, že všichni zůstanete způsobilí hrát?"

"Brantley ji v podstatě napadl, trenére. Možná byste měl zasáhnout u něj dřív, než vznese obvinění," řeknu a udržuji znuděný tón.

"Jak to myslíš? Urazil ji a ona brečela. To mi řekl." Pozorně mě sleduje.

"Lhal vám. Popadl ji za krk a zápěstí. Na další přednášce měla modřiny, co jsem slyšel." Gavin jí sehnal obklad s ledem. Který se zdálo, že odmítla použít. Dokonce donutil zdravotní sestru, aby jí ho doručila, protože se bál, že by ho od něj nikdy nepřijala. Byl připravený prohodit Brantleyho oknem. Nebyli jsme sami. Dokonce i Deacon s mozkem fotbalisty věděl, že potřebuje srovnat fasádu. Prestonovi Croftovi to bylo přirozeně ukradené.

"Promluvím s ním. I kdyby to zkusila, umlčeli by ji. Bylo by tvrzení proti tvrzení a jeho rodiče mají dost peněz, aby to děkan smetl ze stolu. Ale řeknu mu něco, když ji má tvůj syn rád. Nepotřebuju, aby ses nechal rozptylovat nebo abys musel škrtat tréninky kvůli hlídání dítěte."

Prázdně na něj zírám. Nikdy nepomáhá před ním nějak reagovat. On a jeho bratr jsou ze stejného těsta.

"Dokud Leo neuvidí nebo neuslyší žádné nepříjemnosti, zatímco bude na zápase, trenére. Nedovolím, aby byl zatažen doprostřed čehokoliv bez ohledu na to, jaké byly její... prohřešky."

Ví, že to myslím vážně. Madison zkusila svou kličku na jednom zápase a pokusila se na mě upoutat pozornost přes Lea, a já ji zničil. To byl poslední zápas, kterého se Leo zúčastnil. Upnul se k tomu, že přijde v sobotu, a já ublížím komukoliv, kdo by mu to zkazil.

Chvíli na mě zírá, než znovu ukáže na židli. Pohlédne na minutu ke dveřím. "Posaď se. Řeknu ti něco o tom, co udělala. Musíš si být vědom toho, na co si dát v její blízkosti kolem tvého kluka pozor. Nedivil bych se, kdyby ho použila k tomu, aby získala tebe nebo jednoho z tvých bratrů."

Posadím se a čekám, zvědavý, jestli se konečně dozvím, co to sakra udělala. Kendall, náš další obránce, má bratra Aleca, který je v týmu a je to blbec. Už dřív zmiňoval, že jim trenér Clifford Lawson, říkal, ať se jí vyhýbají, ale pokud se s ní musí bavit, ať jí nedají nic zadarmo. V podstatě, že ji mohou urážet. Náš trenér nikdy neřekl nic jiného, než že se má vypořádat s tím, co po ní kdo hodí, nebo ať odejde.

Znovu si chvíli hraje s perem. "Měla i jiné práce jako chůva na částečný úvazek. Během jedné z nich potkala jednoho z fotbalistů. Byla to rodina. Zjevně ji šikanoval poté, co s ním párkrát flirtovala. Byla snadný cíl, prý, a ne, z jeho strany to nebylo v žádném ohledu správné. Mělo se to vyřešit hned tehdy. Ale jsem si jistý, že si nemysleli, že je to tak zlé. Někteří lidé potřebují trochu ztvrdnout a naučit se bránit. Tím to skončí, ale on tvrdí, že ona jenom plakala. Krátce před play-off zašla za jeho snoubenkou a tvrdila, že s tím fotbalistou spí. Jeho snoubenka byla zdrcená. Rozešli se a ona se pokusila ublížit sama sobě, čímž ho uvrhla do volného pádu. Byl kvůli tomu trvale zraněný. Přivedli si Connollyovou, aby se jí na to vyptali, a byla extrémně rozrušená. Přiznala, že o tom lhala jen proto, že ji šikanoval a škola odmítla zakročit. Myslela si, že mu to oplatí."

Nakloní se dopředu a mluví tiše. "Je tam toho víc, co nemůžu sdílet, ale to je tak zhruba ten příběh. Věř mi, ta holka má problémy a nejsou vůbec hezké. Zničila dva životy falešným obviněním. Clifford si to všechno vzal hodně osobně. Víš, že vás kluky bereme jako svoje vlastní, když už jsme tak dlouho vaši trenéři. Můj bratr doufal, že bude z kampusu takříkajíc vyštvána, po tom, co provedla. Trocha staromódní spravedlnosti, když se nedalo nic řešit trestně. Ale ona neustoupila. Aspoň se drží stranou, co byla varována."

Neříkám nic, zatímco si to zpracovávám.

"Buď opatrný s tím, jak jí věříš. Jak jsem řekl, má nějaké hlubší problémy." Zní upřímně a já o tom přemýšlím. Viděl jsem ji, jak se zadívala do prázdna tak jako ten druhý večer. Hobbs musel na ni zavolat asi pětkrát, než to zaznamenala. Zprvu jsem si myslel, že to byl šok z toho, že jsme tam byli my, ale teď přemýšlím. Vzpomínám si na ty drobné záškuby, které jsem v poslední době viděl. Zbytek jeho příběhu ale zní jako čirá hovadina. Tomu druhému večeru se mi postavila naprosto v pohodě. Nemůžu mu to ale přesně vmést do tváře.

"Je můj syn v nebezpečí?" Zeptám se ho, zvědavý na jeho odpověď.

"Nevím. Jak jsem řekl. Byl bych opatrný. Tvoje matka by možná věděla víc. Není z těch, co by si nechala jen tak někoho pustit do domu," poukáže na to a já pomalu přikývnu.

Ale zjistit od ní něco bude jako zírat na nepřekonatelnou překážku. Ledaže by měla chuť se podělit sama.

"Vždycky jsem u něj na stráži. Musím domů. Dobrou noc, trenére," řeknu tiše a odejdu.

Cestou domů v autě dál přemýšlím o tom, co jsem viděl. Nevěnoval jsem té dívce v posledních několika letech dost pozornosti, abych toho věděl moc. Asi je dobrá věc, že mám vlastní malý zdroj informací a pozorování. Těch, co vidí víc, než si uvědomují, a nemají problém to sdílet.

Leo.