Pohled Rocca

Nevím, co to do mě vjelo.

Myslím, že jsem v místnosti šokoval každého, včetně sebe samého.

Jednu chvíli jsem šel za Rox a povídal si s ní o stavbě té motorky. Bylo by skvělé dostat to zlatíčko zase zpátky na silnici. Její majitel by teď už mohl znovu chodit a byl jsem si jistý, že by se na ní zase rád projel. Myslel jsem si, tak jako my všichni, že by bylo nemožné ji znovu postavit. A hned vzápětí jsem Roxanne zvedl a odnesl ji na sedadlo, které jí nabídl Blade.

Sedím a držím ji na klíně, paže ovinuté kolem ní, ne příliš pevně, a čekám, až se začne prát, aby ze mě slezla, ale ona to neudělala; seděla naprosto nehybně, jako by se snažila pochopit, co se děje. Holky jí věnovaly chápavé pohledy, ale mlčely; stačilo, že dokázaly přečíst signály, ne že by to bylo tak těžké pochopit.

Všichni chlapi tohle budou brát tak, že si tu značkuju svoje území.

Bylo to to, co jsem dělal?

Chtěl jsem ji chránit a být tu pro ni; poslední dobou si prošla spoustou věcí, a kdybych mohl zařídit, aby se cítila alespoň o trochu líp, chtěl jsem to udělat. Kéž bych mohl jít s klukama, abych jí pomohl zabydlet se v jejím bytě, ale měli jsme tady příliš mnoho práce.

„Dáš si něco k pití, Roxanne?“ Zeptal se jeden z chlapů, kteří předtím opravovali motorky, ale nevzpomínám si na jeho jméno; byl tu nový, čekatel, ale dobrej, myslím, že to byl Caleb.

„Už mám vodu na cestě, ale i tak díky za nabídku.“ Odpověděl její sladký hlas, což znovu přivedlo k životu mé polostopokoření.

„Jasná věc, sladkosti. Kdybys cokoliv potřebovala, dej nám vědět.“ Stálo mě to veškerou mou sílu, abych na něj nezařval, ať ,odpálkuje‘. Dokonce i ostatní kolem mě ho obdařili pohledem, který říkal: ‚Seš idiot.‘

Přitáhl jsem si ji blíž k sobě, abych dal svůj nárok najevo mnohem zřetelněji, což přimělo Caleba zvednout ruce na znamení kapitulace a ustoupit.

„Co to děláš?“ zeptala se tiše Roxanne; nebránila se mi.

„Chráním tě, nepotřebuješ, aby si tihle chlapi mysleli, že seš volná, budeš mít mnohem větší svobodu pohybu, když si budou myslet, že seš už zadaná.“ Byla to pravda, chlapi po ní nepůjdou, když si budou myslet, že už jsem vznesl svůj nárok.

„Měla bych říct děkuju?“ zasmála se odpovědi.

„Chceš, aby na tebe tihle chlapi zkoušeli to svoje tlachání?“ Byl jsem trochu podrážděný a bál jsem se, že by mohla říct ano.

„Zrovna jsem ukončila špatný vztah a nijak nespěchám s tím začít další.“ Možná to nebyla slova, která bych chtěl slyšet, ale cítil jsem se díky nim o něco lépe.

„Takže to, že budeš moje holka, tě ochrání.“ Zabořil jsem nos do jejích vlasů u ucha a ona se na mém klíně zavrtěla, kvůli čemuž mé polostopokoření ještě víc ztvrdlo. Radši už ať to víckrát nedělá. Takže takhle jsem přišel k holce. Neměl jsem v plánu, aby to zašlo až tak daleko, ale teď, když jsem navrhl, aby byla mou holkou, jsem zjistil, že jsem s tím vlastně smířený.

„Dobře, můžeme na to jít pomalu, poznat se navzájem. Rozhodně nespěchám na nic víc. Zvládneš to bez sexu?“ Odpověděla tiše. Nejsem si jistý, jestli si uvědomovala, jak dobře mi udělalo, když řekla ano.

„Perfektní. Můžu tě políbit?“ Přijmu cokoliv, co mi dá. Nedokážu říct proč, ale tahle holka se mi dostává pod kůži – boří bariéry, které jsem si kolem sebe postavil.

Ty dvě hodiny, co jsem s ní strávil prací, mě přiměly chtít ji lépe poznat. Byla vtipná a její drzá, prostořeká pusa mě nejednou rozesmála. Dávala nám toho tolik, kolik jsme dávali my jí, líbilo se mi, že nás neuhání, ani se nás nebojí.

„Možná.“ Zasmála se zpátky, ani se nepohnula a byla spokojená, že mi může ležet na hrudi a moje paže má ovinuté kolem svého pasu. V mém náručí působila dobře, silné, zpevněné tělo, ani deko tuku; neměl jsem pocit, že bych ji mohl zlomit, jako u spousty těchhle holčiček s měkkými tělíčky.

Líbilo se mi, že mě poškádlila. Žena mě takhle ještě nikdy nevyzvala. Většina přijde a sama se vám vrhne k nohám, ukazuje veškeré zboží, které může nabídnout, kvůli čemuž jsem často odvracel zrak – bez zájmu o něco, co už většina kluků zkusila – ale Roxanne mě zkoušela, a vsadím se, že mě nechá bojovat o každý krok vpřed, který bychom mohli udělat.

„Vadilo by ti, kdybych chlapům oznámil, že jsi moje?“ Zeptal jsem se, okusoval jsem jí ucho a zlehka ji do něj kousl.

„Ochrání mě to před toulavýma rukama a před tím, aby po mně vyjížděli?“ zeptala se a já jí zavrčel do ucha.

„Kdo po tobě vyjel?“ Měl jsem chuť ho roztrhat na kusy.

„Klídek, velkej chlape. Byl jsi u toho, když byl sice zdvořilý, ale mně došlo, že chce něco víc, a tobě taky.“ Roxanne na mě zavrčela zpátky a to mě vzrušilo víc, než jsem byl ochotný přiznat.

„Jo. Jo. Chápu a abych ti odpověděl na tvou otázku, tak to si piš na tu svou sladkou prdelku, že ano. Jakmile tě označím za svou, nikdo z chlapů po tobě ‚nevyjede‘, jak jsi to nazvala; a pokud by to udělali, vyřídil bych si to s nima. Přijdeš za mnou a já jim pro připomenutí rozbiju nos. Zatím to nebude znamenat, že jsi moje ,stará‘, jen to bude znamenat ruce pryč, dokud si to my dva nevyjasníme.“ Doufal jsem, že Roxanne řekne ano, a navíc je to jediný způsob, jak ji ochránit. Roxanne už teď má mnohem větší respekt než i některé z těch ‚zabraných dam‘, protože už před lety byla začleněna do rodiny, i když o tom nevěděla. Sakra, ani já jsem nevěděl, že se stala čestným členem rodiny, dokud jsem chlapy v dílně neslyšel mluvit o tomhle sladkém mláděti.

„Dokážu se o sebe postarat sama, už roky to dělám.“ Roxanne stejně nechtěla ustoupit. Možná tlačím příliš na pilu.

„Když si mě pustíš k tělu, už se s tím nebudeš muset ‚o sebe starat‘ sama; chlapi a já ti budeme krýt záda.“ Proč bylo tak těžké donutit tu holku, aby mě chtěla? Ženy mi padají k nohám, a když se mi pro jednou nějaká kost skutečně zalíbí, dělá mi to takhle těžké. Hluboko uvnitř to miluju, ale je to taky frustrující.

Lov začal.

„Nech mě o tom přemýšlet,“ odpověděla Roxanne a usrkla vody, led o sklenici cinkl, když ji naklonila, aby se napila, a já fascinovaně sledoval, jak se její štíhlé hrdlo pohybuje, když polkla.

Roxanne se z mého klína nehnula, vesele pokračovala v konverzaci s Bladem a holkama, a přišly další holky, aby si sedly k nám; její kamarádky se vrátily. Ale ta běhna si tam venku pořád užívala s čekateli. Dotkl se jí jen jeden člen s nášivkou, ale ten jde po každé, která mu roztáhne nohy; je mu jedno, kdo to je, hlavně když do toho chtějí jít. Podle zvuků už ta holka byla u pěti různých chlapů. To musí být absolutní rekord. Zbývá nám už jen jeden čekatel, který by možná zvažoval, že jí ho tam strčí, a jeden, u kterého si nedokážu představit, že by si ji vzal do postele. Vypadal spíš, že by jí chtěl trochu nafackovat, než s ní vlézt do postele. Ostatní jsou zaneprázdnění svými úkoly; nemají čas se bavit. Abych nezapomněl, ti, co s ní něco měli, na to taky neměli mít čas, ale přimhouřil jsem nad tím oči. Někdy jim musíte dopřát ta jejich malá potěšení, pokud se nikomu nic nestane a práce je hotová.

Být čekatelem bylo drsné a trochu zábavy po dlouhé době bez ženské dokáže dobít baterky, abych tak řekl.

Roxanne se pohnula, aby položila prázdnou sklenici na stůl, nebylo to nic složitého, jen jednoduchý pohyb, ale to, jak se půlky jejího zadku pohnuly na mém polostopokořeném ptákovi, způsobilo, že tak moc ztvrdl, až mi džíny byly těsné, a já si myslel, že přímo tady a teď exploduju, byla to už chvíle, co mě nějaká holka dostala takhle blízko k tomu, abych se udělal a to zcela bez námahy. Stačilo, aby byla prostě jen svá.

Pizza dorazila: Třicet krabic. Snad to bude stačit pro všechny.

Čekatelé se pustili do práce, obcházeli dokola a nejdřív nabízeli pizzu členům s nášivkou, a pak nám, hostujícím holkám se dostane až nakonec, pokud do té doby vůbec něco zbyde. Většinou nedostanou nic a navíc jsou většinou natolik zaneprázdněné šoustáním nebo se snaží od chlapů získat víc pozornosti, než aby se vůbec obtěžovaly jíst.

Baví mě je sledovat, vypadají tak zoufale ve snaze stát se součástí rodiny, ale neuvědomují si, že s nimi nikdy nikdo jako s rodinou jednat nebude, a i kdyby otěhotněly, nikdo by si ji ani to dítě nenárokoval jako svoje, protože s nimi spí tolik chlapů, že by to ani nikdo nepřiznal, že by to mohlo být jeho.